Příliš levné emise: jednání o reformě trhu s CO2 jde do finále

zdroj: Shutterstock; autor: Mediagram

Členské země EU zítra znovu jednají o reformě systému pro obchodování s emisními povolenkami. Od ní se bude odvíjet cena elektřiny i objem peněz pro modernizaci českého průmyslu. Hraje se o rok spuštění reformy. Nový kompromis by mohl znít: 2019. Podle informací EurActivu by Česko mohlo toto datum podpořit, pokud za dražší uhlík dostane kompenzace. V jednáních by to znamenalo průlom.

V Bruselu pomalu vrcholí jednání o částečné reformě systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Tu Evropská komise navrhla, protože ceny povolenek jsou příliš nízké a neplní jeden ze svých základních účelů – motivovat podniky k investicím do nízkouhlíkových technologií.

Diplomati členských států se zítra scházejí, aby o reformě znovu jednali ještě před setkáním s europoslanci a zástupci Komise. Trojstranná jednání jsou naplánována na příští týden.

Jedná se hlavně o datu spuštění stabilizační rezervy.

Zatím se zemím nepovedlo najít uspokojivý kompromis nad datem spuštění takzvané rezervy tržní stability (Market Stability Reserve – MSR), do které budou z trhu přemístěny přebytečné povolenky. Díky tomu by se měla jejich cena zvýšit.

Evropská komise původně navrhovala rok 2021, kdy v EU ETS začíná nové obchodovací období.

Některé členské země jako Německo a Velká Británie ovšem chtějí MSR spustit už od roku 2017. Proti tomu se v Radě EU postavila blokační menšina osmi států pod vedením Polska, která trvá na původním návrhu, tedy roku 2021.

Česko v boji za kompenzace

Česká republika dosud polský postoj podporovala. Podle informací EurActivu jdou ale čeští vyjednavači do zítřejšího jednání s novou pozicí.

Diplomati členských států budou jednat o kompromisním datu 1. ledna 2019, a Česko by to mohlo podpořit. Podmínkou jsou kompenzace v podobě volných emisních povolenek, které by mohly jít k dobru českým podnikům a pomáhat jim s investicemi do úsporných a nízkouhlíkových opatření.

Jednou z možností by mohlo být například rozšíření takzvaného modernizačního fondu, na jehož vzniku se lídři členských zemí dohodli v říjnu při projednávání klimaticko-energetického balíčku. V něm mají být pro chudší členské státy k dispozici finanční zdroje pro zvyšování energetické účinnosti a modernizaci energetických systémů.

EurActivu to sdělil diplomatický zdroj. České úřady se ovšem k tématu nechtějí blíže vyjadřovat, protože v Bruselu jde o citlivou otázku. České kývnutí by totiž mohlo znamenat průlom v dosud neprůchodné situaci. Blokační menšinu ovšem může opustit i jiný stát.

Dražší uhlík, lepší uhlík

Že budou některé země blokační menšiny žádat kompenzace, se očekávalo dlouho. Jde totiž především o chudší členské státy s emisně náročnější ekonomikou, které se vyšší ceny uhlíku obávají.

Při dřívějším spuštění reformy bude mít Česko z prodeje povolenek víc peněz.

Na druhé straně jim právě díky různým kompenzacím dražší uhlík hraje vlastně do ruky. Analytický tým Point Carbon spočítal, že Česko by mohlo díky výnosům z dražších emisních povolenek získat do státního rozpočtu skoro o 50 % finančních prostředků víc. Počítal při tom se spuštěním stabilizační rezervy v roce 2017.

Peníze, které státy z prodeje povolenek získají, pak mohou investovat právě do modernizace průmyslu nebo například do zateplování budov. Česko to dělá prostřednictvím dotačního programu Nová Zelená úsporám.

Pokud by reforma začala platit od roku 2021, Česko by podle výpočtů Point Carbon získalo z prodeje povolenek v příštích deseti letech 3,9 miliard eur. Pokud by se rezerva spustila už od roku 2017, bylo by to 5,8 miliard.

Autor: Adéla Denková