Princip “stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě” znovu vztyčí železnou oponu

@Shutterstock.com/Max Barattini

Spolková republika Německo a Francie se rozhodly uplatňovat institut minimální mzdy novým způsobem, který má za úkol diskriminovat zaměstnance a zaměstnavatele z novějších zemí Evropské unie. Výsledkem je protekcionistické opatření, které vyloučí české zaměstnance z možnosti být vyslán na práci do Francie nebo SRN, píše v textu pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal.

Řidič ČSAD Uherské Hradiště dostal pokutu 135 EUR za to, že má nižší minimální mzdu, než mají řidiči ve Francii. Od července totiž ve Francii platí nový zákon, podle něhož musí i čeští dopravci platit řidičům aspoň minimální francouzskou mzdu, pokud převážejí náklad na území Francie.

Stejný zákon má začít platit i ve Spolkové republice Německo. Evropská komise dokonce připravuje směrnici, podle které bude platit minimální mzda při vysílání pracovníků po Evropě ve všech zemích EU.

Trable s minimální mzdou

Francie, Německo ale i Evropská komise halí svůj postup do zdánlivě vznešeného hesla “stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě”, avšak ve skutečnosti bude znamenat nové vztyčení železné opony mezi původními a novějšími členskými zeměmi Evropské unie, alespoň co se mobility zaměstnanců týče.

Funkcí minimální mzdy je zajistit, aby příjmy zaměstnance neklesly pod sociálně akceptovatelnou úroveň, ale zároveň aby motivovali zaměstnance k vyhledávání práce namísto příjmu sociálních dávek. Výše minimální mzdy nemůže být odpoutána od výše průměrné mzdy, která je zase odvislá od celkové ekonomické úrovně dané země.

Podle výzkumu Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy minimální mzda v České republice nejenže neslouží svým proklamovaným cílům, ale navíc nemá žádný vliv zvýšení pracovních ani celkových příjmů chudých domácností, významně zatěžuje ekonomiky oblastí, které vykazují relativně nízkou mzdovou hladinu, a její růst působí na zvyšování nezaměstnanosti.

Je tedy otázkou, zda je minimální mzda vhodným nástrojem ochrany zaměstnanců a zaměstnavatelů. Možná by bylo vhodnější zavést místo garantované minimální mzdy státní příplatky ke mzdám, negativní důchodovou daň či daňové kredity závislé na výši výdělku.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj doporučila navíc zrušit vazby mezi systémem sociálních dávek a minimální mzdy. Sociální systém by měl odrážet vývoj v oblasti životních potřeb a nákladu, naproti tomu minimální mzda by mela být navázána spíše na trendy v produktivitě a na další faktory trhu práce.

Doporučila dále indexaci minimální mzdy na vývoj cen tak, aby byla zachována její kupní síla, spíše než na vývoj mezd v ekonomice.

Pokračování textu najdete na webu Hlídacípes.org.