Řecku musíme pomoci, po Velikonocích představíme novou migrační politiku, říká Komise

Ylva Johanssonová © Shutterstock

Nekontrolovatelné šíření koronaviru není jedinou krizí, které EU nyní čelí. Už několik týdnů opět roste napětí na řecko-tureckém pomezí.

Bodem zlomu se stalo nedávné prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že již nehodlá dodržovat migrační dohodu z roku 2016 a nadále nebude bránit uprchlíkům z blízkého východu na cestě do Evropy.

V reakci na to se tisíce uprchlíků rozhodlo opustit turecké území a zamířit do Řecka či Bulharska a následně dále do Evropy. Trpělivost však ztrácí především Řecko, kde už nyní v často nelidských a nehygienických podmínkách pobývá desetitisíce běženců.

Situace už došla tak daleko, že se řecká vláda opakovaně uchýlila k použití síly. Na první pohled se může zdát, že ostatní členské státy i Komise situaci na jižní hranici EU zejména kvůli šíření nákazy COVID-19 přehlížejí, během úterní rozpravy v Evropském parlamentu však přítomné poslance komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová ujistila, že Řecko nezůstane bez pomoci.

„Řecko chrání naši vnější hranici a čelí velkému politickému tlaku. Komise tamní vládě poskytne okamžitou pomoc ve výši 350 milionů eur s možností navýšení o dalších 350 milionů,“ prohlásila během plenárního zasedání.

„Peníze jsou určeny především na navýšení kapacity přijímat uprchlíky, na zajištění zdravotní péče, dopravy či potravin a také na posílení programu dobrovolných návratů do zemí původu,“ dodala.

Pokud jde o dobrovolné návraty, na ty je podle komisařky třeba se více zaměřit a urychlit je. Stejně tak připomněla i mechanismus civilní ochrany, který byl v Řecku aktivován. Na jeho základě slíbilo řecké vládě pomoc 16 členských zemí včetně České republiky Ta spočívá především ve vyslání zdravotníků, lékařů či policistů nebo v darování nejrůznějšího vybavení.

Turecko otevřelo migrantům dveře do Evropy. Situace na řecko-tureckých hranicích eskaluje

Více než čtyři tisíce lidí se opakovaně pokusilo překročit řeku Evros na řecko-turecké hranici. Řecká policie proti nim musela tvrdě zasáhnout.

Sama Komise je ale směrem k řecké vládě zároveň kritická, a to kvůli podezření z porušování lidských práv včetně práva na azyl, respektive na vyřízení azylové žádosti.

„Pomůžeme Řecku, které má povinnost chránit vnější hranici Schengenu. Ale musejí to dělat způsobem, který nebude porušovat mezinárodní ani unijní právo. Musí být dodržováno právo na azyl, stejně jako zásada non refoulement (zákaz navracení běžence do místa, kde bude ohrožen na životě či svobodě, pozn. red.),“ upozornila eurokomisařka.

Vyděrač Erdogan

Podle Komise jsou největším problémem sirotci. Podle Johannsonové jsou na řeckém území tisíce dětských běženců bez rodičů, 10 % z toho jsou mladší 14 let.

„Mnohé z nich na cestě do Evropy prostě zmizí, nikdo neví kam. Často skončí v rukou zločinců, kteří obchodují s migranty, s bílým masem. Tito lidé jsou často sexuálně zneužíváni,“ připomněla stinnou stránku migrační krize, která se tak často nepřipomíná.

Mnoho poslanců se během následné rozpravy vyjadřovalo k chování tureckého prezidenta, který je podle většiny z nich obyčejným politickým „vyděračem“, který chce po Unii více peněz do svého rozpočtu a přes tři miliony uprchlíků na svém území využívá k vytváření politického tlaku na evropské politiky.

„Nesmíme se nechat vydírat. Nejsme v žádném případě ochotni financovat turecký státní rozpočet. Jsme pouze ochotni financovat pomoc tamním uprchlíkům,“ rozlítil se během rozpravy šéf lidovecké frakce Manfred Weber (EPP).

EU na prahu další migrační krize? Borrell svolal mimořádné zasedání Rady

Od pátku roste na turecko-řecké hranici napětí. Ankara se nechala slyšet, že už nadále nebude bránit migrantům v překračování vnější hranici EU, což spustilo snahu tisíců z nich dostat se do Řecka. Rada EU kvůli tomu mimořádně zasedne.

„Nyní je v Řecku silná vláda, která naše vnější hranice dokáže ochránit. Taková vláda v roce 2015 v Řecku bohužel nebyla,“ uvedl.

Podle Webera je paradoxní, že členské státy na jednu stranu chtějí klást důraz na bezpečnost a ochranu vnějších hranic, na druhou stranu se ale rozhodly seškrtat rozpočet evropské pohraniční stráže Frontex. Právě ta podle něj potřebuje výrazně posílit.

„Státy musejí být ochotny vynaložit peníze na ochranu hranic. V této chvíli je ale třeba vyčkat na nové návrhy Komise, které budou představeny po Velikonocích,“ dodal Weber.

Turecký prezident se jen den před parlamentní rozpravou v Bruselu sešel s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou i předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Erdogan se následné tiskové konference nezúčastnil, zástupci EU však uvedli, že migrační dohoda z roku 2016 je stále platná.

Po Velikonocích bude rušno

To v úterý potvrdila i komisařka Johanssonová.

„Dohoda mezi EU a Tureckem je stále platná. Nyní musíme pokračovat ve vzájemném dialogu a deeskalovat napětí. Komunikační kanály mezi Unií a Tureckem zůstávají aktivní,“ tvrdila.

Během úterý se ale na veřejnost dostala informace, že Turecko chce ve skutečnosti migrační dohodu aktualizovat. Nová podoba dohody by podle Turecka mohla být předložena lídrům EU už na příštím summitu na konci března.

Závazky vůči EU plníme, říká turecký velvyslanec. Zneužíváte zoufalé lidi, oponuje jeho řecký protějšek

Nápor migrantů mířících z Turecka do Řecka se stupňuje, země svádí diplomatický i mediální souboj. Přinášíme pohled řeckého velvyslance v ČR a jeho tureckého protějšku, který má blízko k prezidentu Erdoğanovi.

Podle Johanssonové je ale největším problémem fakt, že EU stále nepřijala společný evropský azylový systém. Původní návrh tzv. Dublinu IV, který představila minulá Komise, se totiž zasekl v Radě EU. A nová Komise už ani nepředpokládá, že by se na původním znění textu mezi členskými státy našla shoda.

„Vytvoření a přijetí společného azylového systému je mým hlavním úkolem. Komise po Velikonocích představí nový balíček návrhů v oblasti migrace. Musíme především zajistit rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností,“ prozradila.

Součástí nových návrhů by tedy měl být i zcela nový návrh společného evropského azylového systému. Jeho podoba zatím není známá. Najít shodu mezi členskými státy na společném postupu v oblasti migrace však bude velmi složité.

Premiéři V4 se dnes sešli kvůli koronaviru, řešili i situaci na řecko-turecké hranici

Schůzka premiérů Visegrádské skupiny se konala dnes dopoledne v Praze. Kromě koronaviru premiéři diskutovali také migraci, ale i víceletý finanční rámec EU pro roky 2021-2017. V obou tématech je podle nich V4 jednotná.