Počkáme na verdikt soudu, říká Jourová ke stížnosti Maďarska a Polska na mechanismus ochrany právního státu

Zleva: Polský premiér Mateusz Morawiecki, maďarský premiér Viktor Orbán. © EPA-EFE

Maďarsko a Polsko podle očekávání podaly k Soudnímu dvoru Evropské unie stížnost na mechanismus, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním hodnot právního státu. Soud na tom informoval na twitteru. 

Mechanismus svazující prostředky z evropské kasy s dodržováním vlády práva, v jehož důsledku mohou státy přijít o evropské dotace, se stal kamenem úrazu při loňském vyjednávání evropského rozpočtu. Maďarsko a Polsko totiž hrozilo, že rozpočet kvůli mechanismu zablokuje. Země však nakonec podpořily jeho kompromisní podobu a umožnily tak schválení rozpočtu EU.

S novým pravidlem však zmíněné středoevropské státy nesouhlasí, podle očekávání se tak v této věci obrátily na Soudní dvůr EU. Přijetí žaloby na mechanismus potvrdil také mluvčí unijního soudu Balázs Lehóczki. Soudní dvůr nyní bude rozhodovat, zda bude možné mechanismus používat.

„Domníváme se, že tento druh řešení nemá oporu ve Smlouvách, zasahuje do pravomocí členských států (EU) a porušuje právní předpisy Evropské unie,“ cituje AFP z tiskové zprávy polské vlády. „Vyplácení finančních prostředků z rozpočtu EU by mělo být podmíněno pouze splněním objektivních a konkrétních podmínek, které jasně vyplývají z právních ustanovení,“ sdělil mluvčí polské vlády Piotr Müller podle serveru onet.pl.

„Nemůžeme nechat v platnosti tyto právní předpisy EU, které vážně narušují právní jistoty. A tak (…) společně s Polskem zpochybňujeme pravidlo podmíněnosti před Soudním dvorem EU,“ uvedla za maďarskou stranu na svém facebooku tamní ministryně spravedlnosti Judit Vargová.

Spory Maďarska a Polska s Unií ohledně právního státu jsou dlouhodobé. Unijní orgány se zeměmi vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, které se zatím nepodařilo uspokojivě vyřešit. Nový mechanismus je dalším nástrojem, který má EU k řešení problémů s dodržováním principů právního státu k dispozici, zatím jej však neuplatňuje.

Média čelí ekonomickým potížím i tlakům na nezávislost. Na cestě z krize je podpoří evropský rozpočet

Ekonomické problémy, potlačování nezávislosti či rozjíždějící se vlak zelené a digitální transformace. To jsou výzvy, kterým dnešní evropský mediální sektor čelí. Podle EU jsou média klíčová pro fungující demokracii, a proto je ve veřejném zájmu, aby plnila svou roli.

Komise čeká na verdikt soudu

Za podáním stížnosti k unijnímu soudu je právě snaha Varšavy a Budapešti odložit uplatňování mechanismu do té doby, než soud vynese rozsudek. Evropský parlament však Evropskou komisi vyzval, aby nové pravidlo začala uplatňovat. Ta ale uvedla, že nejprve musí vypracovat podrobnosti k jeho fungování. Navíc chce unijní exekutiva počkat do rozhodnutí Soudního dvora EU. Podle Komise tak zněla neformální dohoda lídrů zemí EU, na jejímž základě Polsko a Maďarsko upustily od veta rozpočtu, píše Reuters.

Záměr Komise dnes potvrdila na debatě Café Evropa její česká místopředsedkyně Věra Jourová, která má oblast právního státu v unijní exekutivě na starost. „Je to naše rozhodnutí, být rozumní, počkat si na rozhodnutí soudu, abychom měli právní jistotu, co se týče kompetence,“ uvedla s tím, že rozhodnutí soudu odhaduje na podzim letošního roku. „Krátce poté, bych chtěla přijít s návrhem, jak mechanismus použít,“ dodala.

Co je to právní stát? A proč je důležité jej respektovat?

Právní stát je v poslední době horkým tématem. Co ale přesně představuje? A proč je důležité principy vlády práva respektovat?

Upřesnění toho, jak mechanismus konkrétně uplatňovat, mezitím Komise připravuje. Unijní exekutiva například řeší, jak se budou uplatňovat možné sankce. Zda stát, který porušuje principy právního státu způsobem poškozujícím finanční zájmy Unie, přijde o všechny evropské peníze nebo pouze o jejich část.

„To je pro mě velmi důležité. Vždy jsem dbala o to, aby v mechanismu byla podmínka, že sankce nesmí potrestat třeba regiony, obce, organizace, které pracují v sociálních službách. Že to zkrátka nesmí dopadnout na hlavy lidí, kteří za to nemohou,“ upřesnila Jourová.