Řecký parlament schválil podmínky věřitelů. Cesta za 86 miliardami eur je ještě dlouhá

zdroj: Evropská rada

Schválení reforem rozhodně neznamená, že je řecká sága u konce. Aktuálně se hraje o poskytnutí půjčky z EFSM, především však o čerpání desítek miliard eur z třetího záchranného programu. Na cestě k němu však číhá řada úskalí. Jedním z nich je i postoj německého ministra financí Wolfgang Schäubleho, který stále považuje grexit za nejschůdnější řešení.

Řecký parlament v noci odhlasoval podmínky potřebné k zahájení formálního jednání o třetím záchranném programu ve výši až 86 miliard eur (2,6 bilionu korun). Pro se z 300 poslanců vyslovilo 229, 64 jich bylo proti a šest se hlasování zdrželo.

Jak ale dnes dopoledne slovenský ministr financí Peter Kažimír upozornil na svém twitterovém účtu, toto byla ta jednodušší část dohody, kterou lídři o víkendu odsouhlasili. Bude záležet na několika dalších faktorech, které budou pro konečný úspěch dohody klíčové.

„Nyní se hledá způsob, jak Řecku půjčit, aby tyto peníze mohlo zase vrátit do Evropy. To je už takový kocourkov.“

V současnosti leží osud Řecka hlavně v rukou států eurozóny a věřitelských institucí. Nejprve je potřeba pro Řecko zajistit půjčku 12 miliard eur (330 miliard korun), aby bylo schopno zaplatit své dluhové závazky. Důležité je také to, jak se k situaci postaví Evropská centrální banka, řekl EurActivu ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Euroskupina přistoupila na řeckou půjčku z EFSM

Řecko musí do pondělí 20. července Evropské centrální bance (ECB) i s úrokem splatit více než 3,5 miliard eur (96 miliard korun). Země navíc musí zaplatit Mezinárodnímu měnovému fondu, kterému od konce června dluží 1,6 miliard eur (cca 44 miliard korun). Ministři financí eurozóny proto dnes dopoledne uspořádali telekonferenci, v rámci které měli rozhodnout o vhodném způsobu, jak tyto prostředky zemi zajistit.

„Nyní se hledá způsob, jak Řecku půjčit, aby tyto peníze mohlo zase vrátit do Evropy. To je už takový kocourkov,“ okomentoval situaci Kovanda.

Podle zpráv agentury Bloomberg se ministři financí nakonec domluvili na zásadách čerpání půjčky ve výši sedmi miliard eur z Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM). Podrobnosti by měly být ohlášeny v pátek.

Poskytnutí krátkodobé finanční pomoci z EFSM, ve kterém se dnes nachází něco kolem 13,2 miliardy eur, bylo podle Kovandy jednou ze zhruba šesti možností, jak půjčku Řecku opatřit. Proti této variantě se na počátku týdne postavilo Česko nebo Velká Británie.

Česká vláda slaví

Za dnešní den však jednání o EFSM pokročila. Česko má signály o tom, že spolu s dalšími státy mimo eurozónu případné ztráty nakonec neponese. Ty by totiž měly být pokryty z výnosů řeckých dluhopisů, které drží ECB. Oznámil to dnes ministr financí Andrej Babiš.

„Jednání povedeme o možnosti krátkodobé půjčky do 3 měsíců s právními garancemi toho, že Česko neponese žádná rizika,“ řekl dnes novinářům Babiš.

K dnešnímu jednání o Řecku se vyjádřil i český premiér Bohuslav Sobotka.

„Díky tlaku české vlády a dalších zemí, které použití EFSM silně kritizovaly, se zřejmě podaří nově získat jasnou záruku, která dosud nebyla součástí EFSM, že český daňový poplatník nebude financovat pomoc Řecku, a zároveň jsme nezablokovali možnost pomoci Řecku ve chvíli, kdy nutně potřebuje rychlou finanční injekci a kdy už začalo naplňovat dohody víkendového eurosummitu,“ uvedl Sobotka.

Jak se rozhodne ECB?

Řešení aktuálního nedostatku peněz dnes neřešili jen ministři financí zemí platících eurem. Na pořad jednání se otázka dostala i na pravidelném zasedání ECB dnes odpoledne.

Podle Kovandy zde bude zásadní, jak se ECB postaví k nouzovém poskytování likvidity v rámci svého programu nouzového financování ELA (Emergency Liquidity Assistance), který je dnes zastropován 89 miliardami eur. 

„Je velmi důležité, zda ECB tento strop navýší, nebo zůstane zachován, protože na tom fatálně závisí osud řeckých bank. Pokud by ECB nebyla příliš velkorysá, kolaps řeckého bankovnictví bude čím dál víc pravděpodobnější,“ nastínil možnou komplikaci ekonom společnosti Roklen.

Předčasné volby by ohrozily jednání

Z dlouhodobějšího hlediska se podle Kovandy může problémů objevit ještě víc. Kromě řeckého parlamentu totiž s dohodou musí souhlasit ještě některé další parlamenty zemí eurozóny, jako například německý Bundestag.

„Pokud by byly předčasné volby, je otázka, jak se bude vyvíjet další vyjednávání s věřiteli“

„To by rovněž mohlo přinést určitý zádrhel, ale to si myslím, že je překonatelné. Na lámání chleba však dojde při samotných negociacích ohledně formálního znění dohody,“ řekl ekonom redakci. Nastínil tři možná úskalí, která se dají ještě očekávat. Zaprvé může zádrhel nastat v důsledku nejasné budoucnosti politické situace v Řecku.

„Nikdo neví, jaký je teď další osud premiéra Tsiprase, protože má svou vnitropolitickou situaci kvůli radikálnímu křídlu své strany velmi ztíženou,“ upozorňuje na rozkoly v rámci Syrizy Kovanda. Podle něj bude premiér Alexis Tsipras pravděpodobně muset vytvořit menšinovou vládu s podporou opozice. Druhou možností je vznik jakési vlády národní jednoty, do které by začlenil opozici i koaliční strany.

Obojí je však prý nestabilní řešení a může to vyústit v předčasné volby. Pokud by k tomu došlo, je otázka, jak se bude vyvíjet další vyjednávání s věřiteli, varuje ekonom.

Bude také záležet na náladách mezi obyčejnými Řeky, kteří jsou frustrováni pěti lety tíživých reforem.

„Dnes v noci byly v Aténách poměrně masivní bouře, a pokud by se tlaky lidu stupňovaly, bude to rovněž další faktor, který přispěje k přerušení vyjednávacího procesu. Může být také změněn kurz, který byl dohodnut na nočním jednání v Bruselu,“ myslí si Kovanda

Řecko ať jde z kola ven

Třetí komplikace souvisí s postojem Německa. Tamní ministr financí Wolfgang Schäuble, který během víkendového jednání prosazoval dočasný odchod Řecka z eurozóny, to totiž stále považuje za nejvhodnější řešení. Dnes dopoledne to potvrdil rozhlasové stanici Deutschlandfunk. Sdělil jí, že pokud chce Řecko dosáhnout umazání dluhu, nemůže zároveň zůstat v eurozóně.

„Nejlepší řešení aktuální situace by bylo, pokud by Řecko z eurozóny odešlo, i kdyby jen na určitý čas, jak navrhuje Německo“

„Už to nevypadá jako nátlaková strategie, naopak se zdá, že je o tom čím dál víc přesvědčen,“ okomentoval Kovanda dnešní vystoupení německého ministra. Podle něj zastánců držení Řecka v eurozóně stále ubývá.

K tomuto řešení se navíc kloní nemalá část ekonomů, mezi které Kovanda také patří.

„Myslím, že nejlepší řešení aktuální situace by bylo, pokud by Řecko z eurozóny odešlo, i kdyby jen na určitý čas, jak navrhuje Německo,“ řekl ekonom redakci.

Řecko by tak podle něj přijalo měnu, kterou by devalvovalo, a měna by oproti euru oslabila asi o 40 %, takže by byla konkurenceschopnější na zahraničních trzích. To by v rámci zahraničního obchodu platilo i pro řecké vývozce. Země by také byla levnější, a tudíž atraktivnější pro turisty. „Během dvou až tří let by tento proces začal stavět řeckou ekonomiku na nohy,“ uvedl Kovanda na závěr.

Autor: Eliška Kubátová