PŘEHLED POZIC – ČR a Střední Evropa: energetickou politiku si chceme vybrat sami

© Shutterstock / gui jun peng

Než nastoupí nová Evropská komise a nový „evropský prezident“ Donald Tusk, chtějí se členské země dohodnout na pokračování klimatické a energetické politiky po roce 2020. Summit se sejde na konci října, ale v postojích států zatím není jasno. S napětím se proto očekávají výsledky dnešního neformálního jednání ministrů v Miláně. Česko ladilo pozice s Visegrádskou čtyřkou, Rumunskem a Bulharskem.

Na konci měsíce vyvrcholí jednání unijních zemí o pokračování klimatické politiky po roce 2020. Na bruselském summitu evropští lídři 23. a 24. října rozhodnou, jestli se do dalšího desetiletí zavážou k novým cílům, které mají vést ke snižování emisí skleníkových plynů nebo posilovat energetickou nezávislost EU. 



Evropská komise navrhuje:

  • Snížit emise CO2 o 40 % (oproti roku 1990).
  • Zvýšit podíl OZE na spotřebě energie na 27 %.
  • Zvýšit energetickou účinnost o 30 % (oproti roku 2007).

Politici tak načrtnou budoucí podmínky pro investory v energetice, ale mohou také celkově ovlivnit budoucnost evropského hospodářství. S nastavením energetického kurzu úzce souvisí posilování nebo oslabování konkurenceschopnosti podniků, kondice podnikatelského prostředí, ale i výdaje za dovoz nebo produkci zdrojů energie.

Země střední Evropy jsou kvůli tomu v klimatických jednáních ostražité. Bojí se, že by přísně nastavené cíle mohly uškodit jejich ekonomikám. Například Česká republika se jako nejprůmyslovější země EU obává dopadů na své podniky. Ty se už v současnosti potýkají s vysokými cenami elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů energie, která byla v Česku v minulosti špatně nastavena.

Špatnou zkušenost s podporou konkrétních technologií má více evropských zemí. Řada států proto nemá velkou chuť přijímat do roku 2030 další závazky. Zatím je tak víceméně jisté pouze to, že se státy dohodnou na závazném cíli pro snižování emisí CO2. Za ten se postavila i Česká republika.


Pozice zemí Visegrádské čtyřky, Rumunska a Bulharska:

  • Ministři životního prostředí V4+2 se sešli na konci září v Bratislavě.
  • Připomněli postoj k cíli pro snižování emisí: „Musí být nastaven realisticky a musí být technologicky neutrální.“ Znamená to, že by klimatická politika neměla přímo preferovat určité zdroje energie.
  • „Zavádění jakýchkoliv právně závazných cílů pro obnovitelnou energii a energetickou účinnost na evropské nebo národní úrovni není žádoucí,“ shodli se.
  • Středoevropské země trvají na to, že členské státy mají mít právo zvolit svůj vlastní energetický mix.
  • Požadují, aby cíle odpovídaly klimatickým a hospodářským podmínkám jednotlivých států.


Podle výpočtů ministerstva průmyslu a obchodu by pro Česko z hlediska nákladů nejlépe vycházel cíl ve výši 35 %. Vláda proto chtěla počkat do příštího roku na výsledek globálních klimatických jednání a podpořit 40% závazek jen v případě, že by se ke snižování emisí zavázali i významní světoví znečišťovatelé. Protože ale v Evropě panuje nad tímto cílem širší shoda, Česko od svého požadavku upustilo.

U cíle pro obnovitelné zdroje a pro energetickou účinnost si řada vlád představuje větší flexibilitu. Nechtějí, aby se závazky na evropské úrovni postupem času přetvořily na cíle pro jednotlivé členské státy.


Postoj zemí k cíli pro obnovitelné zdroje:

  • Větší flexibilitu žádají například Česká republika, Estonsko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko nebo Spojené království.
  • Za závazný cíl se postavilo zejména Německo (které žádá závaznost pro všechny tři cíle) a dále Belgie, Dánsko nebo Švédsko.

S cílem pro energetickou účinnost přišla Evropská komise až v létě a právě o něm pravděpodobně do konce října poběží největší diskuze. Komise chce členským zemím nechat volnou ruku, aby se dohodly, jestli bude cíl závazný.

Ve hře zatím ani nejsou konkrétní opatření. Debatuje se například o tom, jestli by Komise měla navrhnout konkrétní kroky ke zvyšování účinnosti, nebo jestli by měla být opatření ponechána čistě na členech Unie.

Česko chce, aby byl cíl pro účinnost nezávazný, a podpoří ho jen v případě, že nezávazný bude i cíl pro OZE. Vláda by také chtěla, aby si členské země mohly samy zvolit nastavení cíle, jednotlivá opatření a to, do kterých sektorů úspory namíří. Zároveň se na Úřadu vlády dokončuje studie, která má odhadnout dopady cíle na českou ekonomiku.   


Kdo podporuje závazný cíl pro energetickou účinnost:

  • V červnu poslalo sedm evropských ministrů Evropské komisi dopis, ve kterém vyzvali, aby do klimaticko-energetického balíčku zahrnula cíl pro účinnost.
  • Cíl by podle nich měl být závazný.
  • V čele skupiny stojí Německo, svůj podpis připojily Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Řecko.
  • K podpoře se později připojila také Francie.

Původně Česká republika cíl pro OZE i účinnost odmítala. V létě však svůj postoj změnila. V zákulisí se hovoří o tom, že podobně se mohly posunout i pozice dalších členských zemí. Podle zdrojů z Bruselu ale zatím není nic jisté, protože řada zemí svá stanoviska zatím nezveřejňovala.

Jasněji by mělo být po dnešním neformálním setkání ministrů energetiky a životního prostředí v italském Miláně. S napětím se očekává zejména vyjádření Spojeného království, které bylo dosud zastáncem jediného cíle pro snižování emisí CO2, nebo Polska, které evropská klimatická jednání dlouhodobě blokuje.  

Podle jednoho ze zdrojů blízkých Komisi bude zásadní, jestli Britové najdou společnou řeč s Němci, kteří jsou nejhlasitějšími zastánci ambiciózních cílů a žádají, aby byly všechny tři závazné.

Autor: Adéla Denková