Pařížská dohoda může vstoupit v platnost bez EU

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: dan

V pátek bude v New Yorku slavnostně zahájena ratifikace Pařížské dohody, podle které se má řídit globální snižování emisí skleníkových plynů po roce 2020. V EU by se mohlo její přijetí zbrzdit kvůli nejasnému rozdělení cíle pro snižování emisí mezi jednotlivými státy. Pokud dohoda vstoupí v platnost bez EU, ztratí Unie možnost ovlivňovat důležité detaily světové klimatické politiky.

V pátek se v newyorském sídle OSN slavnostně otevře ratifikační proces Pařížské dohody, jejíž text vznikl loni v prosinci na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21).  

Cílem dohody, kterou v Paříži dojednaly téměř dvě stovky zemí světa, je udržet nárůst průměrné globální teploty pod 2 stupni Celsia a usiluje o to, aby teplota nevrostla o více než 1,5 stupně. Hlavním prostředkem k tomu má být snižování emisí skleníkových plynů.

Co se v Paříži dohodlo? Podívejte se na náš PŘEHLED.

„Paříž byla historickou událostí. Je to ale jen začátek. Musíme co nejrychleji zvýšit úsilí v reakci na změnu klimatu. Chtěl bych všechny země vyzvat k podpisu Pařížské dohody 22. dubna, abychom tak mohli přání proměnit v činy,“ vzkázal generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Více než 150 zemí světa má v plánu podepsat dohodu hned v pátek. Na slavnostním zahájení ratifikačního procesu bude více než 60 z nich zastoupeno na nejvyšší úrovni. Českou republiku bude v New Yorku zastupovat ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Evropskou unii měl v New Yorku původně reprezentovat předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, nakonec jede dohodu podepsat místopředseda Komise zodpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič, který kvůli tomu zrušil plánovanou návštěvu Prahy.

Znát vlastní závazky

Podpisem to ale nekončí, protože země budou muset dohodu ratifikovat. V platnost vstoupí 30 dnů poté, co bude ratifikována nejméně 55 státy, které v součtu vypouštějí nejméně 55 % celkového objemu skleníkových plynů. Klimatické politiky jednotlivých zemí se pak podle ní budou muset řídit od roku 2021, kdy skončí druhé období Kjótského protokolu – doposud platné klimatické dohody.

Právě Evropská unie by mohla mít s ratifikací problémy, i když se dlouhodobě profiluje jako světový lídr v oblasti ochrany klimatu. 
 

Dohodu totiž budou muset přijmout všechny členské země – v jednodušším případě se na přijetí smlouvy shodnou v Radě ministrů, ve složitějším proběhne ratifikační proces v každém členském státě zvlášť.

Očekává se přitom, že přes některé země dohoda neprojde, dokud nebude jasno o rozdělení národních cílů pro snižování emisí mimo systém pro obchodování s emisními povolenkami (non-ETS).

V říjnu 2014 se prezidenti a premiéři dohodli, že v této oblasti se evropské emise do roku 2030 sníží o 30 % ve srovnání s rokem 2005. Mezi členské státy se cíl rozdělí v závislosti na jejich HDP/obyvatele.

Jaký bude mít dohoda vliv na politiku EU? Podívejte se na náš PŘEHLED.

„Země EU Pařížskou dohodu nepodpoří do té doby, než budou znát své vlastní závazky,“ uvedla na dnešní tiskové konferenci k pátečnímu podpisu Klára Sutlovičová z analytického centra Glopolis.

Příslušný legislativní návrh – takzvané rozhodnutí o sdílení úsilí – má Komise představit letos v červenci, stejně jako návrh implementační legislativy pro Pařížskou dohodu. Celkově by se evropský proces ratifikace Pařížské dohody mohl protáhnout nejméně do roku 2019, odhaduje síť nevládních organizací Climate Action Network.

Dohoda bez EU

V jednotlivých státech světa bude mít ratifikační proces rozdílnou podobu. Zatímco ve Spojených státech k tomu stačí podpis prezidenta, v Brazílii například musí ratifikaci schválit obě komory Parlament a v Číně musí dostat požehnání Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Vzhledem k situaci v EU by se však mohlo stát, že dohoda vstoupí v platnost bez ní, varuje Climate Action Network.

„To by znamenalo, že by se EU nemohla podílet jako plnoprávný člen na vyjednáváních o prováděcích pravidlech smlouvy a měla by jen status pozorovatele,“ upozornila Sutlovičová na to, že Unie by tak ztratila možnost ovlivňovat důležité detaily, o nichž se bude jednat poté, do dohoda vstoupí v platnost.

Adéla Denková