Revize ETS: řada průmyslových odvětví může dostávat méně povolenek zdarma

zdroj: Pixabay.com

U průmyslových odvětví v EU by se mělo lépe rozlišovat, do jaké míry jsou ohrožena únikem uhlíku a mohla by z Evropy zmizet, a na základě toho by se mělo upravit bezplatné rozdělování emisních povolenek. Nejohroženější sektory by měly k dispozici dost volných povolenek a rozdělování by bylo efektivnější. Takzvaný vícestupňový přístup má podporu některých států i zpravodaje europoslaneckého výboru pro průmysl. Sdružení zaměstnavatelských svazů ale protestuje.

Po měsících čekání se v Evropském parlamentu rýsují konkrétní návrhy na fungování evropského systému emisního obchodování (EU ETS) po roce 2020.

Největší pozornost se zatím věnuje rozdělování bezplatných povolenek odvětvím ohroženým únikem uhlíku.

Jak si revizi EU ETS představuje Komise? Podívejte se na náš PŘEHLED.

U těchto sektorů existuje riziko, že by kvůli zvýšeným nákladům v důsledku klimatické politiky mohly odcházet do zemí mimo EU. V současné době se na evropském seznamu takto ohrožených odvětví nachází téměř sto osmdesát, v budoucnu by jich mělo být uznáváno výrazně méně.

Návrh své zprávy má tento týden zveřejnit zpravodaj europoslaneckého výboru pro průmyslu, výzkum a energetiku (ITRE) Fredrick Federley z liberální frakce ALDE.

Podle předběžného dokumentu, který představil minulý týden ve čtvrtek, je zastáncem takzvaného vícestupňového přístupu k bezplatné alokaci (angl. tiered approach).

Ten rozděluje evropské průmyslové sektory do několika různých kategorií podle toho, jak vysokému riziku úniku uhlíku čelí (což závisí na emisní intenzitě a míře zapojení do obchodu se zeměmi mimo EU – pozn. red.)

Flexibilnější nastavení

Evropská komise ve svém návrhu z loňského července počítá s tím, že odvětví ohrožená únikem uhlíku budou moci obdržet až 100 % povolenek zdarma. Zbylé sektory budou moci zdarma získat až 30 % potřebných povolenek.

V dopadové studii sice Komise zkoumala i možnost, že by mohla být odvětví rozdělena do více kategorií, podle komisaře pro klima a energetiku Miguela Ariase Cañeteho by však byl tento přístup administrativně příliš náročný.  

Federleymu ovšem dává flexibilnější nastavení větší smysl.

„Návrh spočívá ve vytvoření různých stupňů, kdy budou podniky s nejvyšším rizikem úniku uhlíku dostávat zdarma 100 % povolenek. Ty, které budou čelit vysokému riziku, třeba nedostanou 100 %, ale stále ještě velké množství bezplatných povolenek. Ty, kterých se bude týkat spíše malé riziko, potřebují také ochranu, ta ovšem musí být adekvátní,“ citovala švédského liberála agentura Bloomberg.

Podle serveru Carbon Pulse zatím zpravodaj zkoumá přesná kritéria, podle kterých by se sektory do jednotlivých kategorií rozdělovaly.

Vyhnout se korekčnímu faktoru

ITRE je jedním ze dvou výborů, které za revizi EU ETS v Evropském parlamentu odpovídají. Primárně má návrh na starost výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Jeho zpravodaj Ian Duncan (ECR) by měl svůj report připraven ve druhé polovině května.  

O nových pravidlech emisního obchodování zároveň jednají členské státy EU, mezi nimiž se návrh na zavedení vícestupňového přístupu také objevil.

Vícestupňový přístup Česká republika v minulosti podpořila.

Už v listopadu minulého roku ho ve společném non-paperu navrhly Spojené království, Francie, Česká republika a Slovensko. Británie a Francie navíc nedávno představily další non-paper, ve kterém se návrhu věnují podrobněji. EurActiv má tento dokument k dispozici.

Vícestupňové rozdělení podle nich pomůže předejít použití korekčního faktoru, na jehož základě se může napříč sektory plošně snížit počet přidělených bezplatných povolenek. To se podnikům přirozeně nelíbí, v EU ETS se však korekční faktor uplatňuje kvůli tomu, aby množství zdarma rozdělených povolenek nepřekročilo stanovené číslo. Na období let 2021 až 2030 mají být v EU pro bezplatnou alokaci celkově přiděleny 6,3 miliardy povolenek.

Rozdělení průmyslových sektorů do více „ranků“ má podle Britů a Francouzů zajistit, že se volné povolenky efektivněji rozdělí tam, kde jsou potřeba, a na nejohroženější odvětví jich zbude dostatek.

Tři scénáře

Ve svém non-paperu rozpracovávají tři scénáře (viz tabulka níže). Ten, který vychází z dopadové studie Komise, počítá s tím, že 5 nejohroženějších sektorů by mohlo získávat 100 % povolenek zdarma, 7 odvětví by mělo nárok na 80 % povolenek zdarma a 40 sektorů by mohlo dostávat 60 % povolenek.

Scénář s velkoryseji navrženou nejohroženější kategorií by 100 % povolenek přidělil bezplatně 12 odvětvím, 11 by mělo nárok na 30 % povolenek a 29 sektorů na 9 % povolenek.

Přednost dávají obě země scénáři, ve kterém by mělo nárok na 100% bezplatnou alokaci 9 sektorů, 5 odvětví by mohlo zdarma dostávat 75 % povolenek a 38 sektorů by mělo nárok na 50 % povolenek zdarma (viz graf níže). Taková varianta podle nich ponechává dostatek povolenek k dispozici méně ohroženým odvětvím a zároveň umožňuje plně vyčerpat celkové množství povolenek určených k bezplatné alokaci.

Všechny scénáře kromě toho počítají s tím, že sektory neohrožené únikem uhlíku budou na počátku nového obchodovacího období získávat 30 % povolenek zdarma, ale tento počet se bude postupně snižovat k nule v roce 2027.

 

Pohled průmyslu

Názory průmyslu na „tiering“ se různí – přirozeně podle toho, do které kategorie by to které odvětví podle prozatímních návrhů spadalo.

Proti se například staví zástupci keramického průmyslu, který by na 100 % bezplatných povolenek neměl nárok.  

„Zavedení jakéhokoliv vícestupňového přístupu by mělo za následek nedostatečné zmírnění nákladů a výrazné zvýšení rizika úniku uhlíku, investic a pracovních míst,“ citoval pozici evropské asociace Cerame-Unie server Carbon Pulse.

Evropské sdružení zaměstnavatelských svazů BusinessEurope se shodlo na negativním postoji vůči britsko-francouzskému návrhu.

„Ačkoliv se zaměřuje na správnou otázku – tedy jak se vyhnout použití mezioborového korekčního faktoru -, nenabízí správnou odpověď,“ hodnotí.

„Návrh libovolně vytváří nová rozdělení mezi sektory, což se kříží s cílem vytváření a posilování průmyslových hodnotových řetězců napříč Evropou, stejně jako se záměrem posilovat mezinárodní konkurenceschopnost evropského průmyslu,“ dodává sdružení ve své pozici.

Raději víc bezplatných povolenek

Průmyslníkům například vadí, že i když návrh zajišťuje ochranu nejohroženějším odvětvím, většině sektorů bezplatné povolenky ubírá, aniž by se propočítalo, jaký to může mít dopad na jejich konkurenceschopnost.

Rozdělení do více kategorií podle nich také nebude dlouhodobě udržitelné, protože emisní a obchodní intenzita, podle které se ohrožení únikem uhlíku vypočítává, se v čase výrazně mění.

Namísto „tieringu“ proto BusinessEurope navrhuje například zvýšení podílu bezplatné alokace na celkovém počtu povolenek v období 2021–2030. Návrh Komise ovšem počítá s tím, že podíly povolenek určených pro volnou alokaci a pro prodej v aukcích se měnit nebudou.

V příštím obchodovacím období by se dále podle průmyslníků mohly využít nealokované povolenky ze současného období let 2013–2020.   

Efektivnímu rozdělování by prý také pomohlo, kdyby se alokace určovala podle reálných aktuálních údajů o průmyslové výrobě namísto historických dat.

Adéla Denková