Přestaňte jednat za zavřenými dveřmi, vyzývá ombudsmanka členské země

transparentnost EU

@ European Union, 2017

Mnoho diskusí o navržené legislativě probíhá v Radě EU mimo dohled veřejnosti. Občané tak nemají přehled o chování zástupců svých vlád, a nemohou je hnát k zodpovědnosti. To si myslí ombudsmanka EU Emily O’Reillyová a požaduje změnu.

Ombudsmanka Evropské unie Emily O’Reillyová vyzvala představitele členských zemí v Radě EU, aby začali zveřejňovat své postoje a přípravné dokumenty, které během jednání vznikají v pracovních skupinách a na úrovních COREPER.

Rada podle ní v tomto ohledu selhává. „Vidět“ jsou totiž většinou pouze záznamy hlasování na té nejvyšší, ministerské úrovni. Tam jsou však rozhodnutí zemí často pouhou formalitou, skutečný střet postojů probíhá už dříve.

Evropské instituce jsou mnohdy transparentnější než národní, říká ombudsmanka EU. Více >>>>

„Pro občany je téměř nemožné sledovat legislativní jednání v Radě mezi zástupci národních vlád. Tento přístup „zavřených dveří“ způsobuje odcizení občanů a přispívá k negativnímu vnímání EU,“ nechala se slyšet O’Reillyová.

Za klíčové ombudsmanka považuje přesněji vymezená pravidla pro to, jaké dokumenty označovat jako citlivé či neveřejné. Na odpověď dala Radě čas do května.

O’Reillyová: Pro občany je téměř nemožné sledovat legislativní jednání v Radě mezi zástupci národních vlád. Tento přístup zavřených dveří způsobuje odcizení občanů a přispívá k negativnímu vnímání EU.

Právo vědět

Podle O’Reillyové mají občané právo vědět, jak jejich zástupci při jednáních postupují.

Když tomu tak není, je pak pro pracovníky národních ministerstev jednodušší vymluvit se na to, že jim Evropská unie něco nařizuje. Neexistují totiž záznamy o tom, jestli vůbec měli ambici udělat všechno pro to, aby nepříznivou situaci zvrátili.

Z Bruselu nemůže přijít prakticky nic, co by neodsouhlasili národní politici, říká německý europoslanec. Více >>>>

„Pokud občané neví, jak se jejich zástupci rozhodují v otázkách tvorby legislativy EU, kultura „sveďme to všechno na Brusel“ bude pokračovat. Občané EU mají právo podílet se na zákonech, které je ovlivňují. K tomu ale potřebují větší otevřenost od svých zástupců v Bruselu,“ řekla ombudsmanka.

Smekal: K moderní veřejné správě patří informační otevřenost. Veřejnost by měla vědět, proč se daný právní akt přijímá, tedy jaký je jeho účel, na jaké problémy reaguje.

Hubert Smekal z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity výzvu ombudsmanky vítá.

„K moderní veřejné správě patří informační otevřenost. Veřejnost by měla vědět, proč se daný právní akt přijímá, tedy jaký je jeho účel, na jaké problémy reaguje,“ uvedl.

„Pokud takto jasně vymezíte zadání a cíl právní regulace, můžete lépe posoudit, zda zvolené prostředky k dosažení cíle jsou ty nejvhodnější,“ podotknul Smekal.

Jourová: Jestli se Brusel přiblíží občanům, na tom budou mít obrovský podíl národní politici. Více >>>>

Výjimku z tohoto pravidla představují podle Smekala pouze vyzrazení zvláště citlivých informací nebo informací vedoucích k ohrožení veřejné bezpečnosti.

Tlak na jasnější pravidla

Na základě vyšetřování započatého v březnu 2017 ombudsmanka také upozornila na to, že Rada často neadekvátně označuje dokumenty jako „LIMITE“, tedy dostupné ke zveřejnění pouze ve výjimečných případech.

Emily O’Reillyová proto požaduje zavedení jasných pravidel pro omezování zveřejňování dokumentů a také systematickou kontrolu ještě předtím, než je legislativa přijata.

Laboutková: Rada EU je často považována za nejméně transparentní orgán v rámci základního „trojúhelníku“ institucí.

Šárka Laboutková z Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci upozorňuje na to, že Rada EU je často považována za nejméně transparentní orgán v rámci základního „trojúhelníku“ institucí.

Ačkoliv jde podle ní o arénu, v níž probíhá mezivládní vyjednávání a kde je tedy jistá uzavřenost vzhledem k politické citlivosti přirozená, měla by být stanovená jasná pravidla ohledně proaktivního zveřejňování rozhodovacího procesu. Tedy včetně podmínek udělení statusu „LIMITE“.

„Je zde samozřejmě nebezpečí, že veřejný prostor bude zahlcen technickými daty. Je tedy podstatné zdůraznit, že by se mělo jednat o transparentnost ve smyslu politického, nikoliv technického obsahu,“ vysvětlila Laboutková.

Mise Transparentnost

Nejde o první krok, který Emily O’Reillyová podnikla s cílem zvýšit průhlednost rozhodovacího procesu Evropské unie.

V prosinci vyzvala Evropskou radu k zapojení se do nově připravovaného povinného rejstříku lobbistů, který bude společný pro Parlament, Komisi a Radu EU.

Oslovila konkrétně předsedu Evropské rady Donalda Tuska, aby on i jeho kolegové zveřejnili informace o tom, s jakými zájmovými skupinami se setkávají.