Počet členských zemí EU, které odmítají globální pakt o migraci, narůstá

© Shutterstock

Bulharsko se stalo šestou zemí EU po Maďarsku, Rakousku, Polsku, České republice a Chorvatsku, která oznámila, že na prosincovém ceremoniálu v Maroku nepodepíše dohodu o globální migraci.

Globální pakt o bezpečné řízené a legální migraci byl v červenci schválen všemi 193 členskými státy OSN kromě Spojených států, které od ní minulý rok odstoupily, neboť je prý neslučitelný s jejich migrační politikou. Nezávazná dohoda má být přijata na prosincové schůzce v marockém městě Marrákeš.

Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické krize. Cílem dohody má být podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případu ilegální migrace a snaha omezit pašování a obchod s lidmi. Smyslem je nelegální migraci naopak potlačit a navrhnout kroky, díky kterým budeme mít v budoucnu neřízenou migraci pod kontrolou.

Pakt se zabývá také důvody, proč lidé migrují a nabízí způsoby, jak migranty chránit a jak jim pomoci se plně začlenit do nových zemí nebo jim naopak pomoci s návratem domů. „Musíme chránit lidské životy a ochránit migranty před újmou. Musíme podpořit migranty, aby se stali plnohodnotnými členy naší společnosti, zdůraznit jejich pozitivní přínos a podporovat jejich začlenění a sociální soudržnost,“ stojí v paktu.

Pakt o migraci odmítla bulharská vláda i opozice

„Bulharsko se nepřidá ke globálnímu paktu OSN o migraci, takový bude postoj bulharské vlády,“ citovala agentura Reuters místopředsedu nejsilnější vládní strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) Cvetana Cvetanova. Lídr GERB v bulharském parlamentu to oznámil po zasedání koaliční rady. GERB vládne společně s protiimigrační stranou Jednotní vlastenci, která migrační pakt OSN ostře kritizuje.

Také bulharská opozice se staví k paktu velmi odmítavě. Kornelia Ninová, vůdkyně opoziční bulharské socialistické strany (BSP), uvedla, že bude vést boj proti globálnímu migračnímu paktu, který podle ní je proti národnímu zájmu země.

William Lacy Swing: Migrace může být velmi žádoucí, pokud k ní přistupujeme lidsky a zodpovědně

Nesnažíme se lidi zastavit, ale zachránit jejich životy. A to je dobrá věc, říká generální ředitel Mezinárodní organizace pro migraci pod OSN William Lacy Swing.

Proti paktu je už šest zemí EU

Maďarská pravicová vláda, vedená premiérem Viktorem Orbánem, uvedla, že nepodepíše závěrečný dokument na slavnostním ceremoniálu v Maroku v prosinci. Stejný postoj zaujímá i Polsko. Obě země zaujímají od počátku migrační krize odmítavý postoj vůči migračním kvótám a jak Maďarsko, tak i Polsko mají s Bruselem více konfliktů, než jen v oblasti migrace.

Visegrád táhne za Polskem a Maďarskem. Říká nahlas nepříjemné věci, migrace už ale nemusí být hlavní téma

Pověst zemí V4 se zhoršila s migrační krizí. Jejich vlády často neumí správně komunikovat. Neznamená to ale, že by jejich argumenty byly nutně neplatné. Novým tématem se pro V4 stává rozpočet EU. Důraz znovu dává na ekonomiku, zaznělo na debatě.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová uvedla, že nepodepíše „dohodu z Marrákeše,“ zatímco chorvatská vláda je tomuto kroku stále nakloněna.

Na konci října vystoupil také rakouský kancléř Sebastian Kurz a vicekancléř Heinz-Christian Strache. „Rozhodli jsme se, že se k dohodě nepřipojíme,“ řekl Sebastian Kurz. „Rakousko bude následovat Spojené státy a Maďarsko v tom, že nepodpoří pakt OSN o migraci nad obavami, že by dohoda rozostřila hranice mezi legální a nelegální migrací a ohrozila suverenitu země,“ uvedl.

Evropské komise velmi lituje rozhodnutí Rakouska. „Je nám líto rozhodnutí, které přijala rakouská vláda. Nadále budeme věřit, že migrace je globální výzvou, kdy pouze globální řešení a sdílení globální odpovědnosti přinese výsledky,“ uvedla tisková mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová.

Politování nad rozhodnutím Rakouska vyjádřil i předseda Komise Jean-Claude Juncker. Podle něj je nerozumné, že Unie v tak klíčové otázce týkající se budoucnosti nedokáže hovořit jedním hlasem.

Češi a Slováci se na paktu neshodnou

Na počátku listopadu odmítl, po vzoru svého rakouského kolegy, globální pakt o migraci i český premiér Andrej Babiš. Podle něj pakt umožňuje rozdílný výklad.

„Já mým partnerům ve vládě budu navrhovat, abychom se zachovali stejně jako Rakousko nebo Maďarsko,“ uvedl Babiš ve Sněmovně. „Mě se ten pakt nelíbí. Čekám, že přijmeme koaliční rozhodnutí,“ řekl premiér. O záležitosti chce jednat s ministry vnitra a zahraničí Janem Hamáčkem a Tomášem Petříčkem (ČSSD).

Podle ministra zahraničí nebyla přijata řada připomínek z EU a nebyla vysvětlena řada otázek v oblasti nelegální migrace. „Proto vnímáme připojení ČR za současné situace ke kompaktu v této situaci jako spíše kontraproduktivní,“ uvedl Petříček.

Babiš znovu sdělil, že odmítá přijímat ilegální migranty. „My nebudeme přijímat žádné nelegální migranty a to platí,“ prohlásil. Omezení nelegální migrace si slibuje od „Marshallova plánu pro Afriku“, odkud uprchlíci do Evropy proudí, tedy od hospodářské pomoci africkým zemím.

V migraci je klíčová spolupráce s Afrikou, myslí si Babiš i Merkelová

Angela Merkelová a Andrej Babiš se shodují v tom, že je třeba spolupracovat s africkými státy při řešení problému migrace do Evropy. Německá kancléřka dnes zavítala do Prahy a oplatila tak svému protějšku zářijovou návštěvu v Berlíně.

Slovenská vláda na rozdíl od premiéra Babiše připravovaný globální pakt o migraci podporuje. „Globální pakt o migraci je politický dokument, ale nikoho k ničemu nenutí. Není to dokument, že migrace je lidské právo,“ uvedl slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. „Nikdo nesahá členským zemím na jejich kompetence. Věřím, že Slovensko se zachová jako rozumná a odpovědná země,“ uvedl Lajčák.