Václav Havel „vrátil český národ zpět do Evropy“

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Martin Kozák.

Přesně před dvěma lety, 18. prosince 2011, po vážných zdravotních komplikacích zemřel bývalý československý a český prezident, spisovatel, dramatik a filozof Václav Havel. Jeho odkaz si dnes připomíná celá Česká republika a výjimkou nejsou ani politici. Podle místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové (ČSSD) odešel člověk, který „navrátil český národ zpět do Evropy“.

Český národ si dnes (18. prosince) připomíná dvouleté výročí úmrtí někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla. Spisovatel, dramatik, filozof, kritik komunistického režimu, disident a později i politik podlehl krátce před vánočními svátky ve věku 75 let vážným zdravotním komplikacím. I přesto, že se o jeho špatném zdravotním stavu vědělo, jeho odchod mnohé překvapil a silně zasáhl. 

Lidé po celé zemi rozsvěceli svíčky a poprvé v historii České republiky zažili státní pohřeb. Havlově rodině kondolovali snad všichni státníci světa.  

Pietní akce a vzpomínkové koncerty se konají i dnes – a to nejen v Česku, ale třeba i ve Francii či sousedním Polsku. 

Správnost cesty nezpochybněna 

„Václav Havel byl nejen v Evropě, ale i ve světě symbolem demokratických změn v České republice a také boje za lidská práva,“ sdělila EurActivu 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). 

Havel byl podle ní tím, kdo v roce 1989, a později i v devadesátých letech, velkou měrou přispěl k tomu, že se český národ vrátil „zpět“ do Evropy. „A to tak, že nikdo o správnosti této cesty nepochyboval,“ dodala. 

„Prezident Havel tak přispěl nejen k našemu začlenění do Evropské unie, ale také k pokračování procesu evropské integrace,“ uvedla Gajdůšková. 

Vyplatí se bojovat za svobodu 

Za symbol proměny v Evropě na konci osmdesátých let Václava Havla považuje i místopředseda Senátu za ODS Přemysl Sobotka.  

„Pro Evropu se stal symbolem touhy po svobodě, odporem ke komunistické totalitě a také vítězstvím nad touto totalitou,“ řekl redakci s tím, že dnešní vývoj však význam těchto proměn, a tedy i Havlovu symboliku, upozaďuje. 

Odkaz Václava Havla pro Evropu je podle Sobotky zřejmý. „Vyplatí se bojovat za svobodu a demokracii. A pro mě osobně to má i ten význam, že se vyplácí být důsledný. Protože to Václav Havel po návratu demokracie vůči totalitě nebyl. Dnes sklízíme důsledky,“ uvedl.

Působil jako „zjevení“ 

Podle poslance hnutí ANO Martina Stropnického, o němž se hovoří jako o možném ministru kultury v rodící se koaliční vládě, osobnost Václava Havla přispěla především k tomu, že nás Evropa a svět začaly brát vážně. 

„Evropa pád Berlínské zdi a konec studené války v roce 1989 přivítala. Nemálo významných evropských politiků ale svůj entusiasmus omezovalo na podporu poněkud platonickou a ornamentální. Osobnost Václava Havla jim to pořádně zkomplikovala,“ řekl EurActivu. 

Havlovo rychle se šířící renomé, mezinárodní vliv a přirozený respekt se podle Stropnického podepsaly na důležité změně. „Evropa nakonec přešla přeci jen od slov k činům a začala se seriózně zabývat naším posunem ze sféry tehdejšího sovětského vlivu do rodiny standardních evropských demokracií,“ dodal.

Stanoviska:

„Václav Havel byl velkým a statečným člověkem a globálně uznávanou osobností. Svoboda, demokracie, lidská práva a osobní zodpovědnost jsou hodnoty, které stojí nad všemi každodenními spory a tvoří základní kameny projektu evropské spolupráce. Proto vnímám Václava Havla jako osobnost, která by nás měla spojovat, a nikoli rozdělovat," řekl EurActivu český europoslanec Oldřich Vlasák (ODS).