Politická krize v Německu brzdí debatu o budoucnosti EU i plány na reformu eurozóny

krize v Německu

@ European Union, 2017

Za necelý měsíc mají evropští lídři diskutovat o tom, jakým směrem by se měla EU dále vyvíjet a jak reformovat eurozónu. Bez stabilního Německa ale pravděpodobně žádná významná rozhodnutí nepadnou.

Angele Merkelové se ani po dvou měsících od voleb nepodařilo sestavit novou německou vládu. Z vyjednávání o takzvané „jamajské“ koalici odstoupila Svobodná demokratická strana (FDP) a hrozí tak vypsání předčasných voleb, nebo menšinová vláda.

Německo je přitom již po desetiletí symbolem stability. Podobnou politickou krizi od konce druhé světové války nezažilo.

Ukončení rozhovorů s konzervativním blokem CSU/CDU oznámil v neděli Christian Lindner, šéf liberální FDP, která podporuje německou podnikatelskou sféru. Jako důvod uvedl, že vznikající vláda mířila podobným směrem jako ta předchozí. Svým voličům však FDP slíbila změnu.

Zelení jsou zklamaní

Lindnerův tah nepotěšil jak Merkelovou, tak i třetí stranu, která se zúčastnila povolebního vyjednávání – stranu Zelených.

„Jsme zklamaní, že se vyjednávání nepodařilo dotáhnout do konce,“ uvedl člen strany Anton Hofreiter.

Politické strany se obávají zejména toho, že v případě předčasných voleb by posílilo pravicové hnutí Alternativa pro Německo (AfD), které získalo v zářijových volbách 13 % hlasů. Zařadilo se tím na třetí místo hned za CSU/CDU a sociální demokraty (SPD).

Vládní koalici dosud tvořily právě tyto dvě nejsilnější strany. Sociální demokraté však po oznámení výsledků voleb oznámili odchod do opozice.

Řešením by proto kromě menšinové vlády či předčasných voleb mohl být i obrat SPD, nebo návrat FDP do koaličního vyjednávání.

Situace v Německu se nelíbí Macronovi

Budoucnost německé vlády proto zůstává nejasná. Obavy z dalšího vývoje má však nejen Angela Merkelová, ale také evropské instituce.

Německo totiž hraje důležitou roli v budoucí reformě EU, avšak bez fungující vlády nemůže přijímat žádná důležitá rozhodnutí. Na stole leží také plán na reformu eurozóny, kterou prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Bez německého partnera je však Francie ve svém jednání omezená.

„Zmrazení procesu rozhodně není v našem zájmu,“ komentoval Macron neúspěšné koaliční vyjednávání v Německu.

Unie zároveň čelí výzvám jako je brexit, ruské dezinformační kampaně nebo třeba krizi v Katalánsku. Význam Německa v debatě o dalším směřování EU si přitom uvědomuje nejen Macron, ale i další evropští politici.

„Německo je hnací silou evropské myšlenky. Jsme uprostřed fáze, ve které diskutujeme, jestli a jak prohloubit Evropu, a takový partner je životně důležitý,“ uvedl rakouský ministr financí Hans Joerg Schelling.

Příležitost k diskusi o budoucnosti EU a zejména pak eurozóny dostanou evropští lídři v polovině prosince, kdy se koná další summit Evropské rady. Jak ale informoval EurActiv.com, bez Německa se pravděpodobně k žádným ambiciózním rozhodnutím politici nedopracují.