Piráti: Chceme „vojenský Schengen“ a zrušení zemědělských dotací

Piráti

© Volby17.cz

Tento článek je součástí Special reportu: České politické strany a EU

Společná evropská armáda, spolupráce tajných služeb, boj proti daňovým rájům, větší transparentnost, přijetí eura či zastropování zemědělských dotací. To jsou unijní priority Pirátské strany, s nimiž jde do nadcházejících parlamentních voleb. Naopak odmítá vstup Turecka do EU nebo zrušení sankcí vůči Rusku. K otázce spolupráce Česka v rámci V4 nebo k evropským dotacím jsou Piráti skeptičtí.

Chcete znát i odpovědi dalších stran? Přečtěte si celý speciál >>>>

Volební program Pirátské strany toho příliš neříká o jejich vztahu k politice EU. Primárně chtějí omezit unijní byrokracii a občanům členských států i Evropskému parlamentu poskytnout více příležitostí pro zapojení se do rozhodování. Odporují naopak rozdělování jednotného trhu. Jaké jsou ale postoje strany k migraci, euru nebo společné zemědělské politice? Zeptali jsme se.

Migrace

EU projednává reformu azylové politiky. Souhlasíte s tím, aby se v této oblasti posílily pravomoci Evropské unie?

Ano, rozhodně. Migrace do Schengenského prostoru je společným problémem všech zemí, které jsou v něm zapojeny. Proto je třeba k němu takto přistupovat.

Jak nastavit azylová pravidla, aby do budoucna nedocházelo k takovému přetížení některých zemí, jako jsou nyní Itálie a Řecko?

Je třeba v těchto zemích budovat z evropských zdrojů kapacity pro řešení migračních toků, které do Evropy přicházejí.

Pravomoci EU v oblasti migrace a azylu by se měly posílit. Migrace je společným problémem všech zemí.

Obrana

Měla by podle vás vzniknout společná evropská armáda?          

Ano, rozhodně. Vytvoření společné evropské obrany považujeme za jednu z priorit české politiky ve vztahu k EU.

Jaké by měly být její kompetence? Jak si do budoucna představujete evropskou integraci v oblasti obrany?

Hlavním cílem evropské armády má být ochrana vnějších evropských hranic a Schengenského prostoru. K tomu účelu by měla mít evropská armáda pravomoc pohybovat se volně v rámci všech států podílejících se na jejím vytvoření v rámci takzvaného „vojenského Schengenu“.

Evropská armáda nesmí zasahovat do vnitřního dění členských států. Tyto úkoly – typicky zásah proti hybridním hrozbám – považujeme dále striktně za doménu národních armád.

Evropskou armádu ale považujeme za odpověď na tradiční hrozby. Zásahy mimo prostor EU by měly být striktně podmíněny souhlasem Evropského parlamentu. Ovšem nikoliv hlasováním prostou většinou, kterou považujeme za nedostatečnou.

Evropská armáda by se měla pohybovat volně v rámci všech států podílejících se na jejím vytvoření v rámci takzvaného „vojenského Schengenu“.

Mikuláš Peksa: Piráti chtějí NATO i jednotnou evropskou armádu. Více ˃˃˃˃

Vnitřní bezpečnost

Souhlasili byste s vytvořením evropské tajné služby?  

Ano, ale k tomu vede opravdu dlouhá cesta. Nejprve musíme začít s efektivní výměnou informací mezi stávajícími národními tajnými službami.

Taková forma spolupráce dnes neprobíhá na úrovní Evropské unie, ale bilaterálně na úrovni neformální platformy European „Counterterrorism Group“ (CTG), kterou provozuje holandská vláda. Činnost takové platformy, jakkoliv je užitečná a pomáhá v boji proti terorismu, není nijak kontrolována ze strany EU a občanů.

K datům shromažďovaným na celoevropské úrovni by měly mít přístup celoevropské instituce jako Frontex nebo zamýšlená armáda.

Jakým způsobem by měly tajné služby jednotlivých zemí spolupracovat? Do jaké míry by měly sdílet své informace? Na jaké priority by se měla tato spolupráce zaměřovat?

Spolupráce tajných služeb v rámci EU je zcela nutná. Klíčová je výměna informací rozvědek a kontrarozvědek mezi jednotlivými členskými státy EU.

Získávání informací lze obstarat národními strukturami, ale pro přeshraniční hrozby je třeba následného celoevropského reakčního mechanismu. Za priority považujeme monitorování radikálních islamistických skupin, aktivit ruských a čínských tajných služeb a kontrolu migračních toků do EU.

Spolupráce tajných služeb v rámci EU by se měla zaměřit na výměnu informací rozvědek a kontrarozvědek mezi jednotlivými členskými státy EU.

Turecko

Měla by EU pokračovat v přístupových rozhovorech s Tureckem?
Ne. Turecko se proměnilo v diktaturu a chová se vůči EU nepřátelsky.

Jak by se měla EU zachovat v případě, kdy by Turecko zavedlo trest smrti? Měla by i přesto pokračovat v rozhovorech, nebo podniknout nějaké kroky pro ochranu lidských práv v zemi?

EU by neměla pokračovat v přístupových rozhovorech s Tureckem. Turecko se proměnilo v diktaturu a chová se vůči EU nepřátelsky.

Rusko 

Měla by EU zrušit sankce vůči Rusku?  

Ne. Jakkoli poškozují obě strany, sankce jsou jedinou neválečnou možností, jak reagovat na ruské agrese vůči sousedním státům.

Pod jakou podmínkou by k jejich zrušení mohlo dojít? Máme i nadále trvat na tzv. Minských dohodách?

Nevidíme důvod ke změnám v současné politice EU vůči Rusku.

Sankce EU vůči Rusku jsou jedinou neválčenou možností, jak reagovat na ruskou agresi.

V4

Měl by formát Visegrádské skupiny přetrvat?  

Ano. K dalšímu prohlubování spolupráce ale nevidíme v tuto chvíli důvod.

Jaké v ní spatřujete výhody?

V4 je zajímavá platforma pro sousedkou spolupráci, například v oblastech jako infrastrukturní projekty, kulturní výměna, vědecká spolupráce, a další.

Měly by státy V4 hlasovat v rámci Rady EU a Evropské rady stejně? Pokud ne, vidíte v rámci regionu nějakou alternativu?

Ke společnému hlasování v rámci Rady EU nevidíme žádný důvod. Při spolupráci v Radě EU pro nás není rozhodující zeměpisná blízkost, ale ideová sounáležitost.

V4 je zajímavá platforma pro sousedské vztahy. K dalšímu prohlubování spolupráce ale nevidíme důvod.

Konvergence

České mzdy jsou při srovnání s ostatními zeměmi EU podprůměrné. Může s tím EU něco udělat?

Ano, důsledně omezit odchod kapitálu do daňových rájů. Očekáváme více solidarity od států, které fungují uvnitř EU jako daňové ráje a chceme na ně v tomto směru vhodným způsobem působit.

Jaký je váš návod k tomu, aby se platy v ČR vyrovnaly platům v západních státech EU, nebo se k jejich výši alespoň významněji posunuly?

Neposkytovat nadále velkorysé daňové výhody nadnárodním firmám, které do ČR přicházejí s produkcí mající nízkou přidanou hodnotu. Naopak zvýhodňovat produkci s vysokou přidanou hodnotou.

Dále budovat kapacity v oblasti vědy a výzkumu, a tuto oblast v rozumné míře dotovat. Zjednodušovat podnikání pro živnostníky a drobné podnikatele rovněž podporujeme.

Státy, které uvnitř EU fungují jako daňové ráje, by měly být více solidární.

Dotace

Jsou evropské dotace pro ČR dobré?    

Na to se nedá všeobecně odpovědět. Řada z nich nám spíše škodí, než prospívá.

Například dotační politika EU v zemědělství pokřivuje trh. Pokud se propojí s dalšími neuváženými intervencemi, jako v případě řešení situace po uvolnění mléčných kvót, vytváří nečekané a nežádoucí výkyvy.

Naopak v sociální oblasti v rámci neziskového sektoru mohou evropské fondy suplovat služby, které často bývají státní správou zcela nepokryty, nebo jsou pokryty pouze částečně.

Jak by se měl změnit systém čerpání dotací, aby se evropské prostředky využívaly efektivněji? Na jaké priority by se mělo čerpání zaměřit? Nebo by bylo vhodnější dotace zcela opustit?

Celý systém je třeba důsledně „ztransparentnit“. Musí být vysledovatelné, kam prostředky proudí, a za co jsou utráceny.

Zároveň je třeba minimalizovat zbytečné přerozdělování. Chceme-li podpořit hospodářský rozvoj členské země, je efektivnější dávat jí úlevy z plateb do společné pokladny raději než jí nechat platit peníze do Bruselu a čerpat zpět skrze dotace.  

Řada evropských dotací nám spíše škodí, než prospívá. V sociální oblasti však evropské fondy mohou nahrazovat národní služby.

Euro

Měla by Česká republika přijmout euro?

Pokud se eurozóna rozumně zreformuje, souhlasíme s tím, aby Česko euro přijalo.

Krize v roce 2008 odhalila řadu nedostatků, které je třeba napravit. Potřebujeme fungující a morálně přijatelná pravidla pro bankrot předlužených bank i států.

Instituce jako euroskupina či euroval by měly být pod demokratickou kontrolou. Dále požadujeme jejich „ztransparentnění“ a formalizaci procesů, které byly dosud ohýbány. Prosazujeme například vytvoření jednacího řádu euroskupiny, který dosud absentuje.

V jakém časovém horizontu je podle vás reálné přijmout společnou měnu?

Časový plán se musí odvíjet od vývoje eurozóny a ten závisí na politické shodě a ochotě k reformám.

Jste zastánci vytvoření společného rozpočtu a společného ministra financí zemí eurozóny?

Myšlenku vytvoření společného rozpočtu a ministra financí neodmítáme, ale trváme na racionálním přístupu při jeho sestavování a maximální transparentnosti.

Pokud bude eurozóna více transparentní a efektivní, Česko by mělo euro přijmout.

Zemědělství 

Souhlasíte se zastropováním zemědělských dotací pro velké firmy?     

Ano. Absence zastropování je absurdní, jsme v tomto se Slovenskem smutným unikátem. V podpoře zemědělství tak chybí prostředky na nápravu škod způsobených v minulosti na krajině i na ekonomice venkova.

Jak by se podle vás měla společná zemědělská politika reformovat, aby EU ušetřila výdaje s ní spojené a mohla více investovat do obrany či řešení migrace?

Z dlouhodobějšího hlediska by se měly zemědělské dotace zrušit. Po uplynutí přechodného období v řádu alespoň 5 let by měli mít všichni účastníci trhu prostor se na vzniklou situaci připravit.

Zůstat by měla jen podpora výzkumu a podpůrný mechanismus na bázi našeho “Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu”.

Zemědělské dotace pokřivují trh a měly by se zrušit.

EurActiv.cz se s otázkami obrátil na strany a hnutí, jejichž podpora podle volebního modelu CVVM ze září 2017 dosáhla alespoň 1,5 %.