Pomůže francouzsko-německý motor najít jednotu EU?

německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande; zdroj: Shutterstock.com; autor: 360b

Dnešní vystoupení německé kancléřky Angely Merkelové a Françoise Hollanda před poslanci v Evropském parlamentu nebude mít pouze symbolický charakter. Oba státníci se budou snažit obnovit jednotu v EU, kterou narušila zejména aktuální uprchlická krize a řešení problémů zadluženého Řecka. Myslí si to někteří odborníci, které EurActiv oslovil.

V Evropském parlamentu ve Štrasburku bude dnes pořádně rušno. Po poledním projevu španělského krále Filipa VI. předstoupí před europoslance německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande. Každý bude hovořit přibližně dvacet minut a následně bude ve vyhrazeném čase zodpovídat otázky europoslanců.

Projevy osobností v Evropském parlamentu nejsou žádnou výjimkou. Jen v posledních měsících na jeho půdě promluvil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker či řecký premiér Alexis Tsipras, v loňském roce pak poprvé po třiceti letech papež František.

Německá kancléřka a francouzský prezident vystoupí ve Štrasburku 25 let po sjednocení Německa a 26 let od pádu Berlínské zdi a navážou tím na projevy svých předchůdců Helmuta Kohla a Françoise Mitteranda, které v Evropském parlamentu společně pronesli v listopadu 1989.

„Merkelová a Hollande se stylizují do role přímých nástupců Kohla a Mitteranda a budou se tedy chtít přihlásit k ideji silné a jednotné EU s německo-francouzským motorem ve svém středu,“ myslí si analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Jakub Eberle.

Z tohoto důvodu se budou oba státníci, kteří v Evropském parlamentu vystoupí na pozvání jeho předsedy Martina Schulze, snažit vyslat pozitivní signál a vyzvat k překonání rozhádanost EU z řecké i uprchlické krize, dodává Eberle.

Lidé v pohybu

I přesto ale budou obě události, které od sebe dělí téměř tři desítky let, jiné. Helmut Kohl a François Mitterand před europoslance zamířili v době, kdy se hroutila železná opona, a jejich slova měla především ceremoniální charakter. „Oba politici vyjadřovali podporu demokratickým revolucím ve státech východního bloku a mluvili o odhodlání dále prohlubovat evropskou integraci. Současnost nenabízí mnoho příležitostí pro oslavná gesta,“ myslí si Eberle. Očekávaná jsou podle něj spíše konkrétní řešení.

„Zatímco Kohl a Mitterand hovořili o tom, že se ´lidé dali do pohybu´ a vynutili si tím změnu, dnes bude o ´lidech v pohybu´ mluvit asi hlavně kancléřka Merkelová. Pro tu je životně důležité získat podporu pro solidární řešení migrační krize, tedy kvót, a pro prosazení společné a efektivní politiky, kam spadá třeba ochrana hranic či řešení krize v Sýrii a Libyi,“ řekl EurActivu odborník na německou zahraniční politiku Ústavu mezinárodních vztahů Vladimír Handl.

Jak totiž ukazují průzkumy veřejného mínění z posledních týdnů, kancléřce Merkelové, která se doma pyšnila dosud neotřesitelnou popularitou, voličské preference kvůli uprchlíkům klesají.

Rozhýbejme Camerona

Pohled na aktuální uprchlickou krizi a návrhy jejího možného řešení nerozdělují jen vlády členských států EU, ale i europoslance. Dá se proto očekávat, že atmosféra v sále nebude patřit k nejklidnějším.

Zatímco předseda Evropského parlamentu Martin Schulz (S&D) označil návštěvu německé kancléřky a francouzského prezidenta za „historický moment v historické době, protože Evropa potřebuje silné lídry,“ jeho kolegové z jiných frakcí neskrývají skepsi.

„Chtějí (Merkelová a Hollande; pozn. red.) být viděni jako někdejší motor EU, avšak v EU tvořené 28 státy dojem, že některé země znamenají více než jiné, představuje součást celého problému,“ uvedl pro bruselská média šéf frakce Evropských konzervativců a reformistů Syed Kamall.

Vladimír Handl je přesvědčen, že projev Merkelové a Hollanda má ještě jeden důvod. „Má to zřejmě motivovat k vystoupení britského premiéra Davida Camerona.“ Ten v minulosti oznámil, že chce s partnery v EU vyjednat nové podmínky britského členství v evropské osmadvacítce a následně vyhlásit v zemi referendum.

Evropská spolupráce se totiž podle Britů v průběhu posledních let výrazně změnila a její dnešní podoba se liší od původní myšlenky společného trhu a obchodního partnerství. Britský předseda vlády na téma reformy EU mluvil už se zástupci všech členských zemí EU včetně českého premiéra Sobotky a také s představiteli unijních institucí. Další diskuse jsou očekávány na summitu Evropské rady, který se bude konat v prosinci letošního roku.

Autor: Lucie Bednárová