Podepíše Klaus Lisabon?

Zdroj: Evropská komise.

Prezident Václav Klaus v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny nepřímo připustil, že možná nakonec Lisabonskou smlouvu přece jen podepíše. Uzavře se tak ratifikační proces, který kromě České republiky dokončily všechny členské země EU.

Prezident Václav Klaus připravil České republice i zbytku kontinentu během posledních dvou týdnů opravdu horké chvilky, když oznámil, že i v případě, že český Ústavní soud shledá Lisabonskou smlouvu v souladu s českým ústavněprávním pořádkem, není jisté, zda smlouvu nakonec podepíše. Z rozhovoru, který s českou hlavou státu vedly Lidové noviny, vyplývá, že by nakonec tyto obavy mohly být liché. Prezident Klaus totiž nepřímo připustil, že i přesto, že „smlouvu nepovažuje za dobrou věc pro Evropu, pro svobodu v Evropě a pro Českou republiku,“ nakonec ji možná podepíše. Prezident vysvětlil, že „vlak se rozjel tak daleko, že ho asi nebude možné zastavit.“

Klausovo váhání s dokončením ratifikace Lisabonu souvisí s jeho obavou, že tzv. Listina základních práv EU může za určitých okolností prolomit Benešovy dekrety. I přesto, že odborníci na ústavní i evropské právo se vesměs shodují na tom, že listina neumožňuje sudetským Němcům zpětně se domáhat majetkových práv, prezident požaduje, aby byla tato  hrozba eliminována (více v prohlášení prezidenta republiky).

Vláda Jana Fischera, který se minulý týden sešel s předsedou Evropské komise José Barrosem  (EurActiv 14.10.2009), pochopila, že situace si vyžaduje okamžité řešení a prohlásila, že je ochotna prezidentovu námitku na evropské úrovni prosadit. Klaus ale musí slíbit, že jeho podmínka zůstane ojedinělá.

Jak to bude dál?

Lisabonská smlouva, která má reformovat fungování Evropské unie, již byla přijata ve 26 členských zemích. Průtahy s dokončením její ratifikace tak způsobily v Evropě zděšení (EurActiv 16.10.2009) a česká média se začala předhánět ve spekulacích, jak nejlépe a co nejrychleji dosáhnout toho, aby smlouva vešla v platnost i v České republice. Ať už s prezidentem nebo bez něj.

Jak uvádí redaktoři Kateřina Šafaříková spolu s Ondřejem Kundrou v nejnovějším vydání Respektu, česká vláda má prý v rukávu připraveno několik možných (i nemožných) scénářů dalšího vývoje. „Nejradikálnější varianta je Klausovo odvolání z funkce za ´velezradu´,“ kterou však oba autoři považují za nejméně pravděpodobnou. Další možností je zbavit prezidenta funkce pro jeho „nezpůsobilost“. Tuto cestu naše ústava umožňuje v případě, že hlava státu není schopná, např. z dlouhodobých zdravotních důvodů, vykonávat svou funkci. Ani tato varianta se ale nejeví jako pravděpodobná. Pak už tedy zbývá jen zahájit kompetenční spor vlády s hlavou státu u Ústavního soudu nebo zcela změnit ústavu.
Jakou cestou se nakonec bude vývoj v České republice nadále ubírat, je obtížné odhadovat. První vlaštovkou může být právě ono nepřímé Klausovo připuštění, že poté, co Ústavní soud na svém veřejném jednání 27. října neshledá Lisabonskou smlouvu protiústavní, ji podepíše.

Splnění podmínky, kterou prezident svůj podpis podmiňuje, však může podle posledních zpráv zkomplikovat prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica. Ten včera (18. října) uvedl, že Bratislava uvažuje o stejné výjimce z Lisabonské smlouvy, o kterou usiluje český prezident. Stejně jako on se i Slováci obávají z možného napadení Benešových dekretů.

Další kroky:

  • 27. října – Veřejné projednávání ústavní stížnosti na Lisabonskou smlouvu před Ústavním soudem.
  • 29.-30. října – Summit Evropské rady v Bruselu.