Rozkrádání evropských fondů na Slovensku si Komise nevšimla, europoslanci se ho obávají

rozkrádání fondů

Ingeborg Gräßleová @ European Union, 2018

Delegace šesti europoslanců se vydala na Slovensko, aby zde prošetřila obavy z rozkrádání unijních fondů, korupci, ale také vyšetřování vraždy Jána Kuciaka. Jejich zjištění přinesla Bruselu nový pohled do slovenské reality.

Vysoká nedůvěra v instituce, obavy z rozkrádání evropských fondů, ale také propast mezi legislativou a praxí. Takové fráze obsahuje zpráva europoslanců, kteří navštívili Slovensko kvůli vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové.

Delegaci vedla šéfka výboru pro kontrolu rozpočtu, německá europoslankyně Ingeborg Gräßleová (EPP), a její britský kolega Claude Moraes (S&D) z výboru pro vnitro.

Gräßleová po schůzce s protikorupčními nevládními organizacemi vyjádřila „velké obavy z obvinění, která jsou v ostrém kontrastu s perspektivou z Bruselu, kde Slovensko prostě unikalo pozornosti, čímž vznikl dojem, že neexistuje důvod pro obavy.“

Vyšetření vraždy Jána Kuciaka je důležité pro Slovensko i celou EU. Více >>>>

Na východě „nic není“

Zpráva europoslanců pojednává například o jednání s odstupujícím premiérem Robertem Ficem (Smer-SD). Europoslanci se ho vyptávali na působení mafie na východním Slovensku, stejně jako na infiltraci Úřadu vlády SR přes jeho asistentku Márii Troškovou.

Fico: Samotná myšlenka, že by se mafie mohla zajímat o východní Slovensko, je absurdní, protože tam nic není.

Fico jim údajně odpověděl, že „jen samotná myšlenka, že by se mafie mohla zajímat o východní Slovensko, je absurdní, protože tam nic není.“ Na druhou stranu přiznal, že možnost kupovat zemědělskou půdu a brát za ni přímé platby může být pro někoho zajímavá.

O své asistentce Márii Troškové řekl, že „není odpovědný za to, co dělala před tím, než nastoupila (na Úřad vlády SR), a že se mezitím vzdala funkce.“

Slovensko s korupcí bojuje a chce to dokázat

Tématem společného jednání mezi europoslanci a slovenským premiérem byla také korupce. Fico svým protějškům nabídl vypracování „zprávy, která poskytne komplexní přehled o všech opatřeních pro boj s korupcí za poslední tři roky“.

Informoval je také o tom, že vláda bere boj proti korupci vážně. Založila například novou jednotku pro prevenci korupce a přijímá zákon o ochraně osob, které korupci nahlásí.

Šéf slovenské kriminální agentury Peter Hraško zase europoslance ujistil, že země má legislativu na úrovni EU. Policie podle něj dosud obvinila 419 lidí z trestného činu poškozování finančních zájmů EU a začala stíhat v 404 případech s celkovou hodnotou škody 79 milionů eur.

Vysoko postavení nebyli odsouzeni

Europoslanci si však všimli, že žádné případy korupce na vysokých místech neskončily odsouzením.

Mezi klíčovými zjištěními dokonce uvedli, že „různí respondenti zdůraznili, že existuje obrovská propast mezi ústavním a legislativním nastavením (které je v souladu s EU – pozn.red) a realitou v praxi.“

Nevládní sektor: Kdokoliv, kdo je u moci, bude krást, a zvláště peníze EU, protože na Slovensku žádný jiný kapitál není.

Hlavním problémem je tak prosazování zákona.

Potvrzují to i citace zástupců nevládního sektoru, podle kterých „kdokoliv, kdo je u moci, bude krást, a zvláště peníze EU, protože na Slovensku žádný jiný kapitál není.“

Zemědělské platby jsou podle agentury v pořádku

Delegace europoslanců se speciálně zaměřila také na chybovost v čerpání ze zemědělských fondů EU. Hovořila o tom s ředitelem Zemědělské platební agentury (PPA), který ji informoval o auditu za rok 2017.

Audit zjistil některé nedostatky, a to zvláště ve vztahu k nedostatečné podpoře IT. „Celkově jsou ale postupy uspokojivé,“ uvedl podle zprávy europoslanců ředitel PPA Juraj Kožuch

Za vysokou chybovostí v žádostech o dotace vidí Kožuch nedostatečné poznatky žadatelů o dotačním procesu. Zároveň ale přiznal, že PPA přiděluje platby, aniž by si mohla ověřit, kdo je skutečným vlastníkem půdy.

Nepřijatelná chybovost v přímých platbách

Ačkoli ředitel platební agentury označil celkové postupy při vyplácení evropských fondů jako uspokojivé, šéf slovenského kontrolního úřadu Karol Mitrík označil chybovost v přímých platbách na úrovni 6,7 % za „nepřijatelnou“.

Europoslanci však uvádějí, že Evropská komise si žádných náznaků podvodu či nekalých praktik nevšimla. Komise je údajně spokojená i se zprávami o čerpání kohezních fondů, které slovenský kontrolní úřad kritizoval.

Podle europoslanců si tak chybovost při přímých platbách i podezření z rozkrádání eurofondů zaslouží další zkoumání.

Za zmínku pak stojí i otázka europoslankyně Gräßleové, proč se od roku 2015 zdvojnásobil počet příjemců s dotacemi nad 100 tisíc eur ročně. Ta totiž zůstala ve zprávě nezodpovězena.

Slovensko a evropský prokurátor

Dalším klíčovým zjištěním europoslanců je „vysoká nedůvěra v instituce“. Obávají se také výsledků boje proti korupci, neboť dosud byly vyšetřeny pouze menší korupční případy.

Ve své zprávě dále naznačují, že nedůvěra veřejnosti v soudnictví, policii a státní zastupitelství může zkomplikovat slovenskou účast na vznikajícím úřadu evropského prokurátora. Ten má vyšetřovat podvody s evropskými fondy a daněmi a Slovensko chce do úřadu jmenovat své zástupce. Jak se však zdá, Slováci možná nečerpají evropské fondy tak, jak by měli.

Nejistá spolupráce s Europolem

Nejednoznačně se zpráva vyjadřuje o roli Europolu ve vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.

Ačkoliv Europol už dnes hraje „podpůrnou roli“, sporné je vytvoření „společného vyšetřovacího týmu“. Podle Europolu musí jeho vznik umožnit národní legislativa.

„Zdá se však, že Slovensko takovou legislativu nemá,“ uvádí zpráva europoslanců. Nepomohlo by ani její pozdější schválení, neboť v trestním pránu platí jen ty zákony, které byly platné při provedení trestného činu. Upozornil na to odstupující ministr vnitra Robert Kaliňák (Smer-SD).

Ze slovenského originálu převzala Aneta Zachová.