Proč Komise znovu přichází s kvótami? Chce země EU přimět k hledání řešení

zdroj Evropská komise

Včerejší sdělení Evropské komise, která navrhla několik možností, jak změnit současný azylový systém v EU, v Česku vyvolal bouřlivou diskusi. Nejvíce kontroverzní je otázka znovunastolení možnosti trvalého přerozdělovacího mechanismu pro uprchlíky. Co vedlo Komisi k tomu, tuto problematickou kapitolu znovu otevřela, přestože pro ni neexistuje mezi členskými státy široká podpora?

„Návrh Evropské komise na zavedení trvalého mechanismu pro přerozdělování uprchlíků přicházejících do EU je pro českou vládu naprosto nepřijatelný,“ komentoval včerejší sdělení Komise český premiér Bohuslav Sobotka.

Ostře se proti postupu eurokomisařů vyjádřil také europoslanec za ODS (ECR) Jan Zahradil. „Požadujeme, aby vláda návrhy Evropské komise nejen jednoznačně odmítla, ale aby se neprodleně připojila k žalobě Maďarska a Slovenska u Evropského soudního dvora. Přerozdělování migrantů totiž znamená porušování mezinárodního práva, evropského práva i občanských práv a svobod.“

Proti takzvaným kvótám dlouhodobě vystupuje také česká eurokomisařka Věra Jourová, která to, jak dnes sdělila EurActivu, také včera ostatním členům Komise zopakovala. „Se svým negativním názorem na stálou kvótu jsem, jak vyplývá z diskusí v Komisi, v menšině. S kolegy se shoduji v názoru, že cílem je najít funkční celoevropské řešení,“ říká Jourová s tím, že je potřeba hledat takové východisko, které bude prozíravé a nerozloží evropskou jednotu.

Co Komise přesně navrhuje a jaké jsou její motivy jít proti vůli velké části evropských států, které stálé kvóty odmítají?

První varianta je mírnější

Komise včera navrhla dvě možnosti, jak by se dala sjednotit evropská pravidla pro zpracování žádostí o azyl. V každém z nich se počítá s přerozdělováním žadatelů o azyl mezi všechny země Unie.

První způsob hodlá relokovat bežence ze zemí, které se kvůli příchodu velkého počtu lidí nacházejí v nouzové situaci. Jedná se tak o krizový mechanismus, kdy by ostatní členské státy ad hoc odhlasovaly, kolik běženců z postižené země přijmou. Takový návrh by obsahoval také definici toho, za jakých podmínek by se taková situace dala označit za krizovou. Podobně se Komise snažila loni jednorázově pomoci Itálii a Řecku, členské státy však zatím přijímat uprchlíky příliš ochotny nejsou a systém se ukazuje jako nefunkční.

Druhá možnost je však mnohem kontroverznější. Ta by zcela nahradila současný dublinský systém, podle kterého se má případného uprchlíka ujmout buď země, kam migrant poprvé vstoupil na půdu EU, nebo kde poprvé zažádal o azyl. Místo takzvaného Dublinu by systém fungoval na distribučním klíči, kdy by byli žadatelé o azyl automaticky přerozdělováni do jednotlivých členských států například podle velikosti jejich ekonomiky, přijímacích kapacit či podle počtu doposud přijatých běženců. To by měla na starost Evropský podpůrný azylový úřad (EASO), o udělení azylu by však rozhodovaly členské státy.

Státy by před problémem neměly strkat hlavu do písku

Odpor vůči stálým kvótám kromě Česka sílí i v dalších členských státech, v rámci Unie tak pro ně neexistuje potřebná podpora. „Řada členských států, včetně naší země, tyto nápady opakovaně odmítla a považuji za kontraproduktivní, že Evropská komise znovu tento mrtvý návrh na trvalé kvóty dává na stůl, navíc s jasným vědomím, že nemůže získat podporu členských států,“ uvedl včera český premiér.

Jak vysvětluje zdroj blízký Komisi, včerejší návrh má zafungovat jako exploze, která země EU přiměje diskutovat, jak současný nefunkční systém zlepšit a vnést do něj větší míru solidarity. Nejedná se o legislativní návrh, ale pouze o podnět k tomu, aby se spolu členské státy začaly o problému bavit a nestrkaly před ním hlavu do písku.

Jak tvrdí Komise, současný stav je pro řadu států, které leží na vnější hranici EU, nebo jsou cílovou destinací běženců, do budoucna neudržitelný. Dublinský systém vznikl v roce 1997 a v roce 2003 byl revidován Amsterodamskou smlouvou. Už od roku 2006 se v EU přitom vede debata o tom, že systém není vyvážený a v případě krize by zátěž ležela na bedrech jen několika málo zemí. To se naplno projevilo v loňském roce, kdy do EU přišel víc než jeden milion migrantů. Břemeno migrační krize tak nesly hlavně státy jako Řecko, Itálie, Německo, Švédsko, Francie nebo Maďarsko.

Komise proto chce členské země přimět k většímu sdílení odpovědnosti, aby státy v případě krize nejednaly podle svého a nezávisle na sobě. Taková situace by totiž podle Komise mohla vést k rozkladu schengenského systému, který zaručuje volný pohyb po Unii.

Včerejší výkop návrhů rovněž počítá se sladěním azylových podmínek ve všech zemích tak, aby žadatel o azyl neměl motivaci si vybírat stát, kde zůstane. Pokud totiž jedna země nabízí podmínky lepší než ostatní, vede to k takzvanému pull faktoru, kdy daný stát uprchlíky přitahuje víc než ostatní.   

Sdělení Komise obsahuje řadu návrhů na řešení současné situace a představuje podklad pro následnou diskusi s členskými státy a Evropským parlamentem. Na základě výsledku této debaty Komise letos předloží odpovídající legislativní návrhy.

Eliška Kubátová