Přetahování o budoucnost OZE v Evropě vrcholí

zdroj: Shutterstock; autor: taraki

Pro obnovitelné zdroje energie by v EU neměl platit žádný závazek a podporovat by je státy měly hlavně na poli výzkumu, tvrdí velké elektrárenské firmy. Závazek Evropa naopak potřebuje a mohlo by to motivovat i velké výrobce, odpovídají nevládní organizace. V EU vrcholí vyjednávání před summitem prezidentů a premiérů, který se zaměří na klimaticko-energetickou politiku.

Už za několik dní se v Bruselu sejde dlouho očekávaný summit EU, který se má zabývat energetikou. Hlavy států a vlád budou 20. a 21. března mimo jiné jednat o budoucnosti evropské klimaticko-energetické politiky po roce 2020.

Vrcholí tak období, ve kterém se zainteresovaní hráči snaží tvorbu klimaticko-energetického rámce 2030 ovlivnit.

S představiteli evropských institucí i národními politiky v posledních týdnech jedná skupina dvanácti velkých elektrárenských firem, tzv. Magritte Group. Ta po evropských lídrech žádá, aby přijali pouze jeden závazný cíl pro snížení emisí CO2 o 40 % (ve srovnání s rokem 1990) a zaměřili se na reformu skomírajícího systému emisního obchodování. Součástí skupiny je i česká společnost ČEZ.

Greenpeace: „Velké elektrárenské firmy se nedokázaly přizpůsobit změnám na trhu. Proto prosazují jediný cíl. Závazek pro OZE by ohrozil jejich tradiční obchodní modely.“

Na druhé straně nevládní organizace Evropskou komisi i státy přesvědčují, že EU potřebuje ambicióznější přístup. Podobně jako většina Evropského parlamentu tak žádají tři cíle – kromě emisního také závazek pro podíl obnovitelných zdrojů (OZE) v energetice a pro zvyšování energetické účinnosti.

Vzkřísit ETS

Elektrárenští giganti a zelené neziskovky na konci února také zasedli ke společnému stolu, aby si vzájemně vyjasnili pohledy na věc. V Bruselu se předminulý pátek sešlo sedm zástupců Magritte Group s jedenácti představiteli osmi nevládek.      

Na některých principech se obě „strany barikády“ shodnout dokážou. „Shodu nalezli zúčastnění například na nutnosti snížení skleníkových emisí vypouštěných do ovzduší, důrazu na fungující systém obchodování s emisními povolenkami nebo na důležitosti celoevropského liberalizovaného trhu,“ uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Nevládní organizace mají ovšem ambicióznější představu o tom, jak by měla EU emise CO2 snižovat. Jak už psal EurActiv v minulých článcích, Unie by se podle nich měla zavázat k cíli snížení emisí CO2 o 55 %, aby měla klimaticko-energetická politika smysl. Velké energetické firmy naproti tomu chápou i 40% závazek jako dostatečně velkou výzvu.

Motivace k investicím

Velké energetiky a nevládky si ovšem nerozumí hlavně ohledně dalších cílů. Podle zelených organizací je třeba, aby EU do roku 2030 zvýšila podíl OZE na spotřebě energie na 45 % a aby se o 40 % zvýšila energetická účinnost. To vše by mělo přispět k tomu, aby Evropa mohla k roku 2050 snížit emise CO2 o 95 %.  

Závazky totiž podle nich nastartují investice do zdrojů a potřebné infrastruktury i do rozvoje potenciálu energetických úspor. Samotná vysoká cena uhlíku k tomu prý nestačí.

Magritte Group má přesně opačný názor, podle kterého se trojice cílů vzájemně „blokuje“. Upozorňuje také na stížnosti průmyslových podniků na vysoké ceny poplatků za OZE, kvůli kterým průmysl hrozí odchodem z EU.  

„Představitelé nejvýznamnějších energetik rozhodně nejsou proti OZE jako takovým, ale proti jejich masivním subvencím, které spolu s dalšími faktory významně přispěly k narušení trhu s energiemi,“ říká k tomu Půlpánová.

„Například v Německu platí domácnosti až 220 euro ročně navíc,“ komentoval situaci i šéf bruselské kanceláře ČEZ Karel Kovanda. Energetiky by tak chtěly podporovat OZE například spíše investicemi do výzkumu.  

Více OZE

„Zástupci Greenpeace mají dojem, že energetiky do této oblasti málo investují, ale jen členové skupiny Magritte mají více než čtvrtinový podíl na evropské kapacitě obnovitelných zdrojů,“ řekl k bruselskému jednání Kovanda.

ČEZ: „Představitelé nejvýznamnějších energetik rozhodně nejsou proti OZE jako takovým, ale proti jejich masivním subvencím, které spolu s dalšími faktory přispěly k narušení trhu.“

Jenže podle ekologů je podíl OZE na výrobě elektřiny u těchto společností velmi nízký. Právě organizace Greenpeace vydala studii, podle které sice 10 největších výrobců (včetně ČEZ) produkovalo v roce 2012 více než polovinu elektřiny v EU, ale pouze 4 % z toho tvořily obnovitelné zdroje (kromě vodních elektráren).

Společnosti se podle Greenpeace nedokázaly včas přizpůsobit změnám na trhu, a proto chtějí prosadit na evropské úrovni pouze jeden cíl.

„Další cíle pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost by ohrozily jejich tradiční obchodní modely,“ tvrdí. Právě trojice nových závazků by ale podle ekologů dokázaly i velké energetiky motivovat k investicím do zelených technologií a rozvoje tohoto odvětví.   

Autor: Adéla Denková