Rakouské prezidentské volby: Jsou skutečně varovným signálem pro Merkelovou?

zdroj: Evropská rada

Výsledek nedělních prezidentských voleb včera plnil stránky nejednoho rakouského, ale i německého média. V prvním kole zvítězil kandidát pravicově populistické strany FPÖ vyslovující se proti imigraci, německý tisk proto volby označoval za zdvižený prst pro kancléřku Angelu Merkelovou a její stranu CDU. Má se kancléřka skutečně obávat? A jaký je rozdíl mezi FPÖ a německou pravicovou stranou AfD, která v důsledku migrační krize získává mezi Němci oblibu?

V prvním kole rakouských prezidentských voleb s nezanedbatelným náskokem zvítězil kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a tvrdý odpůrce imigrace Norbert Hofer. V souboji o prezidentské křeslo se s ním 22. května utká kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen, který získal jen málo přes 20 procent hlasů.

Do druhého kola voleb se nedostal ani jeden kandidát stran současné vládní koalice tvořené lidovci (ÖVP) a sociální demokracií (SPÖ), kterou vede kancléř Werner Faymann.

Analytička: „Úspěchy populistů by měly být varovným signálem pro všechny vrcholné politiky v EU, nejen pro Angelu Merkelovou.“

Výhra Hofera podle odbornice na německy mluvící země z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Zuzany Lizcové překvapivá není.

„Předvolební průzkumy naznačovaly, že uspěje, FPÖ je momentálně podle odborníků na výzkum veřejného mínění nejsilnější stranou v zemi. Nepočítalo se ale s tím, že Hofer tak suverénně porazí favorizovaného Alexandra Van der Bellena a získá plných 35 procent hlasů,“ řekla redakci Lizcová.

Je to signál pro celou Evropu

Nečekaně velký náskok překvapil také německý tisk, který výsledek voleb označil za varování pro tamní kancléřku Angelu Merkelovou a její migrační politiku. Analytička AMO však přímou souvislost mezi německou a rakouskou politikou v tomto směru nevidí.

„Euroskeptičtí populisté zdaleka nejsou na vzestupu jen v alpské republice, ale i v řadě dalších evropských zemí. Jejich úspěchy by měly být varovným signálem pro všechny vrcholné evropské politiky, nejen pro Angelu Merkelovou,“ myslí si Lizcová.

Rakouské volby vnímá jako zdvižený prst pro evropské lídry také předseda opoziční ODS Petr Fiala.

Petr Fiala: „Vítězství Norberta Hofera má dvě příčiny: únavu z dlouhodobé velké koalice v Rakousku a odmítnutí politiky popírající národní zájmy. “

„Vítězství Norberta Hofera má dvě příčiny: únavu z dlouhodobé velké koalice v Rakousku a odmítnutí politiky popírající národní zájmy. Je dalším silným varováním evropským elitám, které dlouhodobě přehlížejí problémy, které trápí občany členských zemí EU. Pokud chce evropský establishment pokračovat v dosavadní politice, dopadne to špatně. S Evropou,“ říká Fiala.

Přestože jsou podle Lizcové rakouské volby varování pro všechny evropské politiky, a ne jen Angelu Merkelovou, Německo si z voleb může odnést jiné ponaučení.

„Rakouský příklad dobře ilustruje, že tradičním velkým stranám ani politickému systému neprospívá dlouhodobé vládnutí velké koalice, které vede k posilování sil na okraji politického spektra. Z toho by se němečtí politici poučit mohli,“ tvrdí.

Evropská pravice slaví

Vítězství Norberta Hofera potěšilo především lídry evropských populistických pravicových stran, jako je francouzská Národní fronta Marine Le Penové. Ta čerstvému vítězi prvního kola rakouských voleb nadšeně gratulovala a výsledek označila za velký úspěch.

Podobně volební výsledek chválil šéf německé pravicové populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) André Poggenburg. „Náš politický spojenec v Rakousku tím vyslal další jasný signál, bravo!“

Právě AfD si z příchodu velkého počtu migrantů do Německa udělalo hlavní téma své politické kampaně před březnovými zemskými volbami, ve kterých strana AfD zaznamenala významný úspěch. V letošních německých regionálních volbách oproti výsledku těch z roku 2011 naopak oslabila strana CDU kancléřky Merkelové, která ve dvou ze tří spolkových zemí skončila až na druhém místě. AfD byla dvakrát třetí a jednou druhá.

Nárůst pravicové populistické strany na úkor vládních partají lze sledovat nejen v Německu, ale také v aktuálních rakouských volbách. Podle Lizcové však mezi německou AfD a rakouskou FPÖ panují velké rozdíly.

Svobodná strana Rakouska totiž funguje už 60 let, v posledních 30 letech se těší stabilní podpoře deseti až 30 procent voličů a je součástí zemských vlád. V 80. letech se Svobodní například podíleli na spolkové vládě společně se sociálními demokraty a po změně svého směřování zasedli v roce 2000 ve vládě s lidovci.

AfD je naopak nová strana, která zatím svoji identitu hledá a nemá ani pevný program, říká analytička. „Ostatní strany s ní zcela odmítají spolupracovat. V posledních spolkových volbách v roce 2013 nepřekročila ani pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Nyní jí volební průzkumy předpovídají podporu kolem 12 procent hlasů, což rozhodně na volební vítězství ani zásadní ovlivnění německé politiky nestačí,“ dodává Lizcová.

Rakousko v migrační politice obrátilo

Současná migrační krize tak po Německu ovlivnila další letošní volby. Problematika přistěhovalectví se v posledním roce stává stále palčivějším tématem, vlády členských států proto pod tlakem společnosti začínají měnit své migrační politiky. To je také případ Rakouska, které provedlo zásadní obrat počátkem tohoto roku.

„Stanovila striktní limity pro žadatele o azyl, výrazně přísněji kontroluje a zajišťuje svoje hranice. Dá se očekávat, že vláda v tomto kurzu bude pokračovat – minimálně do doby, než se najde celoevropské řešení uprchlické otázky,“ říká odbornice z AMO.

Důkazem je včerejší rozhodnutí Vídně znovu zavést dočasné kontroly na hranici s Maďarskem, které mají zabránit nekontrolovaným přechodům hranice a pašování migrantů do Rakouska a dalších zemí Unie. Tamní vláda navíc plánuje podobné opatření zavést také na hranici s Itálií.

Eliška Kubátová