Podpora EU i eura se nadále mezi občany zvyšuje, ukazuje jarní Eurobarometr

[© Shutterstock/Wiola Wiaderek]

Unie se těší stále větší podpoře a důvěře občanů členských států. Nejvíce proevropští jsou Litevci, nejméně Britové a Řekové. Češi se drží druhé skupiny, i zde je ale patrný mírný pozitivní trend.

Důvěra obyvatel v Evropskou unii a její instituce vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních deset let. Vyplývá to z včera zveřejněného průzkumu Eurobarometr, podle něhož zůstávají Češi tradičně mezi národy nejskeptičtějšími vůči Unii. Oproti poslednímu šetření se však v ČR o čtyři procentní body zvýšila důvěra k EU.

Stejně jako důvěra v EU roste podle ankety i podpora společné evropské měny, která je v rámci eurozóny vůbec nejvyšší. Tři čtvrtiny dotázaných (76 %) podporuje společnou měnu, 18 % je naopak proti.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1158410902871379969

Za největší problém označují obyvatelé unijních zemí stále migraci, k níž se ovšem přiblížily klimatické změny.

Vyšší důvěra EU, jejím institucím i euru

V rámci všech 28 členských zemí věří EU průměrně 44 % lidí, což je nejvíce od roku 2009, kdy to bylo 48 % obyvatel. Stejně jako v minulých průzkumech je důvěra v unijní instituce větší, než průměrná důvěra v národní vlády a parlamenty, která je podle průzkumu na 34 %.

Největší důvěru v EU dávají najevo obyvatelé Litvy (72 %), Dánska (68 %) a Estonska (60 %), na opačném konci figurují hned za Českem (36 %) Francie (33), Řecko (32 %) a Británie (29 %), která z Unie odchází.

Ve 20 unijních zemích je podle aktuálního průzkumu více lidí, kteří EU důvěřují, než těch s opačným názorem. ČR je s 55 procenty EU nedůvěřujících obyvatel mezi osmičkou zbývajících států.

https://twitter.com/ZEK_Praha/status/1158325401216802816

O tři procentní body se od podzimu na nynějších 61 % rovněž zvýšil optimismus nad evropskou budoucností. Největšími optimisty vůči EU jsou Irové a Dánové, nejméně Britové a Francouzi. Pesimistů je dnes 34 %.

Zvýšil se také počet lidí, kteří věří, že na jejich hlase v EU záleží. Dnes se tak domnívá 56 %, ve srovnání s 49 % z podzimu loňského roku. Souhlasí s tím zejména Švédové (86 %), Dánové (81 %) a Nizozemci (76 %). Opačného názoru jsou naopak Estonci, Řekové a Lotyši (shodně 30 %). V Česku si to myslí 37 %.

O dva procentní body na 73 % se od posledního Eurobarometru také zvýšil počet respondentů, kteří se cítí být evropskými občany. Nejčastěji to zmiňují v Lucembursku, Německu a Španělsku, nejméně v Bulharsku, Itálii a Řecku. Čtvrtí od konce jsou Češi.

Podpora EU v Česku stoupla, v rámci V4 je ale nejnižší

Za poslední dva roky se podpora Evropské unie v České republice výrazně zvýšila. V porovnání se státy V4, do které kromě ČR patří Maďarsko, Polsko a Slovensko, však podporují Češi EU nejméně.

Rekordních 76 procent obyvatel zemí platících eurem považuje za pozitivní hospodářskou a měnovou unii i společnou evropskou měnu. Za posledních pět let (od roku 2014), kdy unijní exekutivu vedla Evropská komise Jeana-Clauda Junckera, narostl jejich počet o devět procentních bodů. V rámci celé osmadvacítky zůstává podpora eura prakticky beze změny na 62 procentech. Největší podpory se těší ve Slovinsku (88 %), Estonsku a Portugalsku (shodně 85 %), nejméně v Británii, Švédsku (shodně 25 %) a Česku (26 %).

Obavy z migrace i klimatických změn

Průzkum se uskutečnil po květnových eurovolbách na vzorku téměř 28 tisíc lidí ve všech členských zemích.

Vyplynulo z něj, že migrace již netrápí tolik obyvatel jako v minulých anketách, stále si ale drží první příčku. Za největší problém ji nyní označuje 34 procent lidí, což je o šest procentních bodů méně než při minulém průzkumu z loňského podzimu. Nejčastěji migraci zmínili na Maltě, v ČR a Estonsku.

Oteplování planety a s ním spojené jevy jsou hlavní obavou 22 procent lidí, tedy o 11 procentních bodů více než před rokem. Největší obavy z klimatických změn mají v Dánsku, Švédsku a Finsku.

Na dalších místech jsou shodně s 18 procenty ekonomická situace, stav veřejných financí členských zemí a terorismus. Ten dominuje obavám v Portugalsku.

Češi, stejně tak jako Slováci, se naopak více než klimatických změn obávají terorismu a za třetí nejpalčivější problém uvedli stav veřejných financí. Až na čtvrté místo dávají dopady klimatické krize.

Za největší výhody EU nadále Evropané považují cestování bez hraničních kontrol, dále také levnější volání do jiných zemí EU nebo posílená práva při nakupování nebo cestování.

O tři procentní body se od posledního šetření také zvýšil počet respondentů, kteří by podpořili přistoupení nových členů do EU.

15 let ČR v EU: Členství není výhodné jen z ekonomického pohledu

Jedni považují členství ČR v EU za úspěch, jiní nevidí jen ekonomické výhody členství, další zase volají po silnějším hlase v EU. Co dalšího se diskutovalo na konferenci k 15 letům ČR v EU pořádané na ministerstvu zahraničí?