Proti nezaměstnanosti mladých má v EU pomáhat i dobrovolnictví

zaměstnanost mladých

© Pixabay

Komise zahájila činnost evropského dobrovolnického sboru. Bude určen mladým lidem, kteří jsou aktuálně bez práce a rádi by se zapojili do projektů na pomoc místním komunitám. V Evropském parlamentu ale nový projekt vzbuzuje rozpaky.

Pokud vám bylo 18, ještě jste nepřesáhli třicítku a máte chuť pomáhat druhým, možná vás zaujme nový projekt, který v polovině minulého týdne spustila Evropská komise.

Evropský sbor solidarity má poskytnout uplatnění až 100 000 mladých lidí. Do projektů, jejichž společným jmenovatelem je solidarita s druhými, se budou mladí moci zapojit buď jako dobrovolníci, stážisté nebo jako placení zaměstnanci, a to až po dobu jednoho roku.

Typově se může jednat o pomoc lidem, kteří se vyrovnávají s následky přírodních katastrof, práci s uprchlíky nebo pomoc lidem se zdravotním postižením. Spektrum aktivit by mělo být nicméně široké.

Projekty poběží na celém území EU a účastníci programu mohou počítat minimálně s pokrytím cestovních nákladů, pojištění a běžných životních nákladů včetně drobného „kapesného“ a v případě uzavření pracovní smlouvy pak i s přiměřenou mzdou.

Urban: Pro mnoho mladých lidí je dobrovolnická činnost důležitým bodem na startu jejich budoucí kariéry.

Od podpory dobrovolnictví a práce na projektech podporujících společenskou sounáležitost si Komise slibuje, že přispěje nejen ke snížení vysoké míry nezaměstnanosti mladých, ale také k jejich lepšímu zapojení do společnosti.

V České republice využívá zájem ze strany dobrovolníků řada neziskových organizací. Jak říká Tomáš Urban z mediálního oddělení největší neziskovky Člověk v tísni, organizace využívá v současné době například zhruba tři stovky dobrovolníků pro doučování dětí z chudých rodin. Zájem mají dobrovolníci také o práci v „jeho“ mediálním týmu – zpravidla se jedná o studenty žurnalistiky nebo marketingu.

„Pro mnoho mladých lidí je dobrovolnická činnost důležitým bodem na startu jejich budoucí kariéry. U nás se podílejí na realizaci mediálních a charitativních kampaní, a získávají tak cenné zkušenosti po další profesní rozvoj,“ vysvětluje přínosy Urban.

V EU je aktuálně bez práce 4,2 miliony lidí pod 25 let. S vysokou nezaměstnaností se potýkají zejména státy na jihu Evropy, a přestože od dob vrcholu hospodářské krize míra nezaměstnanost mladých poklesla, v srpnu 2016 bylo podle údajů Eurostatu bez práce stále 46,5 % mladých Řeků, 43,6 % Španělů a 36,4 % Italů.

Šojdrová: Komise obešla Parlament a Radu

Mezi poslanci Evropského parlamentu, kteří se otázkám souvisejícím s trhem práce věnují, ale dobrovolnické sbory vyvolávají pochybnosti.

Podle poslankyně Evropského parlamentu Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) je podpora dobrovolnictví sice prospěšná, a má pozitivní efekt na společnost a mladým lidem přináší řadu klíčových dovedností, které zvyšují jejich zaměstnatelnost. Problém vidí ale ve formě, jakou Komise zvolila.

„Předseda Komise nemůže jen tak zahajovat iniciativy bez řádného projednání, bez schváleného rozpočtu a řádného právního základu. Z toho, co o Evropském sboru solidarity víme, vyplývá, že bude vsazen do programu Erasmus+ a bude odčerpávat prostředky Evropské dobrovolné službě. S tím nemohu souhlasit,“ říká poslankyně. Sbory by podle ní měly mít vlastní rozpočet a Komise si jej měla vyjednat před schválením rozpočtu na rok 2017 s Radou a Parlamentem.

nezaměstnanost mladých

© Shutterstock / Rawpixel.com

Máme efektivnější nástroje

Italský socialista, europoslanec Brando Benifei, rovněž připouští, že podobné nástroje jsou k pobídnutí mladých lidí užitečné, s vysokou mírou nezaměstnanosti je podle něj ale třeba bojovat jinak. „Pokud chceme nová pracovní místa, potřebujeme silnější ekonomiku, hospodářský růst a investice.“

Kritikou Evropského sboru solidarity nešetří ani členka výboru pro zaměstnanost v Evropském parlamentu Martina Dlabajová (ANO, ALDE). „Už jen samotný název ve mě evokuje asociace s minulým režimem a se svazy mládeže,“ říká.

Pokud jde o snižování nezaměstnanosti mladých, EU má podle ní efektivnější nástroje než dobrovolnické sbory. „Disponujeme vhodnějšími nástroji jako Erasmus+ či Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a na ty bychom se měli soustředit,“ zdůraznila poslankyně.

Šojdrová: Sbory by měly mít vlastní rozpočet. Komise si jej měla vyjednat před schválením rozpočtu na rok 2017 s Radou a Parlamentem.

Právě program Erasmus+ zaměřený na podporu výměnných studijních pobytů se zřejmě brzy dočká svého rozšíření. Komise minulou středu uvedla, že v rámci programu otevře novou aktivitu ErasmusPro a podpoří z ní další dlouhodobé učňovské stáže v zahraničí.

Posílení se mají dočkat i Záruky pro mladé a iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI). Do roku 2020 by měl být jejich rozpočet navýšen o další 2 miliardy EUR a určeny mají být pro regiony nejvíce postižené nezaměstnaností mladých.

Komise navýšení rozpočtu obhajuje snížením míry nezaměstnanosti mladých lidí, k němuž došlo od roku 2013, kdy byl systém záruk spuštěn. Podle exekutivy počet nezaměstnaných mladých klesl mezi lety 2013 a 2016 o 1,4 milionu lidí.

Více informací o systému Záruk pro mladé naleznete v Souvislostech pod tímto článkem.

SOUVISLOSTI

Záruky pro mladé v Evropě

Záruky pro mladé si jako součást boje s nezaměstnaností mladých lidí členské státy odhlasovaly v roce 2013. Systém má mladým do 25 let zajistit, že do čtyř měsíců od ukončení studia nebo pracovního poměru dostanou nabídku dalšího uplatnění. Uplatněním se přitom nerozumí pouze nabídka pracovní pozice, ale také dalšího vzdělávání, stáže nebo praxe.

Přestože v současné době zatím nejsou k dispozici přesnější analýzy, nakolik Záruky pro mladé skutečně zaměstnanost ovlivnily, Komise je již nyní považuje za úspěšné. Odůvodňuje to jednak zájmem o záruky (do systému se tři roky od spuštění zaregistrovalo 14 milionů mladých), jednak skutečností, že mezi roky 2013 a 2016 průměrná míra nezaměstnanosti mladých poklesla z 24,4 % na 18,9 %. Záruky pro mladé podle říjnového sdělení Komise k tomuto výsledku jednoznačně přispěly.

Každá členská země EU si systém záruk nastavuje sama. Příkladům vybraných evropských zemí se věnovala nedávná závěrečná konference projektu THEY.EA, který byl realizován Evropskou rozvojovou agenturou a financován z programu Erasmus+. Tento text vznikl s podporou tohoto projektu.

Česká republika

ČR

© Shutterstock / patrice6000

ČR patří do skupiny zemí, která s nezaměstnaností mladých nemá zdaleka takové potíže jako jiné evropské země. Míra nezaměstnanosti se v posledních letech navíc snižuje. Podle údajů Eurostatu v letech 2013–2015 poklesla z 18,9 % na méně než 13 %. Na druhou stranu, jedná se o průměrné číslo a skutečná míra nezaměstnanosti se liší podle stupně dosaženého vzdělání, přičemž nejvyšší je u lidí s nízkou kvalifikací (34,7 % v roce 2015).

Česko záruky pro mladé implementuje na území celé republiky (s výjimkou Hlavního města Prahy) prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Karlovarský a Ústecký kraj navíc kvůli horší situaci na trhu práce splňují podmínku Iniciativy pro zaměstnanost mladých (EYI) a získávají proto podporu jejím prostřednictvím (z EYI se podporují regiony s vyšší než 25% mírou nezaměstnanosti mladých).

Kraje realizují vlastní projekty Záruk pro mladé, které se zaměřují na skupinu mladých lidí v evidenci Úřadu práce. Projekty jsou určeny lidem, kterým je pod 30 let, chybí jim praxe, pracovní zkušenosti nebo kvalifikace. Z krajských projektů zajišťují pobočky Úřadu práce zájemcům poradenské služby a motivační kurzy, během nichž se mohou například připravit na pohovor nebo zlepšit své komunikační dovednosti. Z projektů jsou financovány také rekvalifikace, odborné praxe ve firmách nebo návrat uchazečů bez potřebné kvalifikace do škol.

Firmy a další organizace pak mají nárok na příspěvek na pracovní místo, které ve spolupráci s Úřadem práce vytvoří, nebo příspěvek na mentora.

Krajské projekty Záruk pro mladé Česká republika doplňuje dalšími podobně cílenými projekty jako je například Cesta pro mladé, který je určen studentům posledních ročníků středních a vysokých škol a pomáhá jim získat potřebnou praxi přímo ve firmách.

Na území hlavního města Prahy projekt záruk pro mladé kvůli aktuálním podmínkám podpory z evropských fondů nenajdeme, mladí lidí tvoří ale jednou z cílových skupin poradenského a motivačního programu Job Club.

Itálie

Itálie

© Shutterstock / Carsten Reisinger

Itálie patří do skupiny zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých. Podle Eurostatu bylo v roce 2015 bez práce 40,3 % mladých Italů. Hůř než Itálie na tom bylo pouze Chorvatsko, Španělsko a Řecko, kde míra nezaměstnanosti mladých dosahovala 49,8 %.

Itálie realizuje projekty záruk pro mladé po celém území. Většina regionů navíc kvůli vysoké míře nezaměstnanosti spadá pod iniciativu YEI.

Aktivity, které projekty v Itálii podporují, mají podobné zaměření jako projekty v ČR. Obecně jde o podporu při hledání profesní orientace a poradenství účastníkům, poskytování stáží, školení, ale také o podporu rozvoje vlastního podnikání mladých lidí. Za tímto účelem vznikl v rámci YEI nástroj „Selfie-Employment“, který finančně podporuje živnostníky a začínající podnikatele a ve spolupráci s regionálními hospodářskými komorami mladým poskytuje poradenství.

Z programu je financována také mobilita účastníků – a to nejen v samotné Itálii, ale i směrem do zahraničí. Firmy, které jsou do projektu zapojeny, mají podobně jako v České republice pracovní místa dotovaná.

Španělsko

Španělsko

© Shutterstock / Daboost

Španělsko je další zemí, které tvrdě postihla ekonomická krize a odrazila se mimo jiné ve vysoké míře nezaměstnanosti mladých (48,3 % v roce 2015).

Záruky pro mladé Španělsko implementuje prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost mladých. Podporované oblasti jsou opět podobné jako v předchozích zemích – obecně se jedná o podporu poradenství, zaměstnatelnosti (podpora návratu do škol, rekvalifikační kurzy, školení, kurzy komunikačních dovedností apod.) nebo dotace firmám, které zaměstnají účastníky programu.

Podporována je i udržitelnost vytvořených pracovních míst. Podniky, které pracovní místo prodlouží na dobu delší než půl roku, mohou od státu dostat zvláštní příspěvek a mohou navíc počítat i se snížením odvodů na sociální zabezpečení mladého zaměstnance (a to až do 100 % výše odvodů na sociální zabezpečení na zaměstnance).

Španělé zahrnují do Záruk pro mladé také podporu podnikání. Začínajícím podnikatelům nabízejí mj. daňové úlevy, umožňují souběh podpory v nezaměstnanosti s počátkem podnikání (mladý podnikatel může až po dobu 9 měsíců současně pobírat i podporu v nezaměstnanosti) a umožňují mladým flexibilněji operovat se sociálními dávkami. Pokud se nezaměstnaný rozhodne podnikat, stát mu dávky v nezaměstnanosti vyplatí v rámci jedné platby, kterou pak může použít jako investici do rozjezdu podnikání.

Polsko

Polsko

© Shutterstock / patrice6000

K zemím s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých patří i Polsko, byť se situace mezi roky 2013 a 2015 značně zlepšila (z 27,3 % poklesla na 20,8 %) a míra nezaměstnanosti se aktuálně nachází lehce nad evropským průměrem (20,3 %).

Program Záruk pro mladé je implementován na území celého Polska prostřednictvím regionálních a okresních úřadů práce, sítě tzv. Dobrovolných pracovních sborů (podléhají ministerstvu práce, jejich úkolem je pomáhat mladým lidem ze znevýhodněného prostředí) a prostřednictvím národní rozvojové banky BGK. V desíti vojvodstvích s mírou nezaměstnanosti přesahující 25 % využívá země zesílenou podporu v rámci iniciativy YEI.

Služby, které Polsko mladým lidem nabízí, se v hlavních rysech neliší od služeb ve výše zmíněných zemích: kariérové poradenství, kurzy dovedností potřebných pro úspěšné uplatnění na trhu práce, rekvalifikační kurzy, zaškolování a praxe ve firmách, dotované pracovní pozice, apod. Mladí nezaměstnaní mohou s ohledem na svou životní situaci po dobu účasti na některé z uvedených aktivit dostávat příspěvky na ubytování, stravu, dojíždění nebo příspěvky na péči o děti nebo jiné závislé osoby.

Mladí, kteří se rozhodnou doplnit si chybějící kvalifikaci studiem, mohou získat finanční podporu na pokrytí souvisejících nákladů včetně stipendií a příspěvků na závěrečné zkoušky.

Od roku 2014 Polsko dále zavedlo vouchery na školení, vouchery pro osoby, kteří získají zaměstnání ve vzdáleném místě, nebo zaměstnanecké vouchery. Pro mladé, kteří mají sklony k podnikání, může být zajímavá i možnost získat nevratnou dotaci na rozjezd vlastního podniku nebo tzv. sociálního družstva. Zmíněná banka BGK poskytuje mladým podnikatelům dotované úvěry s delší dobou splatnosti než komerční banky a s možností ročního odkladu splácení.