Parlamenty vystavily „žlutou kartu“ vysílání pracovníků v EU

zdroj: FreeDigitalPhotos.net/satit_srihin

Deseti národním parlamentům se nelíbí nová pravidla na vysílání pracovníků, se kterými nedávno přišla Evropská komise. Vystavily jí proto tzv. žlutou kartu, kterou zavedla Lisabonská smlouva. Poslanci ji mohou využít, pokud se obávají, že návrh porušuje pravidla subsidiarity.

Celkem deset národních parlamentů nesouhlasí s tím, aby se změnila dosavadní pravidla pro vysílání pracovníků v rámci EU, která na začátku března oznámila Evropská komise. Poslanci z Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska a Rumunska proto využili možnost tzv. žluté karty, který do unijního práva zavedla Lisabonská smlouva. Informaci potvrdila delegace Polska v EU na svém oficiálním twitterovém účtu.

„Spolu s ostatními členskými státy vyšleme jasný signál, že není potřeba upravovat směrnici o vysílání pracovníků a že by Komise měla návrh stáhnout,“ uvedl předseda výboru pro EU estonského parlamentu Kalle Palling. „Mluví se tu o ochraně vysílaných pracovníků, ale ve skutečnosti jde o ochranu místního pracovního trhu,“ dodal.

Žlutou (a také oranžovou) kartu mohou vnitrostátní parlamenty využít v případě, pokud se domnívají, že nový legislativní návrh porušuje zásady subsidiarity a proporcionality. Na posouzení návrhu mají lhůtu osmi týdnů, během níž mohou podat odůvodněné stanovisko. Jednokomorové parlamenty mají v rámci mechanismu žluté a oranžové karty dva hlasy a ve dvoukomorových parlamentech náleží každé komoře jeden hlas.

Mechanismus je spuštěn v případě, že nejméně jedna třetina vnitrostátních parlamentů předloží odůvodněné stanovisko k návrhu Komise. V takovém případě se Komise musí postojem poslanců zabývat (více informací o proceduře zde).

Stejná odměna za stejnou práci na stejném místě

Směrnice o vysílání pracovníků byla přijata v roce 1996 a s návrhem na její změnu přišla před nedávnem evropská komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenová.

Nová pravidla mají podle Komise zajistit, že firmy budou pracovníkům, kteří jsou dočasně vysláni za prací do jiných členských států, vyplácet stejnou odměnu, jakou dostávají místní pracovníci. V současné době je takový princip závazný jen pro vysílání pracovníků ve stavebním sektoru nebo v sektoru, který si určí členský stát sám.

rozhovoru pro EurActiv komisařka Thyssenová vysvětlila, že Komisi nejde o srovnání platů, ale o to, aby v dané zemi platila pro všechny stejná pravidla. „Odvody na sociální zabezpečení se budou platit podle pravidel země, ze které jsou pracovníci vysíláni – podle tamních pravidel a v takové výši, jaká je v těchto zemích platná. Nechceme se do toho míchat, to je nám vzdálené. Stále tam zůstává značný manévrovací prostor a samozřejmě také smluvní svoboda,“ řekla.

Legislativa je součástí většího balíčku, který se zaměřuje na řešení aktuálních otázek spojených s mobilitou pracovníků v EU.

Firmy jsou proti

Oznámení revize směrnice ale vyvolalo kritiku v celé řadě zemí včetně České republiky. Proti se staví česká vláda a také podnikatelé, kteří považují stávající legislativu za dostačující.

Svaz průmyslu a dopravy ČR například dlouhodobě upozorňuje na to, že návrh „rozdělí Evropu, zvýší náklady a právní nejistotu vysílajícím podnikům, naruší vnitřní trh, omezí poskytování služeb přes hranice, a podkope zdravou hospodářskou soutěž.“

Návrh novely směrnice o vysílání pracovníků odmítá i Hospodářská komora ČR. „Cenová i mzdová politika jsou jedněmi z aspektů, které si jednotlivé subjekty na trhu určují sami, a předložená novela je v přímém rozporu s tímto principem, ale i se základním pilířem EU, kterým je volný pohyb služeb,“ myslí si prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Stejné stanovisko zastává také Evropská asociace obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBRES, která sdružuje komory ze 43 zemí (i mimo EU) a reprezentuje více než 20 miliónů podnikatelů. Ti jsou přesvědčeni, že navržená revize směrnice může podpořit národní opatření chránící domácí podnikatele před férovou konkurencí z ostatních zemí EU, vytvoří administrativní zátěž pro podnikatele, vyvolá vznik překážek na vnitřním trhu EU a v konečném důsledku zapříčiní ztrátu pracovních míst v mnoha zemích EU a nárůst nedeklarované práce.

Komory dále upozorňují na to, že u předloženého návrhu chybí pečlivá analýza dopadu na přeshraniční poskytování služeb v rámci EU a dopadu na vnitřní trh jako celek.

Nesouhlasné reakce vyvolal návrh Komise také u některých českých europoslanců. Proti se postavila například Martina Dlabajová (ALDE), která upozornila na to, že nová opatření mohou vést k propouštění. „Komise nebere ve svém návrhu v potaz reálnou ekonomiku v členských státech včetně rozdílných úrovní platů a navrhuje plošné zavedení nové směrnice,“ uvedla.

Problematice pracovní mobility v EU a novému návrhu směrnice o vysílání pracovníků se věnoval Národní konvent. Doporučujeme shlédnout video a přečíst si shrnující článek.