Reforma autorského práva: krok vpřed, nebo noční můra pro evropskou kulturu?

zdroj: Shutterstock; autor: ArtMediaStock

Chystaná evropská reforma autorského práva vyvolává už ve svých začátcích vášnivou debatu. Jedni se obávají o budoucnost evropského kulturního průmyslu, který podle nich ohrožují velké globální firmy. Druzí upozorňují, že s postupem digitalizace přišel čas na změnu i v pravidlech pro copyright.

Má se vybudovat od základu nový evropský systém pro autorské právo? Tato otázka hýbe kulturním průmyslem napříč EU. Junckerova komise se totiž chystá pravidla pro copyright reformovat, a to už během letošního a příštího roku.

„Autorské právo se musí přizpůsobit digitální éře, což nebude snadné,“ prohlásil evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger na nedávném bruselském setkání k jednotnému digitálnímu trhu. Současná pravidla platí už od roku 2001.

Roční obrat se v evropském kulturním průmyslu pohybuje okolo 540 miliard eur.

„Na jedné straně je třeba chránit a podporovat evropskou kulturu, což znamená chránit duševní vlastnictví. Na straně druhé tu existuje internetová komunita, která má jiné zájmy. Naším úkolem je najít rovnováhu mezi právy umělců, producentů a uživatelů,“ dodal komisař.   

Současnou podobu copyrightu vidí Komise jako překážku pro vytváření evropského digitálního trhu, a reformu proto považuje za jednu ze svých priorit. Kulturní průmysl se ale hodlá bránit změnám, které by mohly ohrozit zdroje jeho příjmů.  

Na evropské úrovni proto běží žhavá debata. V europoslaneckém výboru pro právní záležitosti vzniká zpráva německé pirátské zákonodárkyně Julie Redové, ke které se během jednoho měsíce sešlo 550 pozměňovacích návrhů. Hlasovat se o nich bude v polovině dubna.

Pro Netflix to problém nebyl

Kultura je přitom v podmínkách EU překvapivě rozsáhlý sektor. Roční obrat se v evropském kulturním průmyslu pohybuje okolo 540 miliard eur a odvětví vytváří v celé Unii více než 7 milionů pracovních míst.

Po stavebnictví a pohostinství je to třetí nejvýznamnější zaměstnavatel, ukázala analýza konzultační firmy Ernst & Young, kterou si nechalo zpracovat Evropské sdružení autorských společností. Studie ovšem započítává i pracovní místa v souvisejících sektorech, jako je například organizování koncertů a festivalů.

Kvůli reformě může být celý hodnotový řetězec kulturního průmyslu ohrožen, bojí se ředitel autorského sdružení Scam Hervé Rony. Samotný copyright přitom podle něj není problém.

„Pro Netflix nepředstavoval copyright žádný problém, když chtěl přijít do Evropy,“ říká k rozšíření oblíbené internetové televize. „Jednoduše si vyjednali práva s organizacemi pro kolektivní správu autorského práva. Co opravdu chybí, to je skutečná evropská politika pro celý sektor,“ dodává.

Jako knihtisk

„Nemůžeme mít kulturní politiku, která se řídí pouze zájmy uživatelů,“ tvrdí předsedkyně Sdružení evropských koalic pro kulturní rozmanitost Carole Tongueová. Ta se obává, že evropskou kulturu nahradí standardizovaný obsah, který nabízejí globální poskytovatelé skrývající se pod zkratkou GAFA (Google, Apple, Facebook, Amazon).

„Společnosti GAFA za copyright ne vždy platí a mají ve zvyku praktikovat agresivní daňové plánování. Proto nemůže fungovat požadavek Bruselu na zachování bezplatného obsahu a konkurence. Nemůžeme zničit evropské kulturní dědictví kvůli spokojenosti několika nadnárodních společností,“ prohlásil francouzský europoslanec Jean-Marie Cavada (ALDE).

Zaměstnanci Komise a komisaři jsou v otázce copyrightu soudci i souzenými.

Podle jiných názorů je ovšem třeba přizpůsobit pravidla novým technologiím. „V krátké době po vynálezu knihtisku přišla o práci celá řada mnichů, kteří do té doby přepisovali rukopisy, nebo například později s vynálezem telegrafu záhy skončila éra rychlých poslů. Inovace s sebou vždy přináší změnu,“ řekl EurActivu.cz ředitel pro firemní vztahy společnosti Microsoft v regionu střední a východní Evropy Václav Mach.

„Nyní jsme ve stejném přelomovém období, kdy digitální technologie donutí celou řadu zájmových skupin změnit svůj historicky zaběhnutý obchodní model. Změna však vytváří také příležitost pro celou řadu nových inovativních obchodních modelů,“ dodal.

Chudáci úředníci

Předseda Evropské komise Jean Claude Juncker už v únoru představitele evropského kulturního průmyslu ujistil, že copyright zůstane v EU v určité podobě zachován.   

Věc má i trochu osobnější rozměr. Někteří odpůrci reformy podezřívají Komisi, že se do celé záležitosti vrhá s příliš velkým zápalem. Úředníci v Komisi jsou totiž mezi těmi, kterým současná pravidla nevyhovují. Stěžují si třeba, že v Bruselu nemohou sledovat oblíbené pořady svých národních televizí.

„Pro některé z nás je to problém. Zaměstnanci Komise a komisaři jsou v této otázce nevyhnutelně soudci i souzenými,“ řekl jeden z nich francouzskému EurActivu.

Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.com.