Po útoku na Charlie Hebdo bude Evropa bezpečnější, státy přijímají protiteroristická opatření

zdroj: ShutterStock.

Útok na pařížskou redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo ze 7. ledna přinutil evropské státy reagovat na stále silnější bezpečnostní hrozby Evropy. Nejpřísnější bezpečnostní opatření zavedly západní země EU, kde je riziko teroristických útoků nejsilnější. Pozadu však nezůstává ani ČR, která hodlá investovat víc peněz například do tajných služeb. K článku přispěly redakce EurActivů v Evropě.

Bezprostředně po pařížských útocích začali evropští ministři přicházet s novými návrhy, jak posílit bezpečnost v rámci Evropské unie. Škála opatření, která představitelé evropských států navrhují, je opravdu bohatá a zahrnuje například odebrání cestovních dokladů, vzájemnou výměnu informací o cestujících nebo reformování Schengenského prostoru.

Vedoucí roli by měla převzít Evropská komise, která však upozorňuje na fakt, že pouze samotné členské státy mají k dispozici vlastní informačními služby a mohou tak lépe vyhodnotit bezpečnostní rizika.

Každá země proto zavádí vlastní opatření na svém území. V České republice se v návaznosti na posílení bezpečnosti rozhýbala debata o navýšení rozpočtu Bezpečnostní informační službě (BIS), zvýšení počtu zaměstnanců policejních složek nebo o posílení kontrol na letišti Václava Havla.

Česká reakce na bezpečnostní výzvy

České informační služby mají v rámci bezpečnostních opatření dostat víc peněz i pravomocí, které jim umožní sledovat stoupence radikálního islámu. Podle ministra vnitra Milana Chovance je navýšení rozpočtu nutností vzhledem k tomu, že bylo v minulosti bezpečnostním službě odebráno 20 % zdrojů a klesl k tomu adekvátní počet zaměstnanců. Rozpočet by se českým tajným službám, složených z BIS, Vojenského zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace, měl navýšit o několik desítek milionů korun.

Podle Chovance však zvýšení investic do bezpečnostních služeb není bezprostřední reakcí na nedávné teroristické útoky, naopak se jedná o dlouhodobý proces posledních pěti let kvůli škrtům zavedených v minulosti. Nicméně v současnosti je důležitost takového rozhodnutí umocněna v návaznosti na zvýšení bezpečnostních rizik v Evropě.

Výraznější bezpečnostní opatření budou zaváděna i na Letišti Václava Havla v Praze, které by mělo začít využívat moderní zařízení automaticky rozpoznávající obličeje cestujících. Nový systém by měl na letišti začít fungovat v roce 2016.

„Uvědomme si, že ta letiště a primárně Letiště Václava Havla je naší poslední hranicí mimo Schengen. My hranice nemáme a vstup do České republiky se legálně děje právě přes ně“, vysvětlil důležitost zavedení nového systému ministr vnitra.

Bezpečnostní opatření by se měla dále týkat policie, která požaduje do roku 2019 přijmout čtyři tisíce nových policistů, což by pro stát znamenalo dvě miliardy navíc.

Přísná opatření v západní Evropě

Mnohem přísnější pravidla začaly zavádět státy západní Evropy, které mají na svém území vysoký počet muslimských přistěhovalců. Nejvíce je trápí mladá generace muslimů, která často nemůže najít práci a představuje tak rizikovou skupinu, ze které často pochází tzv. foreign fighters, neboli zahraniční bojovníci, kteří se vrací vycvičeni ze syrské války, aby v Evropě páchali teroristické útoky.

Nejvyšší počet těchto zahraničních bojovníků v porovnání s velikostí a počtem obyvatel země má Belgie, jejíž nová bezpečnostní opatření se zaměřují hlavně na odposlechy, které by měly být v případě potřeby prováděny mnohem rychleji než dnes. Plánované prostředky, které mají Belgii zajistit bezpečnost, také zahrnují zmrazení aktiv zahraničních bojovníků a odebírání belgického státního občanství.

Útoky na Charlie Hebdo nejvíce ochromily Francii, která ihned po útocích zažila bezpečnostní opatření nevídaných rozměrů. Týden po útocích francouzská Rada ministrů přijala nařízení zakazující určitým lidem opustit zemi a na druhou stranu znemožňující vstup zahraničním bojovníkům na území Francie.

Právě Francie tlačí na Evropský parlament, aby odhlasoval dohodu o jmenné evidenci cestujících (Passanger Name Records – PNR), která má shromažďovat informace o pasažérech v letecké dopravě. Návrh směrnice, který byl předložen již v roce 2011, je v současnosti zablokován Parlamentem, který má obavy o ochranu osobní svobody a soukromí evropských občanů.

Velká debata ohledně zajištění bezpečnosti se rozpoutala v Německu, jehož vláda chce umožnit zabavení občanských průkazů možným extremistickým bojovníkům až na tři roky. Původní návrh přitom hovořil o pouhých 18 měsících. Němečtí představitelé doufají, že tímto způsobem zabrání džiihádistům cestovat do konfliktních oblastí Sýrie a Iráku. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas se také snaží prosadit, aby se plánování vycestovat za účelem výcviku v teroristických kempech stalo trestným činem.

Kroky proti zahraničním bojovníkům učinila i italská vláda, která vydala nové nařízení umožňující sledování extremistů na internetu. Na jeho základě bude vytvořena mimo jiné černá listina džihádisticky orientovaných webových stránek. Itálie také posílila kontrolu zranitelných objektů, jako jsou vládní budovy a posvátná místa, přičemž zvláštní pozornost je kladena na ochranu Vatikánu a Papeže.

Britský premiér David Cameron po útocích slíbil, že pokud jeho strana zvítězí v květnových volbách, bude se snažit prosadit souhrnný zákon, který bezpečnostním službám poskytne více pravomocí, aby mohly sledovat mobilní a internetová data uživatelů.

Přestože se ve většině případů reakce na teroristické útoky nese ve jménu snahy států prohloubit evropskou integraci, některé státy jako například Španělsko volají po částečném obnovení hraničních kontrol v rámci Schengenského prostoru. Kdo se díky obavám z ohrožení bezpečnosti naopak snaží Unii přiblížit, je Dánsko, které plánuje na začátek roku 2016 referendum o jeho výjimce neboli tzv. opt-outu v rámci evropské spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí. Dánsko se tak své výjimky chce zbavit, aby se mohlo zapojit do celoevropské policejní spolupráce a sbírání dat o pasažérech.

Autor: Eliška Kubátová