Pokud by Británie chtěla více času na vyjednávání o odchodu, EU by jí vyhověla, říká velvyslanec Dürr

© Shutterstock

Prioritou EU je schválení současné dohody o brexitu, prodloužení vyjednávání by ale bylo možné, říká velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr. V rozhovoru pro ČTK zároveň okomentoval začínající rumunské předsednictví a přípravy na evropské volby v Česku.

Pokud by Británie požádala o prodloužení lhůty o vyjednávání o podmínkách jejího odchodu z Evropské unie, ostatní evropské země by jí vyhověly, řekl ČTK český velvyslanec při EU Jakub Dürr. Unie se ale podle něj zaměřuje především na schválení už vyjednané dohody o brexitu a doufá, že ji Londýn přijme. Unijní úřady se ale stejně intenzivně věnují přípravám pobrexitových vztahů i pro případ toho, že Británie opustí evropský blok bez dohody.

Se žádostí o prodloužení lhůty pro vyjednávání, která jinak vyprší 29. března, by podle Dürra musela přijít Británie, žádost by následně vyžadovala jednomyslné schválení ostatních 27 zemí Unie. „Nevidím situaci, že by nějaká členská země řekla, natruc to Británii nedáme,“ řekl Dürr. Podle něj by ale Britové museli přijít s opodstatněným argumentem, proč lhůtu chtějí prodloužit, na jak dlouho a jaký by byl další harmonogram vyjednávání.

Unie podle Dürra doufá, že se britské premiérce Therese Mayové podaří v parlamentu prosadit už dojednanou dohodu o brexitu. Poslanci by o ní měli hlasovat v polovině ledna. Pokud by dohoda prošla, musí poté obě komory britského parlamentu schválit zákon o vystoupení země z EU. Poté by dohodu musela potvrdit i Unie.

Dürr očekává, že zbývající sedmadvacítka by dohodu přijala rychle. „Na naší straně se vždycky snažíme přizpůsobit a termíny nijak neprodlužovat, to prodlužování se děje v Londýně,“ řekl. Evropské úřady ale v případě včasného schválení dohody britskou stranou prosadí dokument tak, aby nehrozilo, že se březnová lhůta nestihne. „Na naší straně jsme schopni ještě garantovat časově a procedurálně mechanismy tak, abychom udělali maximum pro to, aby to nedopadlo špatně,“ řekl velvyslanec.

Evropské úřady se podle Dürra nyní rovným dílem věnují přípravě na řádný odchod Británie z Unie i na variantu odchodu bez dohody. Pro tento případ pořádá Evropská komise odborné semináře pro odborníky z jednotlivých členských zemí v různých oblastech, na které bude mít brexit dopad. „Jednou jsou to celníci, jednou jsou to lidé ze silniční dopravy, jednou jsou to lidé z kybernetické oblasti,“ řekl.

Současně ale Komise vyzvala i členské státy, aby přijaly i národní úpravu vztahů s Británií pro případ, že by Londýn EU opustil bez dohody. Dürr v této souvislosti uvítal, že česká vláda v pondělí bude projednávat takzvaný lex brexit, který by měl tuto oblast řešit. „Je to příprava toho nejšílenějšího scénáře, toho nejméně výhodného pro všechny. Ale je to zabránění maximálním škodám, abychom neohrozili chod úplně bazálních věcí jako je letadlo letící z Prahy za kanál,“ řekl.

Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent

Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.

Vyšší účast v evropských volbách je nutností

Od květnových evropských voleb Dürr očekává zásadnější změny v rozložení sil v Evropském parlamentu a je podle něj možné, že se vytvoří jiná většinová koalice než obvyklá spojenectví evropských lidovců se socialisty nebo s liberály. Podle politologů by v Evropském parlamentu mohly posílit nacionalistické strany.

V roce 2014 byla v České republice velice nízká účast. „Jakýkoli posun od 18,2 procenta nahoru je jenom a jenom pozitivní a musí nastat. Doufám, že kampaň se povede dostatečně zajímavě, intenzivně a bude dostatečně fundovaná a věcná, aby přiblížila Evropu v hlavních parametrech českým voličům,“ řekl Dürr. Podle něj je třeba v Česku více zviditelnit evropské politiky, které ovlivňují každodenní život občanů.

Velvyslanec ale zároveň uvedl, že neočekává, že by výsledek voleb rozhodl pouze postoj stran k evropským tématům. Připomněl, že tomu tak nebylo ani v minulosti. „Tipl bych si, že to bude jako většinou – míra domácí atmosféry a spokojenosti s domácí politikou, vyjádření podpory vládě nebo naopak protest proti ní ovlivňuje výsledky voleb do velké míry,“ řekl.

Rozložení sil v Evropském parlamentu se podle Dürra zásadně změní. Nabízí se podle něj otázka budoucnosti frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která kvůli vystoupení Británie z EU přijde o britské poslance, kterých je nyní 19 z celkem 72 členů parlamentní frakce. Z českých stran patří do ECR občanští demokraté.

Otázkou také je, zda lidovci a socialisté, případně liberálové dokážou získat v Evropském parlamentu většinu, nebo se budou hledat netradiční spojenectví. „Jestli bude docházet k podobnému fenoménu v Evropském parlamentu, jaký vidíme v některých členských státech, tedy vytváření širokých proevropských platforem nebo široké platformy demokratických stran proti vyzyvateli ze strany radikálnější části politického spektra,“ řekl Dürr.

Vytvoření nové většiny v Evropském parlamentu bude mít podle velvyslance vliv i na sestavování nové Evropské komise, jednání o budoucím šéfovi evropské diplomacie nebo výběr nového předsedy evropských summitů.

Jakub Dürr: Rok 2019 bude turbulentní, chci zlepšit komunikaci na lince Praha–Brusel

Nový velvyslanec při EU Jakub Dürr má před sebou nelehký úkol – společně s kolegy připravit druhé české předsednictví v Radě EU, které je naplánováno na rok 2022. V rozhovoru pro EURACTIV.cz kromě dalšího přiblížil, co takové přípravy obnáší.

Předčasná kritika Rumunska je netaktní

Předem kritizovat rumunské předsednictví v Evropské unii, které začalo 1. ledna, pokládá Jakub Dürr za netaktní. Připravenost Bukurešti na předsednickou funkci již stihli zpochybnit předseda Komise Jean-Claude Juncker nebo rumunský prezident Klaus Iohannis. Podle něj čeká Rumunsko při předsednictví obtížná práce kvůli brexitu a kvůli evropským volbám, i proto vítá, že se chce Bukurešť věnovat i rozšíření Unie o státy západního Balkánu.

„To poslední, co Rumuni teď potřebují ve své těžké práci, je, aby jim někdo říkal už dopředu, že dělají něco špatně, aniž by ještě byl důvod, proč negativní soudy pronášet. Hodnotit něco, co ještě ani nezačalo, mi přijde opravdu za hranou jakékoli taktnosti,“ řekl Dürr. „V Bruselu patřím mezi ty, kdo chce rumunskému předsednictví aktivně pomoci,“ uvedl.

Česko předsedalo EU v první polovině roku 2009. Na počátku roku čelila Praha kritice tehdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož země předsedala EU před Českem a který vyjadřoval přesvědčení, že Česko vedení Unie nezvládne. Podobu českého předsednictví ovlivnil pád vlády Mirka Topolánka na konci března.

Rumunsko převzalo od Rakouska unijní předsednictví v době hlubokého vnitropolitického rozkolu a sporů o podobu právního státu v zemi. Evropská komise již v polovině listopadu kritizovala Rumunsko za kroky, jimiž podle ní socialistický kabinet znehodnotil pokrok v boji proti korupci a ohrozil nezávislost soudnictví v zemi. Prezident Iohannis tuto kritiku sdílí, opozice se kvůli sporným personálním změnám v justici neúspěšně pokusila vyslovit vládě nedůvěru.

Dürr uvedl, že rumunské předsednictví bude specifické v tom, že do něj zasáhnou evropské volby. Běžná legislativní agenda se tak bude řešit pouze do poslední plenární schůze Evropského parlamentu, poté se Bukurešť bude muset zaměřit na oblasti, u nichž se parlament na rozhodování nepodílí. Bude to tak víceletý finanční rámec, nebo rozhovory s balkánskými státy o připojení k EU, které si Rumunsko vytyčilo jako jednu z priorit.

Česko podle Dürra vítá, že Rumunsko navázalo na bulharské a rakouské předsednictví a považuje jednání se státy západního Balkánu za prioritu. „Je nutné mluvit jasněji, nabízet konkrétnější evropskou perspektivu,“ řekl.

Praha dlouhodobě podporuje začlenění států západního Balkánu do Evropské unie. „V tomhle jsme opravdu velmi aktivní a děláme vše proto, abychom pomohli našim západobalkánským partnerům i v jejich komunikaci s některými staršími partnery v Evropské unii, kteří nesdílejí úplně aktivně představu o jejich začlenění,“ řekl Dürr.

Předsednictví EU přebírá Rumunsko. Unii provede eurovolbami a další fází brexitu

S prvním lednem 2019 začalo půlroční rumunské předsednictví Evropské unie, které naváže na to rakouské. Na východoevropskou zemi čeká řada výzev, Unii musí mimo jiné připravit na květnové volby do Evropského parlamentu.