Rakousko je tradičně neutrální zemí. Není na čase to změnit?

army

© Shutterstock / fritz16

Rakousko je od roku 1955 oficiálně neutrální zemí. Události posledních měsíců a let však některé odborníky i politiky přivádí k myšlence, že Vídeň by měla svou tradiční neutralitu opustit a hrát v bezpečnostní a obranné politice významnější roli.

Jedním z hlavních témat evropské politiky se v poslední době stává společná obrana a bezpečnost. Stále jsou zde ale státy, které mají s touto cestou velký problém. Jedním z nich je i tradičně neutrální Rakousko. Čím dál více se však ozývají názory, že Vídeň by měla svůj přístup k mezinárodní politice přehodnotit.

Rakousko svou neutralitu deklarovalo již v roce 1955. Od té doby se však tento zahraničně-politický směr dostal hluboko do povědomí Rakušanů.  Podle posledních průzkumů se devět z deseti občanů Rakouska ztotožňuje se státní neutralitou. Před šedesáti lety přitom tuto myšlenku podporovalo jen 50 % z nich.

Ředitel odboru bezpečnostní politiky na rakouském ministerstvu zahraničních věcí, Gerhard Jandl, však nyní volá po „racionálním a realistickém přehodnocení“ tohoto přístupu.

Neutralita není věčná

Jandl vysvětluje, že mezinárodní a rakouské ústavní právo mluví v tomto ohledu jasně. Neutralita podle platného práva vylučuje jakékoli členství ve vojenské alianci a zakládání vojenských základen v zahraničí.

Mezinárodní právo zároveň uvádí, že status neutrality nepřipouští přímou ani nepřímou účast ve válečném konfliktu. Podle Jandla však toto vymezení přesto dovoluje neutrálním státům být v zahraniční politice aktivnější.

Vysoký diplomat také připomněl, že podmínkou Rakouska při vstupu do EU nebylo zachování neutrality. Spíše naopak. Vídeň samu sebe zavázala k účasti na vytváření společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). K tomuto účelu byl do rakouské ústavy dokonce včleněn speciální článek.

Stejně tak Jandl připomíná, že Rakousko je již po dlouhá léta spojováno s NATO, podobně jako jiné neutrální státy. Spojuje je zejména mnoho partnerských programů. Příkladem může být poskytnutí vojenských jednotek Severoatlantické alianci během peacekeepingové operace během války v Jugoslávii.

Můžeme být neutrální i aktivní

I z těchto důvodů volá vysoce postavený rakouský diplomat po zohlednění současné bezpečnostní situace. Podle něj nyní čelíme mnoha závažným problémům, které potřebují spolupráci všech členských zemí.

„Rakousko musí být bráno vážně. Musíme být vnímáni jako důležitý hráč v zahraniční politice. Nesmíme být bráni jako nějaké vyžírky,“ varoval. Na místě je podle něj aktivní zapojení v otázkách evropské bezpečnosti a obrany, a to jak v rámci EU, tak jako partner Aliance.

„Podstatu neutrality zachováme. To by nám však nemělo bránit v tom, abychom hráli důležitější roli v rámci solidarity, kterou nám nabízejí naši partneři,“ dodal Jandl.

S využitím EurActiv.com