Tento článek je součástí Special reportu: Právní stát v Evropě
Situace na poli ochrany právního státu v Evropské unii se vyostřuje. Polsko neuposlechlo předběžné opatření unijního soudu ve sporu o nezávislost justice. Tamní ústavní tribunál také zpochybnil nadřazenost unijního práva. Do středu pozornosti se tak dostala otázka, jaký má princip právního státu pro EU význam.
V roce 2020 začala Evropská unie monitorovat stav právního státu ve všech svých členských zemích. Právní stát je základní hodnotou Evropské unie zakotvenou v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. V právním státu se veškeré veřejné pravomoci vždy vykonávají v mezích stanovených zákonem, v souladu s demokratickými hodnotami a základními právy a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů, definuje jeho principy Evropská komise.
Každoroční zprávy o stavu vlády práva z pera unijní exekutivy sledují vývoj sedmadvacítky v oblasti justice, boje proti korupci, plurality médií a systému brzd a protivah.
„Ty slouží k předcházení problémům (s právním státem) v členských státech dříve, než se v nich vyskytnou, abychom mohli co nejdříve zahájit dialog. V momentě, kdy jsou už na stole závažné problémy, tak je na dialog často pozdě, jak vidíme z praxe,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová při příležitosti konference Právní stát v Evropě, kterou v říjnu pořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP) a Wilfried Martens Centre for European Studies.
Jourová dodala, že kromě hodnocení stavu budou zprávy od příštího roku obsahovat také doporučení.
Podle komisařky je ochrana právního státu v EU relativně nové téma, které v roce 2015 otevřela reforma justice v Polsku. „Všichni jsme se (v té době) probudili z naivního snu, že demokracie a právní stát jsou něco jako perpetuum mobile, které bude fungovat v Evropě navždy a které si nevyžaduje nějakou speciální ochranu,“ řekla.
V současné době je kvůli právnímu státu Evropská unie ve sporu s Polskem a Maďarskem. Vůči oběma zemím byla spuštěna procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii, která v sedmadvacítce přichází na řadu v případě rizika porušování unijních hodnot, mezi které se právní stát řadí.
V Polsku se rizika týkají zejména zmíněné justiční reformy, respektive nezávislosti tamní justice. Proceduru podle článku 7 vůči zemi iniciovala Evropská komise v roce 2017. V případě Maďarska k zahájení procedury vyzval v roce 2018 Evropský parlament kvůli obavám spojeným například s fungováním tamního volebního systému, střetem zájmů či svobodou projevu.
Proč je třeba právní stát?
„První myšlenka právního státu je, že stát není až tak důležitý. To, co je důležité, jsou právní normy, které nám ho regulují a upravují,“ vysvětlil na konferenci právník Jiří Přibáň.
„Stěžejní myšlenka právního státu je, že stát sám sebe tomuto principu podřizuje. A to je velice důležité, je to vlastně typický rys demokratických systémů,“ doplnila v debatě bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Ivana Janů.
Právní stát je základním pilířem fungování demokracie i podle výzkumného pracovníka Wilfried Martens Centre for European Studies Angelose Chryssogelose. „Musíme ho chránit, jestliže se ho někdo snaží rozleptat, tak se o to příště pokusí třeba někdo další, a právní stát tak bude postupně demontován,“ varoval.
Na další rizika upozornil také bývalý europoslanec za KDU-ČSL Pavel Svoboda. „Když se nebudou stát nebo orgány státu cítit vázány právem, občané budou tento postoj následovat,“ řekl.
Nejde ale jen o to, co je psáno v právních řádech. Jak upozornila Janů, zásadní je také morální a hodnotový kontext principů právního státu. „Můžete mít nádherná pravidla, ale když je společnost a její morálka nevstřebá, když společností úplně neprolnou, tak je to jenom papír, který můžete zmuchlat a vyhodit. Právní stát není nikdy dostavěn, pořád se znova staví a buduje,“ zdůraznila.
Právní polexit?
Podle Přibáně mají jednotlivé členské státy své tradice a pojetí právního státu, zároveň však mají společné, že se stát vyjadřuje jazykem práva. „Díky tomu víme, jaké má občan svobody a práva. To platí zrovna tak o národních státech, jako o Evropské unii,“ řekl.
Evropská unie v současné době podle něj řeší otázky, které si státy kladly před sto lety. „Dnes řešíme, kdo je strážcem ústavy, práv a svobod. Je to Soudní dvůr Evropské unie nebo národní ústavní soudy? Na to neexistuje jednoznačná odpověď,“ dodal.
Právě polský ústavní soud v říjnu rozhodl, že některé články Smlouvy o Evropské unii jsou v rozporu s tamní ústavou, za což se na něj snesla vlna kritiky. Ačkoliv Polsko argumentuje tím, že například německý ústavní soud přišel v minulosti s podobným rozsudkem i argumentací v kauze nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou, podle účastníků konference je nález polského soudu zcela jiný případ.
Podle Jany Plaňavové-Latanowicz z Varšavské univerzity jsou z politického hlediska rozsudky nesrovnatelné. „Všechny ostatní rozsudky ústavních soudů byly věcné a týkaly se konkrétních věcí. V tomto případě je to spíš politický vzkaz orgánům EU. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že takhle radikální situace už v dějinách EU byly. A občas z poměrně radikálních a politicky nepříliš příjemných situací může vzniknout něco pozitivního. Musí to ale vést k dialogu. Nejen poměřovat síly, ale zamyslet se nad tím, co nám chce druhá strana říct a co od nás očekává,” řekla.
Experti v souvislosti s polskými kroky varují před tzv. právním polexitem, tedy odchodem Polska nikoliv z Evropské unie po vzoru Velké Británie, ale odloučením Polska od unijního právního řádu. Jeho nadřazenost nad těmi národními zaručuje fungování právního řádu EU jako celku a soulad národních právních řádů s právem EU.
I podle výkonného ředitele Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála odchod Polska z Evropské unie není na pořadu dne už kvůli podpoře členství země v EU ze strany polské veřejnosti. Dostál ovšem upozorňuje, že vztahy s Evropskou unií jsou v Polsku zatíženy domácí politickou situací. „V Polsku probíhá na straně politické pravice souboj o nástupnictví po Jaroslawu Kaczyńskem. V Polsku se určuje, kdo bude vítězem, a jakou za sebou bude mít politickou minulost, jejíž součástí bude i vypořádání vztahů s evropskými institucemi,“ objasnil.
