Polský zákon podkopává nezávislost justice, tvrdí Komise. Varšava se nehodlá vzdát

Polský premiér Mateusz Morawiecki © European Union, 2018

Členské země EU už posuzují, jestli polské reformy soudnictví neporušují zásady právního státu. Nyní Komise spustila separátní řízení, které by mohlo vést až k žalobě. Podle Varšavy to ukazuje, že Komise nemá mezi členskými státy dost spojenců.

Evropská komise dnes zahájila řízení s Varšavou kvůli zákonu o nejvyšším soudu. Pravidla, jež mohou už v úterý způsobit odchod 27 ze 72 soudců, podle názoru Komise podkopávají nezávislost soudnictví, a Polsko tak porušuje unijní smlouvy.

Varšava má měsíc na reakci, uvedla Komise. Její dnešní krok přitom neblokuje začátek účinnosti polské novely zákona o nejvyšším soudu, která snižuje pro jeho soudce věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let a která začne platit 3. července.

Soudci budou mít možnost požádat hlavu státu o prodloužení svého funkčního období. Zákon nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí prezidenta, který může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy.

Podle názoru Komise tak polská strana neplní své povinnosti, které vyplývají z unijních smluv a které se týkají principu nezávislosti soudnictví a principu neodvolatelnosti soudců.

Dnešní dopis s žádostí o informace je prvním stupněm řízení pro nesplnění povinností, které státu plynou z unijního práva. Věc může skončit až před unijním soudem, který může rozhodnout o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve, než se k evropskému soudu dostanou.

Řízení podle článku 7 pokračuje

Varšava na rozhodnutí Komise o zahájení řízení do 30 zareaguje, uvedl náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański.

Výhrady Komise se podle něj opírají přímo o unijní smlouvu a chartu základních práv. Příští verdikt unijního soudu bude podle něj představovat precedens, neboť „ukáže meze možného vměšování unijního práva do autonomie členských států v záležitostech organizace justice“. Spor, vstupující „na zcela neznámé území“, budou proto pečlivě sledovat všechny členské státy.

Diplomat také odhadl, že po posledním unijním summitu Komise shledala, že ve sporu s Polskem není s to získat dostatečný počet spojenců, a proto se rozhodla obrátit se na soudní dvůr.

Opoziční politici naopak soudí, že Komise ztratila trpělivost s vládou ve Varšavě. „Je vidět, že kosmetické změny nikoho neošidí,“ řekla TVN 24 Kamila Gasiuková-Pihowiczová ze strany Moderní.

„Evropská unie se nenechá oklamat loutkoherectvím premiéra (Mateusze) Morawieckého a vlády strany Právo a spravedlnost (PiS),“ prohlásil Krzysztof Brejza z Občanské platformy.

Novele zákona o polském nejvyšším soudu se už totiž věnuje dialog o ohrožení právního státu, který Komise s polskou vládou vede několik měsíců. Reakce polské strany na výhrady však nebyla uspokojující, uvedla dnes Komise s tím, že Polskem navržené řešení ve formě konzultací s národní soudcovskou radou není dostatečné.

Evropská komise loni na konci prosince po měsících neúspěšného politického dialogu s Polskem o různých aspektech soudní reformy předala věc členským zemím. Posunula tak o kus dál dosud nikdy nepoužitý postup podle sedmého článku unijních smluv, na jehož konci může být teoreticky Polsko zbaveno hlasovacích práv v Radě EU. V určité chvíli budou muset země jednomyslně rozhodnout, zda je v Polsku právní stát systematicky ohrožen. Maďarsko už oznámilo, že Varšavu podpoří.

Dnes zahájené řízení pro nesplnění povinnosti s tímto postupem nesouvisí, odehrává se paralelně.

Polsko už na Radě pro všeobecné záležitosti minulé úterý absolvovalo slyšení, kdy jeho ministr odpovídal na otázky svých kolegů z dalších států Unie. Komise dnes připomněla, že při tomto slyšení nedalo Polsko najevo, že by její obavy hodlalo nějak uspokojivě řešit.

Lopatkou po hlavě

Reakce politiků z vládní strany PiS svědčí podle listu Gazeta Wyborcza o odhodlání Varšavy v tomto sporu neustoupit. „Výroky politiků Práva a spravedlnosti naznačují, že nelze počítat s tím, že se vládnoucí strana stáhne z útoku na nejvyšší soud,“ napsal deník.

„Je to tak trochu jako na pískovišti. Lopatkou po hlavě. Hra na kočku a myš,“ okomentoval šéf úřadu vlády Marek Suski spor s předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou, kterou by sporný zákon – podobně jako dalších 26 soudců nejvyššího soudu – poslal do penze, přestože podle ústavy její funkční období ještě neskončilo.

Strana PiS má v obou komorách dostatečnou většinu, aby prosadila jakýkoliv zákon, tato většina však nestačí ke změně ústavy. Podle kritiků PiS mění ústavu za pomoci obyčejných zákonů. A dotčení soudci se nehodlají podřídit.

Pokud se soudci budou nadále tvářit, že Gersdorfová zůstává předsedkyní, půjde podle Suského o „kabaret“ a „cirkus“. „Je to smutné, ale potvrzuje to přesvědčení, že reforma soudů je nezbytná. Máme-li takové nezodpovědné soudce, pak skutečně je nejlepší poslat je na odpočinek,“ dodal v rozhlasovém rozhovoru.

„Soudci, kteří mají být strážci práva, v jistém smyslu právo zpochybňují a také podněcují společnost k obraně svých zájmů a funkcí,“ prohlásil Suski. Soudci podle něj „neakceptují demokracii“.

Mírněji se v rozhlasové stanici RMF FM vyjadřoval ministr obrany Mariusz Blaszczak. „Jisté politické síly, nespokojené s naší čím dál silnější pozicí v Evropě a ve světě, se pokoušejí nás napadnout v souvislosti s reformou soudnictví. Jsem přesvědčen, že si poradíme i s tímto tlakem,“ řekl.

„To, že nás napadají (v EU), se děje na nátlak či žádost opozice,“ usoudil místopředseda dolní komory parlamentu Ryszard Terlecki při setkání s voliči. „Slyšeli jste, jak (opoziční politici) jezdí do Bruselu a jak tam žebrají, aby Evropská komise donutila Polsko k ústupkům. Ale neustoupíme,“ prohlásil podle televize TVN 24.