Řecko bude dotovat nejchudší 200 miliardami eur

Alexis Tsipras.

Řecká vláda začíná s přijetím reforem, ke kterým se země zavázala v rámci prodloužení záchranného programu na konci února. První návrh zákona se zaměřuje na nejchudší obyvatele, kteří dostanou dotace na jídlo, bydlení a elektřinu. Celkově by přijatá opatření měla řeckou kasu stát 200 miliard eur. Řecku ale už teď dochází peníze, budoucím řešením by podle EU mohl být třetí záchranný program.

Řecká vláda včera předložila návrh zákona o řešení tzv. „humanitární krize“, kterou Řecko podle nové levicové vlády premiéra Alexise Tsiprase právě prožívá. Zákon zahrnuje dotace na elektřinu, bydlení a jídlo pro nejchudší vrstvy řeckých obyvatel. Jak je v textu nové legislativy uvedeno, zákon má zajistit přístup k základním potřebám těm občanům, kteří se kvůli úsporným opatřením a hospodářské krizi ocitli v ekonomických a sociálních problémech.

Vládní návrh zákona například počítá s obnovením připojení elektřiny v sociálně nejslabších domácnostech do konce roku 2015. Přednost budou mít dlouhodobě nezaměstnaní a rodiny s malými dětmi. Okolo 300 tisíc Řeků má podle návrhu dostat stravenky na jídlo a na 30 tisíc domácností obdrží příspěvek na nájemné ve výši 220 eur měsíčně. Celkové náklady vyplývající ze zákona řečtí představitelé odhadují na 200 miliard eur.

Do konce týdne by řecká vláda měla představit další návrhy zákona například o poskytování pobídek pro dlužníky, kteří by poté měli splatit své dluhy v rámci daňových a penzijních fondů. Atény doufají, že se jim tímto krokem podaří vyrovnat prudký pokles příjmů z daní.

Nové zákony jsou první vlaštovkou v přijímání reforem, ke kterým se Řecko na konci února zavázalo výměnou za prodloužení finanční pomoci od evropských věřitelů. Naplánované reformy se kromě řešení „humanitární krize“ zaměřují i na boj s daňovými úniky, korupcí, pašováním pohonných hmot a tabáku, nebo změny na trhu práce.

Záchranný program, v rámci kterého muselo Řecko velmi ustupovat, byl prodloužen pouze o čtyři měsíce. Další osud země v rámci eurozóny proto zatím není jasný a vyjednávání mezi oběma stranami budou i nadále pokračovat.

Třetí záchranný program?

Jednou z možností, jak by jednání mezi Řeckem a mezinárodními věřiteli mohla za čtyři měsíce dopadnout, je přijetí třetího záchranného programu.  Ten byl předmětem debat na začátku tohoto týdne, kdy španělský ministr hospodářství Luis de Guindos oznámil, že země eurozóny o takovém programu v hodnotě 30 až 50 miliard eur již jednají. Tvrzení de Guindose však okamžitě popřel mluvčí šéfa ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema.

Přijetí dalšího mezinárodního programu navíc v pátek během svého televizního projevu odmítl i levicový premiér Řecka Alexis Tsipras. Ten původně nechtěl připustit ani prodloužení druhého záchranného programu, v rámci kterého Řecko musí plnit úsporná opatření naordinovaná Bruselem. Kvůli hrozbě bankrotu ale muselo Řecko ustoupit a s věřiteli se dohodnout.

Třetí záchranný program EU dlouhodobě uvádí jako nejpravděpodobnější řešení řecké krize. Řecko, které se nachází v patové situaci, by tak získalo čas na to postavit se na vlastní nohy.

Únorové prodloužení programu sice odvrátilo hrozící bankrot zejména řeckých bank, Řecko však stále čelí prudkému poklesu tržeb a očekává se, že státní kase dojdou peníze už koncem března. Finanční pomoc od Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu navíc Řecko neuvidí, dokud nepřijme všechny nezbytné reformy. Jak uvedl šéf Eurogroup Dijsselbloem, Řecko by během března mohlo začít čerpat první peníze, pokud ale ukáže pokrok a ne pouhé záměry.   

 Autor: Eliška Kubátová/ EurActiv.com