Pokročila ČR v integraci romských žáků? Brusel na to nezapomene ani v letošních doporučeních

Roma Culture Festival; zdroj: Flickr; autor: Daniela Kantorová

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr

I přístupem k romským žákům v Česku by se mohla zabývat letošní doporučení Evropské komise, která každý rok hodnotí vývoj v hospodářských politikách členských zemí a provedených reformách. Evergreenem doporučení pro Česko bývá daňová politika nebo fungování trhu práce. Doporučení za rok 2015 by měla Komise představit dnes odpoledne. Kvůli romským dětem už proti Česku běží řízení pro porušení povinnosti.

Daně, důchodový systém nebo péče o děti v předškolním věku. To jsou příklady oblastí, ve kterých Evropská komise České republice v minulých letech doporučovala zabrat.

Podle programu práce by dnes odpoledne měla Komise přijít s dalšími připomínkami vůči české hospodářské politice. Právě v květnu každoročně představuje doporučení pro všechny členské země. Dělá to v rámci takzvaného evropského semestru.

V programu reforem dává Česko důraz na infrastrukturu.

Doporučení v letech 2013 a 2014 si byla podobná. Více jeslí a školek, menší zdanění práce, rychlejší zvyšování věku odchodu do důchodu nebo zavedení zákona o státní službě – na to se mělo Česko podle Komise zaměřit.

Letošní doporučení jsou zatím neznámá. Praha a Brusel však spolu průběžně komunikují.

Na konci února Komise zveřejnila podrobné analýzy hospodářských výzev pro jednotlivé země. Tyto zprávy slouží jako podklady pro konečná doporučení. Do procesu ovšem vstupuje i daný členský stát, který Komisi odevzdá národní program reforem pro aktuální rok. Česko tento materiál přijalo na konci dubna.

Vláda se v něm zaměřuje hlavně na investice do silniční a železniční infrastruktury a na investice do vědy a výzkumu. Další prioritou je zlepšení výběru daní. Sobotkův kabinet ho chce dosáhnout zavedením kontrolního hlášení k DPH a pomocí elektronické evidence tržeb.

Služební zákon

Vláda také zmiňuje, že je potřeba dokončit prováděcí předpisy ke služebnímu zákonu, který byl ve vztahu k Bruselu dlouho kamenem úrazu.

Byl i hlavní překážkou pro zahájení čerpání více než 600 miliard korun, které mohou do Česka v následujících letech přitéct z evropských fondů.

Situace už ale přestala být tak horká. I když je řadu prvků služebního zákona potřeba ještě dořešit, v předběžném materiálu Komise alespoň konstatuje, že samotným přijetím normy Česko učinilo „určitý pokrok“.

Energetická účinnost

„Určitý pokrok“ Komise vidí také ve snaze o zvýšení energetické účinnosti. Úspory energie patří mezi priority evropské energetické politiky a na uspořené energii má stát i projekt energetické unie

Mezi lety 2000 a 2012 sice energetická náročnost české ekonomiky klesala (o 2 % ročně). Průmysl ale úspory energie zaznamenal spíše díky částečnému přechodu k méně náročným odvětvím, než zlepšením účinnosti v těch náročnějších.

I když se účinnost v české energetice obecně zvyšuje, země zůstává mezi šesticí nejnáročnějších ekonomik EU, a to i po přepočtu, který respektuje vysoký podíl energeticky náročného průmyslu. Proto by Česko mohlo podle Komise ještě přidat.

Trh práce a vzdělávání

Dlouhodobě Česku Komise vytýká podmínky na trhu práce. Problematické je tu totiž zapojení některých zranitelných skupin, jako jsou matky s malými dětmi, lidé s nízkou kvalifikací nebo lidé nad 55 let.

Komise sleduje i podmínky na českém trhu práce.

Ani český vzdělávací systém není v České republice dostatečně inkluzivní, kritizuje Brusel. Určité skupiny jsou marginalizovány – romské děti tvoří téměř třetinu žactva vzdělávaného podle upravených osnov pro žáky s lehkým mentálním postižením,“ píše se v únorové analýze.

Přístup k romským žákům Česku vyčítá i nadnárodní nevládní organizace Amnesty International, jejíž šéf Salil Shetty nedávno navštívil Prahu a poskytl EurActivu rozhovor.

„Amnesty International zahajuje kampaň, která by měla na českou vládu vyvinout mezinárodní tlak. Česká vláda si evidentně neuvědomuje vážnost situace a to, že pokud se dostane před Soudní dvůr EU, hrozí jí sankce,“ připomněl řízení pro porušení povinnosti kvůli nesouladu s evropskou anti-diskriminační legislativou, které vůči Česku na podzim zahájila právě Evropská komise.

Autor: Adéla Denková