Řecké hranice hlásí ohromný nárůst uprchlíků, EU vyšle pomoc

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Masser.

Tým evropské pohraniční stráže se v nejbližších dnech vydá na cestu do Řecka. Jejich úkolem bude pomoci řeckým úřadům zvládnout rapidní nárůst počtu uprchlíků z Turecka, kteří obsadili oblast řecko-turecké hranice.

Řecko požádalo v neděli (24. října) Evropskou unii o pomoc s uprchlíky, kteří do země přicházejí z Turecka. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmström označila situaci v oblasti kolem řeckého města Orestiada a tureckého Edirne za „vysoce znepokojující“. Zástupci Unie proto řecké volání vyslyšeli, na vnější hranice sedmadvacítky zamíří pohraniční posily.

Masivní nárůst v přílivu nelegálních imigrantů z Turecka do Řecka s sebou přinesl i zhoršení podmínek v uprchlických táborech, které se nacházejí na hranicích. Pro lepší představu: od začátku roku 2010 zachytila řecká policie asi 34.000 uprchlíků, kteří hledali útočiště za branami Evropské unie. Naproti tomu v předchozím roce strážníci takových případů zaznamenali „pouze“ 9.000.

Příčinu nenadálého zájmu o turecko-řeckou hranici ze strany uprchlíků hledejme v krocích, které přijaly země nacházející se ve Středozemním moři, jmenovitě pak Malty, Itálie a Španělska. Tyto státy totiž zavedly na ochranu svých hranic kontroly, které posílají imigranty zpět do zemí jejich původu. Itálie navíc uzavřela dohodu s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím, jehož čluny chytají uprchlíky a posílají je zpět na území Afriky. Brána do Evropy se tak posunula více na východ, do Řecka.

Něco za něco

A co na to Turecko? Ankara se k celé záležitosti staví pod heslem „něco za něco“. Turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan slíbil, že se pokusí zamezit přílivu nelegálních uprchlíků (především z východních zemí, států severní a západní Afriky, ale i z Afghánistánu nebo Pákistánu), pokud mu na oplátku Řecko pomůže vyjednat uvolnění vízového režimu.

Ke zkvalitnění turecké imigrační politiky nabádal Ankaru už v polovině října (18. října) francouzský ministr pro přistěhovalectví Eric Besson. Ve svém projevu, který pronesl při příležitosti návštěvy Kypru, nabádal tureckou vládu, aby zajistila ochranu svých hranic tím, že se postará o uprchlíky, mezi nimiž jsou i například stovky prostitutek, jejichž pracovní destinací je sever Kypru.

Frontex míří do Řecka

„Příliv osob, které nárazově překračují hranice, dosáhl alarmujících rozměrů. Řecko tuto situaci evidentně samotné nezvládne. Navíc mne znepokojuje tamější humanitární situace,“ uvedla komisařka Malmström ve svém prohlášení z 24. října.

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex), vyšle na žádost řeckého ministra pro ochranu občanů Christose Papoutsise jednotku rychlého nasazení (Rapid Border Intervention Teams, RAPIT). Společně tak budou evropští a řečtí pohraničníci střežit asi 12,5 kilometru dlouhé pásmo hranice, které se nachází v blízkosti řeckého města Orestiada.

„Půjde o zkušené pohraničníky členských zemí. Budou ozbrojeni, ale zbraně budou moci použít jen v sebeobraně. Budou pracovat pod vedením řeckého státu a respektovat mezinárodní práva uprchlíků,“ citovala agentura AFP anonymní diplomatický zdroj.

OSN: Řecko nemůže nést břímě samo

Na nedostatečnou spolupráci v azylové a imigrační politice poukazoval v nedávné době i zvláštní zpravodaj Organizace spojených národů pro lidská práva Rakušan Manfred Nowak. Podle jeho vyjádření z 21. října nemůže být Řecko jediným státem, který ponese břímě přílivu uprchlíků.

Každým dnem se na řecko-turecké hranici objeví kolem 300 až 400 osob, kteří chtějí přesídlit do členských zemí EU. Tento obrovský tlak však řecké pohraniční úřady nejsou schopny pojmout. Zadržují proto nelegální migranty před hranicemi, kde se vytvořilo stanové tábořiště.

Otřesné podmínky v uprchlických táborech

Poté, co Nowak navštívil uprchlické tábory rozseté kolem řecko-tureckých hranic, označil podmínky, ve kterých jsou lidé nuceni přežívat, za „katastrofické“.

„Některá zařízení jsou zcela přeplněná, tmavá a špinavá. Bylo to pro nás dost složité, abychom tam se zadrženými vydrželi. Museli jsme jít pryč. Kvůli nedostatku vzduchu jsme nemohli dýchat,“ popsal zážitek ze zadržovacích cel na policejních stanicích v Athénách.

„Muži, ženy i děti jsou nacpaní dohromady v malém prostoru, v mizerných hygienických podmínkách a bez přístupu na dvůr. Základní služby, jako přístup k informacím, právní poradenství při žádání o azyl a překlad do jim srozumitelných jazyků zadrženým naprosto chybí,“ uvedl úřad OSN (vyjádření přinesl zpravodajský server Týden.cz).

„Takové podmínky zadržení nesou jasné známky nehumánního a nedůstojného zacházení,“ upřesnil ještě Nowak řeckému listu Kathimerini.