Přesvědčivé „ano“ Lisabonu v Irsku. Klaus čeká dál na Ústavní soud

Zdroj: CreativeCommons.org, autor: informatique.

Dva ze tří Irů dali v referendu zelenou Lisabonské smlouvě a po letech nezdarů má tedy Unie šanci změnit její institucionální uspořádání. Podpis prezidenta Lecha Kaczyńského a dokončení ratifikace v Polsku přijde během několika následujících dnů. Česká hlava státu hodlá počkat na verdikt ústavních soudců.

Nikdo z odborníků – politologů nebyl tak optimistický. Pokud se vůbec odvážili tipovat, nejčastěji sázeli na velmi těsný výsledek – například 53 % „ano“, 47 % „ne“, tedy v opačném gardu než minule. Přesvědčivost irského „ano“ všechny překvapila.

Pro přijetí Lisabonu hlasovalo 67,1 % voličů, opačný názor vyjádřilo 32,9 % z nich, což znamená, že pětina Irů od minulého roku změnila svůj postoj. V politických komentářích se v této souvislosti nejčastěji skloňují: vliv hospodářské krize (Irové hledají v Unii ochranu), záruky přijaté v červnu za českého předsednictví nebo efektivnější vedení kampaně zastánci smlouvy. K volebním urnám letos přišlo o šest procent víc lidí než před rokem – 58 %.

Co bude s Pražským hradem?

Ihned po té, co bylo jasné, že Irové překážkou ratifikace Lisabonu nebudou, upřeli se zraky celé Unie k těm zbývajícím: Česku a Polsku. Zatímco Lech Kaczyński s největší pravděpodobností podepíše smlouvu během několika dní, v Česku, jak známo, podala skupina senátorů další ústavní stížnost a prezident Václav Klaus s potěšením konstatoval, že mu nezbývá než počkat, až soudci rozhodnou (což je pravda).

Nikdo však neví, kdy se tak stane a to je problém, jak o víkendu zdůraznil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Premiér Fischer sice na červnovém summitu Unie svým kolegům slíbil, že v Česku bude ratifikace hotová do konce roku, jenže Barroso samozřejmě chce, aby se tak dlouho nečekalo. Jeho motivace je jasná: v současnosti totiž neví, podle jakých pravidel má sestavovat svůj nový tým (nyní platná smlouva z Nice předpokládá snížení počtu komisařů).

„Problém je teď čas. Právě proto teď nemůžeme okamžitě začít se sestavováním Evropské komise. Může to začít, až bude v procesu ratifikace Lisabonské smlouvy jasno,“ vysvětlil José Manuel Barroso (citovaný ČTK).

Podle šéfa EK ho minulý týden jak předseda ODS Mirek Topolánek, tak lídr socialistů Jiří Paroubek v Bruselu ujišťovali, že udělají všechno pro rychlou ratifikaci Lisabonu v Česku. Po oznámení výsledku referenda se ve stejném duchu vyjádřil i premiér Jan Fischer: „Toto rozhodnutí je také dobrou zprávou pro ambice a cíle Evropské unie, a proto věřím, že i v ČR se ratifikaci podaří co nejdříve úspěšně dokončit,“ uvedl předseda vlády s tím, že Česko si „uvědomuje odpovědnost, která na ní v této souvislosti leží“.

Jak jsme vás již informovali, ani v případě protahování ratifikace v Česku nám zřejmě nehrozí, že přijdeme o komisaře (EurActiv 1.10.2009). Mnohem závažnější je ale ztráta i toho zbytku důvěryhodnosti, kterou Česko ještě požívá u svých unijních partnerů, což v rozhovoru pro EurActiv potvrdil i David Král, předseda Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

„Čeho se obávám daleko více, je oslabení celkového vlivu a vyjednávací pozice Česka v EU, protože ty tanečky kolem ratifikace jsou pro vnějšího pozorovatele naprosto nepochopitelné a nelogické, což samozřejmě snižuje důvěryhodnost zdejší politické reprezentace. To se může v oblasti evropské politiky projevovat dlouhodobě – zkrátka pokud jednou budeme mít cejch, velice těžce se jej budeme zbavovat,“ upozorňuje Král.

Premiér Jan Fischer bude ve středu o Lisabonu jednat s šéfem Komise José Manuelem Barrosem a švédským premiérem Fredrikem Reinfeldtem. Další příležitost k rozhovorům nastane 29. října – na summitu Unie v Bruselu. Čím déle se bude ratifikace táhnout, tím většímu tlaku samozřejmě budeme čel


Důsledkům druhého irského referenda se bude věnovat i panelová diskuse Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, která se koná ve čtvrtek 8. října 2009.