Přehled: Co se během října dělo v Katalánsku

Katalánsko EU

© Shutterstock / Kisov Boris

Referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku odstartovalo divokou sérii událostí, která skončila zatýkáním a útěky do Belgie. Co se během října dělo? Podívejte se na náš stručný přehled.

V Katalánsku proběhlo 1. října referendum za nezávislost. Podle údajů katalánských úřadů se pro nezávislost vyslovilo kolem 90 % hlasujících. Volební účast činila necelých 43 %. Hlasování se uskutečnilo navzdory odporu centrální madridské vlády a v rozporu se španělskou ústavou. Premiér Mariano Rajoy nařídil španělským pořádkovým silám, aby plesbicitu zabránily. V důsledku toho došlo ke střetu španělské policie s katalánskými demonstranty. Sociální sítě zaplavují záběry nepřiměřeného násilí španělských pořádkových sil na Kataláncích. Je hlášeno nejméně 900 zraněných.

Oficiální stanovisko Evropské komise zní, že události v Katalánsku jsou interní záležitostí Španělska. Zároveň však Komise 2. října oznámila, že z čistě právního hlediska platí, že pokud by referendum bylo v souladu se španělskou ústavou a Katalánsko by získalo nezávislost, ocitlo by se mimo EU. K tomu Komise dodala, že nyní je zapotřebí především jednota a stabilita spíše než rozdělování a fragmentace Evropy.

Čtěte také: Reakce Bruselu na referendum v Katalánsku budí rozpaky >>>>

Následujícího dne 3. října španělský král Felipe VI. ostře zkritizoval katalánskou administrativu, která se podle něj vyhlášením referenda zachovala zcela neloajálně. Dále zdůraznil, že je nutné v Katalánsku opět nastolit řád. Třetí největší španělská banka Caixabanka oznámila 6. října rozhodnutí přesunout své ústředí z Barcelony do Valencie. Z Barcelony do Madridu se dále stěhuje Gas Natural, který je třetím největším distributorem plynu a elektřiny v zemi. Následně ohlásily odchod z Katalánska i další firmy. Mluvčí španělské vlády se omluvil za přehnané policejní násilí během Španělskem neuznaného katalánského pokusu o referendum.

Premiéra Rajoye podpořili 9. října v jeho jednání i lídři dalších španělských politických stran. Barcelona opětovně vyzvala Madrid k vyjednávání. Následujícího dne 10. října schválil katalánský parlament deklaraci nezávislosti. Dokument byl přijat na žádost premiéra Carlese Puigdemonta. Ten sice dokument podepsal, zároveň však oznámil, že před skutečným vyhlášením nezávislosti nechává ještě několik týdnů čas na vyjednávání. Podepsání Puigdemonta předcházela výzva prezidenta Evropské rady Donalda Tuska, aby Puidgemont v zájmu budoucího dialogu s Madridem deklaraci nepodepisoval.

Lídr španělské opoziční sociálnědemokratické strany Pedro Sánchez oznámil 11. října, že jeho strana přezkoumává možnou reformu ústavy za účelem ukončení krize. Premiér Rajoy svolal v reakci na vyhlášení nezávislosti krizové zasedání vlády.

Rajoy dal Puigdemontovi 13. října třídenní ultimátum, aby vyjasnil, zda Katalánsko vyhlásilo nezávislost, či nikoliv. Těsně před vypršením ultimáta 16. října vyzval katalánský premiér k vyjednávání a setkání s Rajoyem. Stále ovšem nepotvrdil, jestli Katalánsko nezávislost skutečně vyhlásilo. V ten samý den zatkla španělská policie dva separatistické lídry Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta kvůli organizování protestů za vyhlášení referenda z 20. září. Sánchez a Cuixart svolali protest v reakci na razii španělské policie na úřadech katalánské vlády, při které došlo k zadržení několika katalánských úředníků, kteří byli obviněni z přípravy plánovaného referenda.

Nezávislá mezinárodní volební pozorovací mise označila 18. října katalánské referendum za neplatné. Španělská vláda oznámila 19. října, že začíná proces opětovného získávání kontroly nad Katalánskem. Puidgemont pohrozil vyhlášením nezávislosti, pokud bude centrální vláda nadále odmítat dialog.

Katalánsko na rozcestí. Nebo na scestí? Právní analýza >>>>

Premiér Rajoy oznámil po mimořádném zasedání ústřední vlády v Madridu 21. října, že španělská vláda převezme částečnou kontrolu nad doposud autonomním Katalánskem. Cílem zásahu bude obnovení ústavního pořádku a uspořádaní předčasných voleb do regionálního parlamentu. Rajoy dále prohlásil, že propustí katalánskou vládu a vyhlásí nové volby. Předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová označila tento krok za „převrat“ a „útok na demokracii.“ Katalánský premiér Puigdemont oznámil 26. října, že přenechává rozhodnutí o vyhlášení nezávislost katalánským poslancům.

O den později se sešel katalánský parlament a jednostranně vyhlásil nezávislost 70 hlasy ku 10. Hlasování bylo bojkotováno opozicí. Později téhož dne schválil španělský senát v poměru 214 ku 47 hlasům nové pravomoci pro centrální vládu, které mají vést k získání přímé kontroly nad Katalánskem. 28. října převzal Madrid oficiálně funkce katalánské regionální vlády a katalánské policie. Funkci premiéra Puidgemonta oficiálně převzal španělský premiér Rajoy. 29. října demonstrovaly statisíce lidí v Barceloně za jednotu Španělska.

Španělský prokurátor José Manuel Maza obvinil 30. října katalánské vedení ze vzpoury. Potenciálním trestem může být až 30 let vězení.  Téhož dne odjíždí katalánský premiér Puidgemont  s pěti členy svého kabinetu do Bruselu. Belgický premiér Charles Michel již předtím vyloučil, že by jim země hodlala poskytnout azyl. Katalánské separatistické strany oznámily, že nebudou bojkotovat předčasné volby do katalánského parlamentu, které Madrid vypsal na 21. prosince.

Nelehkým úkolem – přesvědčit Katalánce, aby zůstali součástí Španělska – byla 30. října pověřena místopředsedkyně španělské vlády Soraya Sáenzová. „Soraya“, jak se jí ve Španělsku přezdívá, je jedním z nejpopulárnějších politiků současné vlády. V roce 2014 se jako ministryně zdravotnictví podílela na vyřešení případu zavlečení eboly do Španělska. O rok později ji prezident Rajoy pověřil zastupováním Španělska v případě zřícení letadla Germanwings. Od listopadu 2016 byla Sáenzová ministryní územní správy, měla tedy na starosti i Katalánsko, takže se v současné situaci v regionu dobře orientuje.

Sesazený katalánský premiér Puidgemont oznámil 31. října, že on a jeho ministři nadále představují katalánskou vládu. Puidgemont odmítl, že by do Belgie přijel žádat o azyl. Jeho cílem prý bylo přijet do Bruselu, aby přednesl projev v srdci Unie, a získal tím ze strany mezinárodní komunity podporu pro nezávislé Katalánsko. Uvedl také, že Madrid v případě Katalánska pošlapává hodnoty, na kterých Evropská unie stojí.