Při online nákupu se bude v celé EU reklamovat podle stejných pravidel, plánuje Jourová

zdroj: Evropská komise

Evropský trh se má rozhýbat i digitálně. Evropská komise chce sjednotit třeba pravidla pro online nakupování, aby byla pro zákazníky co nejjednodušší a mohli se spolehnout na stejné podmínky v celé Unii. Usnadnit chce Komise také nákup služeb a digitálního obsahu, jako jsou filmy a hudba. Pracovat na tom má i česká eurokomisařka Věra Jourová.

Ještě letos má česká eurokomisařka Věra Jourová navrhnout předpisy, které zjednoduší obchodování po internetu.

Chystá se například sjednotit podobu smlouvy mezi zákazníkem a obchodníkem napříč celou EU. Spotřebitel by se tak měl ve všech unijních zemích setkávat se stejnými pravidly.

Jourová: Spotřebitel je normální člověk, ne specializovaný právník.

„Už od začátku příštího roku nalezne zákazník na stránkách prodejce odkaz, který ho dovede ke službě online řešení sporů (tzv. Online Dispute Resolution – ODR),“ řekla komisařka minulý týden během debaty, kterou v Praze pořádal think tank Evropské hodnoty.  

„Pokud bude zákazníkovi například dodáno vadné zboží, může se prostřednictvím jednoduchého formuláře dostat k expertní pomoci ve své členské zemi,“ vysvětlila podstatu systému, mezi jehož průkopníky patří i Česko.

Jedna smlouva pro všechny

Jourová chce ale nově řešit i počátek smluvního vztahu. Hodlá proto připravit modelovou smlouvu přeloženou do všech evropských úředních jazyků, kterou by zákazníci nalezli na stránkách online obchodů.

V EU je podle komisařky potřeba harmonizovat hlavně pravidla pro reklamace a pro ukončení smlouvy, která se v jednotlivých členských zemích liší.

„Chceme přinést harmonizaci pro reklamace a některé další věci týkající se smlouvy, tak aby se lidé mohli spolehnout, že všude dostanou stejné podmínky,“ uvedla během debaty.

Spotřebitel není právník

Internetovým obchodníkům se sjednocování pravidel v principu zamlouvá. „Vedle logistiky jsou pro nás rozdíly v úpravě spotřebitelského práva jednou z hlavních bariér pro prodej do zahraničí,“ řekl Martin Svoboda z Asociace pro elektronickou komerci, která reprezentuje české online obchodníky.

Harmonizaci se ovšem budou bránit některé členské státy, které mají ochranu spotřebitele nastavenou vysoko. Mohou se obávat snížení standardů, odhaduje reakce Jourová.

Důležité podle ní ale hlavně bude, aby byla nová pravidla „uživatelsky přívětivá“.  „Spotřebitel, to je normální člověk. Není to specializovaný právník, který by si před nákupem nastudoval smlouvu, ideálně v cizích jazycích,“ říká.

„Mělo by se ale naplnit jeho očekávání, že v digitální oblasti bude mít všude stejnou ochranu. To je můj koncept. Chci se na pravidla dívat z pozice normálního Evropana, po kterém chceme, aby pomohl evropské ekonomice i tím, že bude nakupovat na internetu,“ dodává.

Nákup přes hranice  

Evropská komise představila novou strategii pro jednotný digitální trh také proto, aby nakopla unijní ekonomiku. Pomoci tomu má i online obchodování. Jenže zatím lidé na internetu moc neutrácejí.

Respektive – utrácejí uvnitř svých národních států. V rámci své země nakupuje podle Komise online asi 44 procent Evropanů. „Jen 15 procent si ale troufne nakupovat za hranicí,“ uvedla Jourová.

Hlavním důvodem je podle ní právě nedůvěra, že pokud se při online obchodu přes hranice něco pokazí, zákazník se jen těžko domůže nápravy. Až 65 % lidí přitom podle údajů Komise na snahu o takovou nápravu rezignuje.

Podle Libora Dupala ze Sdružení českých spotřebitelů je dobře, že chce Komise situaci zákazníků řešit.  

„Jsme zvyklí, že se řada témat otevírá jako témata spotřebitelská, ale spotřebitelský rozměr se z nich nakonec ztrácí. Často hrozí, že se zájem otočí směrem ke kontrole obchodu a daňovým otázkám a spotřebitel zůstane mimo,“ varoval během debaty.

„Nevoláme ale po tuhé regulaci ve jménu spotřebitele. Vítáme spíše hledání rozumné hranice mezi regulací a samoregulací,“ dodal.  

Uživatel uživateli

Na současném internetu se rozvíjí i vztahy mezi samotnými spotřebiteli. „Je to neuvěřitelně zajímavý fenomén. Meziroční nárůst v objemu služeb, které si lidé poskytují navzájem, je 25 %. Jde o výměny prázdninových bytů, alternativní taxi službu Uber a spoustu dalších věcí,“ vysvětluje Jourová.

Charanzová: S inovativním podnikáním si legislativa neumí poradit.

Technologie, které takové služby umožňují, se vyvíjí rychle a legislativa na to nestačí reagovat. „Se službami jako Uber, Airbnb nebo Spotify si regulace jednoduše neumí poradit. Nechci těmto společnostem dělat advokáta, ale jsou dobrým příkladem toho, jak právní prostředí tlačí inovativní podnikání do zóny šedé ekonomiky,“ říká k tomu europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která se těmito tématy zabývá v Evropském parlamentu. 

Komisařka Jourová přitom podle svých slov nemá jasnou představu, jak tuto oblast regulovat. „Spotřebitelé se na internetu svobodně rozvíjejí a já z této oblasti nemám žádné stížnosti, takže nemohu regulaci stavět na tvrzení, že se tam dějí nepravosti,“ vysvětlila.

„Na regulaci se tlačí především proto, že z tohoto byznysu neplynou do státních rozpočtů daně a podle některých argumentů je to nefér vůči těm, kdo tyto služby poskytují podle regulovaných pravidel,“ dodala.

Žába na prameni – copyright

Online nakupování se ovšem netýká pouze viditelného zboží nebo zmíněných služeb. Komise se chystá upravovat i pravidla pro nákup digitálního obsahu – to znamená hudby, filmů, videospotů a podobně.

„Tady se dotýkáme zejména problematiky autorského práva a takzvaného geo-blockingu. Jeho princip spočívá v tom, že si například v Bruselu nemůžete pustit vybraný český seriál a místo obrazu uvidíte sdělení, že obsah není v dané zemi podporován,“ řekla eurokomisařka.

První jmenovaný problém – autorské právo – je pak podle Radima Polčáka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity „největší žábou na prameni“ v rozvoji online obchodování. Na evropské úrovni přitom pro copyright neexistují jednotná pravidla.

Jak už EurActiv psal, od Komise se v této oblasti očekávala výrazná reforma. Nakonec je však digitální strategie v otázce copyrightu opatrná, řekl Polčák. „V tomto směru jsem čekal více razantních změn,“ postěžoval si.

Autor: Adéla Denková