PŘEHLED: Slovenské předsednictví a klimaticko-energetická politika

zdroj: Pixabay.com

Slováci dnes začínají se svým předsednictvím v Radě EU. Čeká je řada výzev, neopomenutelnou součástí evropských jednání ovšem bude politika v oblasti energetiky a klimatu. Co Unii v příštím půlroce čeká a jak to může ovlivnit brexit?

Slovenské předsednictví v Radě EU, které začíná dneškem, bude mít co dělat s řešením migrační krize a potýkat se bude i se všeobecnou nejistotou vyvolanou britským referendem o členství v Unii.

Život se v EU ale nezastavil a na pořadu jednání bude v příštím půlroce i několik návrhů z oblasti energetické a klimatické politiky, které předsednictví zařadilo mezi své priority.

Co se v EU chystá?

Bezpečné dodávky zemního plynu
Slováci chtějí klást velký důraz na zajištění spolehlivých dodávek zemního plynu, a tak budou důležitou položkou předsednictví jednání o zimním balíčku k energetické unii, který Evropská komise představila letos v únoru. Jeho ústřední součástí je návrh nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, o kterém ministři členských států debatovali na zasedání Rady pro energetiku 6. června. Během slovenského předsednictví by mohly země dosáhnout společného postoje a pokročit v rozhovorech s Evropským parlamentem. Součástí balíčku je i návrh na posílení dohledu Komise nad uzavíráním smluv s dodavateli zemního plynu ze třetích zemí.

Slovenské předsednictví chce posilovat regionální spolupráci a solidaritu mezi členskými zeměmi, která je podle něj klíčová pro zvýšení evropské odolnosti v době krizí. Chce také podporovat realizaci infrastrukturních projektů, které „budou respektovat legislativu EU a principy energetické unie“ a nebudou „ohrožovat energetickou bezpečnost jednotlivých členských států EU“.  Slováci tak dávají najevo negativní postoj k plánovanému rozšíření plynovodu Nord Stream vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

Pravidla pro snižování emisí skleníkových plynů
Návrh nových pravidel pro obchodování s emisními povolenkami představila Evropská komise už před rokem. Členské země by se ale měly do intenzivní fáze jednání dostat až poté, co bude na stole i návrh na rozdělení cílů v odvětvích mimo emisní trh EU ETS, tedy v dopravě, zemědělství a sektoru budov. S tím má Komise přijít 20. července.

V Evropském parlamentu už k revizi EU ETS vznikl návrh zprávy, která má být základem pro konečnou pozici europoslanců. Zpravodaj Ian Duncan z konzervativní frakce ECR ovšem pochází se Skotska a po britském referendu o členství v EU není jisté, že mu dohled nad touto důležitou legislativou zůstane. Pro slovenské předsednictví bude u obou návrhů důležité hledat průniky mezi zájmy různých členských zemí EU.

Ratifikace Pařížské klimatické dohody
Komise by také měla do 20. července připravit návrh na ratifikaci nové globální klimatické dohody, která vznikla loni v prosinci v Paříži. Ratifikační proces se ale v EU může zdržet. Záležet totiž bude na tom, jak rychle se členské země shodnou na rozdělení zmíněných dekarbonizačních cílů v sektorech mimo EU ETS. Kartami zamíchá také očekávaný brexit, protože Spojené království jako důležitá země může z propočítávání závazků vypadnout.

Slovenské předsednictví se chce podle vlastního prohlášení soustředit na plnění klimatických závazků i na přechod k novým technologiím, které mohou zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Zvlášť zdůrazňuje využívání jaderné energie, která může podle Bratislavy přispět k trvale udržitelnému rozvoji.

Adéla Denková