Premiér Babiš odlétá do Bruselu na mimořádný summit, tématem bude i únos letadla běloruským režimem

© EPA-EFE/ESTELA SILVA/POOL

Sídlo Evropské rady po několika měsících opět ožívá. Do Bruselu se dnes dostaví předsedové vlád 27 členských zemí EU.

Tématem dvoudenního jednání bude očkování, Rusko a ochrana klimatu. Nově se na programu objevil také včerejší „únos“ letadla společnosti Ryanair, za kterým stojí režim běloruského předáka Alexandra Lukašenka. Ten uzemnil dopravní linku jen kvůli tomu, aby zadržel kritika režimu, novináře Ramana Prataseviče.

„Lídři včerejší incident projednají dnes během večeře,“ potvrdila na Twitteru státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. „ČR postup běloruského režimu odsuzuje, považuje jej za naprosto nepřijatelný a bude prosazovat silnou společnou reakci,“ dodala.

Silnou společnou reakcí by mohla být výzva k uvalení dalších sankcí na Lukašenkův režim. K takovému kroku mohou sáhnout ministři zahraničí zemí EU, potřebují k tomu ale jednomyslnou shodu. Její dosažení nemusí být vůbec jednoduché, některé členské státy se totiž snaží s Běloruskem i Ruskem udržovat dobré vztahy. Příkladem je Maďarsko, které již opakovaně dokázalo, že zablokování jednotné akce EU pro něj nepředstavuje problém.

Sankce ale nejsou jedinou možností, ke které mohou lídři sáhnout. S konkrétními návrhy přišel litevský prezident Gitanas Nausėda. Podle něj by měla EU označit vzdušný prostor Běloruska jako nebezpečný a země EU by neměly na svých letištích nechat přistávat běloruská letadla. Vyzval také k tomu, aby celou věc prošetřila Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Silná reakce vůči běloruskému režimu bude mít podporu nejen od Pobaltí, ale také od Polska. Polský premiér Mateusz Morawiecki označil incident za akt státního terorismu.

Kauza Vrbětice opět na scéně

Předsedové vlád mají na dnešním programu nejen běloruský incident, ale také vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Premiér Andrej Babiš znovu vyzve své protějšky k solidaritě.

Další vyhošťování ruských diplomatů se nechystá, EU podle Borrella nechce zvyšovat napětí

EU nechce dále zvyšovat napětí ve vztazích s Moskvou vyhošťováním dalších ruských diplomatů, řekl po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU podle něho nadále jednoznačně stojí za Českem v jeho sporu s Moskvou.

Očekává se také, že lídři EU vyzvou šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k přípravě zvláštní zprávy o evropsko-ruských vztazích. Nad ní by pak měli společně zasednout až na dalším summitu v červnu 2021. Česko by se přitom mohlo zařadit k zemím, které budou hlasitě požadovat revizi strategie EU vůči Rusku, a to právě s ohledem na kauzu útoku ruských jednotek na muniční sklady ve Vrběticích.

Jak informoval server EURACTIV.com, lídři si na jednání o Rusku nebudou moci vzít mobilní telefony ani tablety. Předseda Evropské rady Charles Michel má totiž obavy, že by se Rusko mohlo pokusit zasedání odposlouchávat.

Klimatická agenda opět na stole

Zatímco pondělní program Evropské rady se zaměří na zahraniční vztahy a očkování proti covid-19, úterý bude zasvěcené klimatické politice. Lídři EU budou mít možnost vyjádřit se k připravovanému legislativnímu balíčku Fit For 55, který by měla Evropská komise představit 14. července. Součástí balíčku bude reforma evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) či úprava nařízení o sdíleném úsilí, které se vztahuje na sektory mimo systém ETS (například zemědělství).

Cena emisních povolenek stoupá, chystá se revize systému ETS. Co to znamená pro Česko?

Rekordně vysoká cena emisních povolenek může uspíšit český odchod od uhlí. Systém obchodování s emisními povolenkami zároveň čeká rozšíření, které ovlivní další sektory i koncové spotřebitele.

Z navržených závěrů Evropské rady vyplývá, že lídři by se mohli dohodnout na zachování národních cílů v rámci nařízení o sdíleném úsilí.

Česko se pak bude snažit znovu zdůraznit svou nevýhodnou pozici při naplňování evropských klimatických cílů. Do závěrů by se měl promítnout i tradiční český požadavek, tedy příprava důkladných studií, které by mapovaly ekonomické, sociální i environmentální dopady nové legislativy na jednotlivé členské státy. Diskuse by se mohla stočit i k Modernizačnímu fondu a případnému navýšení jeho objemu. Právě Modernizační fond má pomoci zemím střední a východní Evropy s proměnou jejich energetiky a průmyslu. Česká alokace se zatím pohybuje okolo 150 miliard korun.

Intenzivní setkávání po covidové pauze

Mimořádná Evropská rada v Bruselu je již druhým setkáním lídrů EU za poslední měsíc. Začátkem května se předsedové vlád neformálně setkali v portugalském Portu, které hostilo zvláštní sociální summit. Přesně za měsíc by se přitom měli setkat a to na dalším – tentokrát již nikoli mimořádném – summitu Evropské rady Bruselu.

Premiéři si tak vynahrazují zimní měsíce, kdy se v podstatě nesetkávali a jednali pouze on-line. Poslední běžný summit Evropské rady se uskutečnil v prosinci 2020.