Rakouské předsednictví je tu. Migrace vládne agendě

Donald Tusk a Sebastian Kurz © European Union, 2018

Začátkem července převzalo Rakousko předsednictví Rady EU. Kormidlo slavnostně převzalo ve městečku Schladming v rakouských Alpách od bulharského premiéra Bojka Borisova a za účasti předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Rakušané zvolili oproti tradičním sloganům předešlých předsednictví pro svůj mandát asertivnější motto: „Evropa, co brání”.  Heslo vystihuje rázný a rozhodný přístup rakouské vlády k prosazení svých tří programových priorit: bezpečnost Evropy a řešení migrace, digitální konkurenceschopnost a v neposlední řadě budoucnost zemí jihovýchodní Evropy v EU.

Rakouské předsednictví čeká 300 konferencí a trialogů, přes šedesát schůzí Rady EU a až 50 tisíc delegátů by mělo zavítat do alpské republiky během nadcházejících měsíců. Rakouský mandát je také posledním celým předsednictvím bez většího narušení nadcházejícími volbami, tudíž se EU bude snažit prosadit co nejvíce položek, a to i na úkor některých priorit rakouské agendy.

Migrace a bezpečnost Evropy

Rakousko je od migrační krize z léta 2015 jedním z nejhlasitějších zastánců přísnější kontroly vnějších hranic EU a mnozí přisuzují úspěšné uzavření balkánské migrační trasy právě rakouské diplomacii. Protiimigrační agenda se dostala ještě více do popředí rakouské politiky po utvoření koalice rakouských lidovců a krajně pravicových Svobodných (FPÖ), která nyní přebírá otěže Rady EU v čele s kancléřem Sebastianem Kurzem.

Kurz by nejraději uvítal v Evropě zavedení australského migračního modelu. „Nedávné změny v evropské migrační politice směrem k australskému příkladu jsou nesmírně důležité pro efektivní boj s migrací a především s pašeráky,” řekl.

Podle mladého kancléře by se Evropa měla spíše „zaměřit na posílení hranic než se nesmyslně hádat o přerozdělování uprchlíků”. S tím by měl pomoci zářijový bezpečnostní summit EU v Salcburku.

Podle Rakouska by neměly přetížené země, jako jsou Itálie a Řecko, mít jako jediné odpovědnost za nejkrizovější vstupní body na území EU. Do společného úsilí by se měly zahrnout hlavně země, které vzdorovaly původním návrhům o přerozdělování migrantů.

Další prioritou rakouské vlády je posílení evropské hraniční agentury Frontex, která se podle nejambicióznějšího plánu Evropské komise chystá výrazně posílit svůj personálu až o 10 tisíc zaměstnanců. Rakousko chce, aby Frontex měl pravomoc zasáhnout na moři i na souši, ale i preventivně mimo území EU. Kurz právní podstatu pro možný zásah evropských hraničních jednotek ve třetích zemích přirovnal k mezinárodnímu boji proti drogám.

Ovšem doposud nejradikálnější návrh, který Rakousko prosazuje, jsou takzvaná vyloďovací centra, která by měla být umístěna mimo území EU, kde by došlo k důkladnému profilování migrantů a jejich přerozdělení do statutárních kategorií. Závěry Evropské rady z minulého týdne tento návrh schvalují a ve spolupráci s mezinárodními organizacemi jako UNHCR a IOM chtějí koncept vyzkoušet. Mnohým odpůrcům návrhu ale centra připomínají již zavržené hotspoty.

Summit o migraci přinesl nejasné závěry. Kvóty zůstávají „na stole"

Od červnového summitu Evropské rady se očekávalo mnoho – od kompromisu v otázce přerozdělování uprchlíků a reformě kontroverzního nařízení Dublin IV až po dohodu, která by vedla k vytvoření center pro migranty mimo území EU.

Kurz před zasedáním Evropské rady sdělil, že pokud se projekt vyloďovacích center v blízké době nezrealizuje, bude Rakousko muset jednat s podobně smýšlejícími státy samo. Prý má Rakousko podporu Dánska a jiných „menších členských států”, čímž bezpochyby rakouský kancléř narážel na země Visegrádské skupiny.

Především si ale chce Kurz zachovat status nestranného prostředníka a „nechce Brusel přesytit svými návrhy. Jde mu o to najít společná řešení a jednat jako mediátor mezi různými frakcemi uvnitř Unie.“

Rakouské předsednictví má v tomto ohledu slibný začátek, jelikož většinu jeho pozic o migraci přijala Evropská rada ještě před zahájením předsednictví – na rozdíl od francouzsko-německých plánů o reformě eurozóny.

Nynější evropské migrační plány by v rámci předsednictví ovšem mohlo zmařit Turecko, kterému chce Rakousko odebrat kandidátský status.

Ne všichni ale některé cíle rakouského předsednictví vítají. Například lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, který se již během lucemburského předsednictví vyjadřoval o V4 kriticky, nesouhlasí s postoji rakouské vlády. „Přijde mi špatné, neevropské a zavádějící, že se rakouské předsednictví v této míře s visegrádskými zeměmi spolčuje. EU to velice ublíží,” řekl Asselborn pro německou rozhlasovou stanici.

Přistoupení balkánských zemí k EU a zahraniční politika

Dalším pilířem rakouského předsednictví je vstupní proces balkánských zemí do EU. Vzhledem k značným investicím plynoucích z Rakouska do jihovýchodní Evropy a k politickým a historickým vazbám na tento region, Rakousko bylo vždy silným zastáncem vstupu balkánských zemí do EU. Rakousko bylo společně s Německem jedním z hlavních proponentů takzvaného Stabilizačního a asociačního procesu z roku 1999, který poskytnul zemím jihovýchodní Evropy dlouholetou finanční pomoc na přípravu k budoucímu přistoupení do EU.

Summit EU se zeměmi západního Balkánu 17. května v Sofii potvrdil odhodlání EU přijmout země jihovýchodní Evropy. Nově jde o Albánii a Makedonii, která má po dohodě o přejmenování k členství zatím nejblíže.

EU chce vytlačit ruský vliv z Balkánu, zatím je ale váhavá

Balkánské země mají znovu perspektivu členství v EU. Unie je ale obezřetná – státy regionu si prý musí nejprve vyřešit své problémy a neshody. Na poloostrově se přitom unijní zájmy střetávají s ruskými.

„Rakousko pevně věří, že všechny země západního Balkánu budou jednou členy EU,” prohlásil Kurz před novináři.

Odsunutí přístupových jednání s Makedonií a Albánií kvůli francouzským a nizozemským námitkám až na červen příštího roku, tuto rakouskou prioritu ale značně oslabí.

Zahraničněpolitická orientace rakouského předsednictví se diskrétně přesunula na Asii, především Čínu. V říjnu bude předsedat summitu EU-Asie a dále chce Rakousko navrhnout Sdružení zemí jihovýchodní Asie ASEAN regionální strukturu, ke které by se mohla přidat i Čína.

Současná rakouská vláda podporuje také čínský program Hedvábné stezky. I přes obavy některých evropských politiků ohledně vřelých vztahů Rakouska s Ruskem (Putin začátkem června navštívil Vídeň), odmítl Kurz zrušení protiruských sankcí či uznání Krymu a hodlá se nadále držet stanoviska EU.

Rakousko a brexit

Třetím pilířem rakouského programu je digitalizace a konkurenceschopnost, ve které chce Rakousko nastolit progresivnější zdanění technologických velkých firem, jako jsou Facebook, Google či Amazon, a dát tak prostor i domácím firmám.

Toto téma by vak mohla zastínit pádnější témata jako brexit či schvalování víceletého finančního rámce. Někteří experti se domnívali, že by mohla Británie v Rakousku najít spojence, který by jí ulehčil jednání o brexitu vzhledem k euroskeptickému směřování Svobodných. Evropská a zahraniční agenda je ale čistě v rukou ÖVP.

Kurz také v úterý varoval Londýn, aby se nesnažil oslabovat jednotu sedmadvacítky v obavě, že by se britští vyjednavači snažili jednat s evropskými vládami jednotlivě. Kurz při zahajovací konferenci vyzdvihl vrchního vyjednavače EU pro brexit Michela Barniera a podporuje co nejspořádanější přípravu pro britský odchod. „Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom Michela Barniera podpořili a zachovali tím v této záležitosti jednotu zbylých 27 členských států,“ řekl na konferenci Kurz.

Přehledně: Blíží se „rozvod“, jaký EU ještě nezažila. Podívejte se, co už je v brexitu jisté

Do brexitu zbývá deset měsíců. Brusel a Londýn už vyřešily některé z potíží. Mimo jiné přistoupily na přechodné období, během kterého bude Británie nadále členem jednotného trhu a celní unie. Kde jinde panuje shoda a kde se vyjednávací týmy míjejí?

Další velké téma je schválení dlouhodobého evropského rozpočtu (MFF), které v minulém období trvalo dva a půl roku. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i kancléř Kurz na společné konferenci uvedli, že je třeba MFF schválit do konce tohoto volebního období. Kurz na to ale řekl, že jde víc o kvalitu rozpočtu, než o čas nad ním strávený. „Ještě si nejsem jistý, jestli jsme dosáhli potřebné kvality,“ prohlásil.

Rakousko také uvedlo, že nesouhlasí s pokrytím schodku rozpočtu způsobeném brexitem, což také může posílit nejistotu v jednání o rozpočtu.