Předsednictví EU přebírá Rumunsko. Unii provede eurovolbami a další fází brexitu

© Shutterstock

S prvním lednem 2019 začalo půlroční rumunské předsednictví Evropské unie, které naváže na to rakouské. Na východoevropskou zemi čeká řada výzev, Unii musí mimo jiné připravit na květnové volby do Evropského parlamentu.

Předsednickou zemí EU se s počátkem roku na šest měsíců poprvé od svého vstupu stalo Rumunsko, a to v době hlubokého vnitřního politického rozkolu v zemi a kontroverzních změn v justici, které delší dobu kritizují unijní instituce.

K tomu na zemi čeká nesnadný úkol. Letošní první pololetí bude v EU bohaté na události – ke konci března má z evropského bloku vystoupit Británie a v květnu se konají volby do Evropského parlamentu. Po těch se promění jak obsazení Parlamentu, tak následně i Komise.

Předsednictví zemi dává určitou úlohu při stanovování unijní agendy, ale také ukládá úkol působit jako diplomatický prostředník mezi členskými státy. Samo rumunské předsednictví jako své priority uvádí snahu překonávat regionální rozpory v Evropě, podporu konkurenceschopnosti EU, ale také lepší vnitřní i vnější bezpečnost bloku.

Připravenost Bukurešti na předsednickou funkci zpochybnili jak sám rumunský prezident Klaus Iohannis, který je ve sporu s vládou, tak předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

V technické stránce připravenosti Rumunska Juncker problém nevidí, nicméně si myslí, že vzhledem ke svým vnitrostátním sporům bude mít země problém vystupovat navenek jednotně, a že vláda také plně nepochopila, co to znamená převzít předsednictví nad zeměmi EU. „Pro uvážlivé vyjednávání je potřebná ochota poslouchat ostatní a pevná vůle ponechat vlastní zájmy stranou. V tom mám určité pochybnosti,“ uvedl šéf exekutivy.

Zástupci rumunské vlády Junckerovy výtky odmítli. Ve společném prohlášení ministr zahraničí Teodor Meleşcanu a ministr pro evropské záležitosti George Ciamba uvedli, že plně chápou, jakou zodpovědnost na sebe Rumunsko v následujícím půl roce bere.

Rumunsko v problémech. Na předsednictví EU zřejmě není dostatečně připraveno

V lednu příštího roku má Rumunsko od Rakouska převzít předsednictví Rady EU. O připravenosti státu východní Evropy na tento úkol ovšem panují pochyby, potýká se totiž jak s kritikou ze strany institucí EU, tak s konflikty na vnitrostátní politické scéně.

Náročné úkoly

Chystané květnové volby do EP znamenají, že intenzivní bude zejména první čtvrtletí rumunského předsednictví. V tomto období totiž musí být dojednané klíčové změny, aby je stihli schválit ještě stávající poslanci EP na své poslední schůzi v dubnu.

Zásadním způsobem dění v EU v příštích měsících ovlivní také brexit. Ať už Británie odejde podle smlouvy s přechodným obdobím, či bez dohody, skončí její členství v EU pravděpodobně 29. března. V květnu se v rumunském Sibiu sejdou premiéři a prezidenti zbývajících 27 zemí bloku a proberou, co s Unií dál.

Pokračovat budou diskuse o podobě příštího víceletého finančního rámce Unie. Premiéři a prezidenti zemí společenství v polovině prosince rozhodli, že diskusi o dlouhodobých financích EU pro roky 2021 až 2027 chtějí dokončit až na podzim.

Rumunsko může také vzhledem ke své geografické pozici výrazněji posunout diskuzi o spolupráci EU se zeměmi západního Balkánu, zejména s Makedonií a Albánií.

Vnitropolitické problémy a kritika od institucí

Rumunsko přebírá od Rakouska unijní předsednictví v době hlubokého vnitropolitického rozkolu a sporů o podobu právního státu v zemi. Už delší dobu jsou v konfliktu prezident Iohannis a Liviu Dragnea, šéf vládnoucí Sociálnědemokratické strany (PSD), který ale nemůže být premiérem kvůli pravomocnému odsouzení.

„Konflikty mezi prezidentem Iohannisem a vládou vedenou sociální demokracií jsou velmi vážné, i když nutno dodat, že poměrně silné střety mezi premiéry a prezidenty Rumunska jsou jistou – a chtělo by se říct ne zcela vítanou – tradicí v postkomunistickém Rumunsku,“ vysvětlil přednedávnem pro EURACTIV.cz Přemysl Rosůlek z Katedry politologie a mezinárodních vztahů Fakulty Filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Evropská komise již v polovině listopadu kritizovala Rumunsko za kroky, jimiž podle ní vláda znehodnotila pokrok v boji proti korupci a ohrozila nezávislost soudnictví v zemi. Ke kritice se ve stejné době přidal také Evropský parlament, který v usnesení kromě dalšího vyzval rumunské orgány k vytvoření záruk, které by zabránily obcházení mechanismu brzd a rovnovah, a také aby nedovolily přijetí jakýchkoliv opatření, která by dekriminalizovala korupci v úřadu. Rezoluce navázala na vyhrocené říjnové slyšení s premiérkou Vioricou Dăncilăovou na plénu EP.

„Za tlakem na nezávislost soudního systému a na autonomii státních zástupců stojí vládnoucí sociální demokracie a její boj s justicí a protikorupční prokuraturou, která vyvíjí nebojácnou aktivitu proti politickým elitám v zemi,“ přiblížil situaci Rosůlek. Zároveň podotkl, že kritika unijních institucí vůči Rumunsku není ničím novým a rozhodně je oprávněná.

Rumunsko na „polské cestě“? EP upozorňuje na stav právního státu v zemi

Evropská komise a europoslanci zvyšují tlak na rumunskou vládu, aby vysvětlila nedávné kontroverzní reformy tamního soudního systému. Místopředseda Komise Timmermans hrozí „nelítostným hodnocením a dalšími prostředky“, rumunská premiérka vše odmítá.