Pařížský summit: Dohoda o přerozdělování migrantů je blízko

© Shutterstock

Včera se na summitu v Paříži sešlo 14 zemí Evropské unie, které se chtějí zapojit do evropského řešení migrace. Přílivu migrantů v posledních týdnech čelí oblast Středozemního moře. Francouzsko-německý plán na jejich přerozdělování státy na včerejším setkání v zásadě odsouhlasily.

Po uzavřené schůzce ministrů vnitra a zahraničí 14 členských států Unie francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že se země dohodly na novém mechanismu přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři.

„Závěrem dnešní schůzky je, že 14 členských zemí v zásadě v této fázi vyjádřilo souhlas s francouzsko-německým dokumentem,“ řekl Macron novinářům podle agentury Reuters. Osm z těchto zemí podle něj vyjádřilo „aktivní“ souhlas, kromě Německa a Francie také Portugalsko, Lucembursko, Finsko, Chorvatsko, Litva a Irsko. Jinak ale mechanismus blíže nespecifikoval, prozradil pouze, že iniciativa bude „rychlá“ a „automatická“.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas se však předtím podle agentury DPA vyjádřil o něco méně optimisticky. Po summitu uvedl, že jednání sice výrazně pokročila, ale definitivní dohody ještě dosaženo nebylo.

Migrace do EU klesá. Brusel ale dál posiluje ochranu vnějších hranic

Nelegálních migrantů přicházejících do Evropy je čím dál méně, Brusel přesto navýší počet příslušníků pohraniční a pobřežní stráže do roku 2027 ze stávajících přibližně patnácti set mužů na deset tisíc.

S iniciativou, jejíž podrobnosti nejsou známy, přišla právě Francie s Německem. Plánovaný mechanismus by měl podle zdroje agentury AFP umožnit co nejrychlejší přerozdělení migrantů mezi unijní země výměnou za to, že Itálie a Malta uprchlíkům otevřou své přístavy.

Ministři o tomto postupu jednali už minulý týden v Helsinkách a v září je čekají další rozhovory na Maltě. Před helsinským summitem německý ministr vnitra Horst Seehofer upřesnil, že by součástí mechanismu neměly být žádné povinné kvóty pro jednotlivé země a dodal, že státy, které se dosud zdráhaly podílet na společném evropském mechanismu řešení migrace, je třeba přesvědčit argumenty. Proti povinným kvótám se odmítavě staví především země Visegrádské čtyřky, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. 

Seehofer ve spojitosti s migrací zkritizoval právě Česko. Připravenost Prahy podílet se na společném evropském řešení migrace je podle německého ministra téměř nulová. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček takové tvrzení odmítl. Podle něj je Česko připraveno pomoci, nepřeje si ale povinné kvóty.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

Definitivní dohodu nejspíš přinese až summit na Maltě

„Naším cílem je dosáhnout v září na Maltě dohody 12 až 15 zemí o postupu, který by zajišťoval větší efektivitu a lidskost vůči migrantům zachráněným ve Středozemním moři,“ řekl AFP zdroj blízký jednání.

Francie podle něj věří, že se země z „koalice dobrovolníků“ brzy definitivně dohodnou na takzvaném solidárním mechanismu, který by ukončil spory kolem přerozdělování migrantů zachráněných na moři a zabránil úmorným vyjednáváním o tom, která země je přijme. „Handrkování o záchranných operacích ve Středozemním moři musí konečně skončit,“ řekl Maas.

Jednání se účastnili také eurokomisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dimitris Avramopoulos,  zástupci unijní pohraniční agentury Frontex a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Itálie, která své přístavy migrantům uzavřela a která patří v souvislosti s migrací k nejvytíženějším zemím. Ta na schůzku podle agentur vyslala jen technickou delegaci, bez ministra vnitra Mattea Salviniho. Salvini již v neděli Paříži a Berlínu vzkázal, že o migrační politice EU nemohou rozhodovat Francie a Německo samy, když se v přední linii nacházejí země, jako jsou Itálie a Malta.

Italský ministr uvedl, že Itálie nebude přijímat příkazy od Francie, a pondělní schůzku v Paříži označil za fiasko. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na italská média. „Schůzka v Paříži byla chybou ve formě i obsahu. Itálie nebude přijímat žádné další příkazy. Pokud chce prezident Macron diskutovat o migrantech, ať přijede do Říma,“ vzkázal podle agentury APA Salvini do Paříže.

Do Itálie podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo letos do půlky června z Libye přes moře 2500 migrantů a na Maltu 1150. V této souvislosti Macron novinářům ještě řekl, že Francie požádala libyjskou vládu, aby migranty nedržela ve vazbě a učinila taková opatření, která zajistí jejich bezpečnost. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky při pokusu o překonání moře zahynulo letos již nejméně 426 lidí.

Podle agentury DPA to byla právě Itálie, která zablokovala dohodu na předchozím summitu v Helsinkách. Obává se totiž, že by si unijní země mohly mezi sebe rozdělovat uprchlíky s nárokem na azyl a migranti bez nároku na mezinárodní ochranu by zůstávali na italském území.

Diktát Bruselu? Naopak, moc ve svých rukou drží státy. Čím dál pevněji

Kritici EU namítají, že je třeba vrátit se k suverénním státům a omezit silnou Evropskou komisi. O Evropanech prý namísto vlád rozhodují nevolení bruselští byrokraté. Opak je ale pravdou. Výzkumy totiž ukazují, že síla členských zemí v posledních letech roste.