Pandemie může ovlivnit podobu dlouhodobého rozpočtu Unie, říká Jourová

© Shutterstock

Bezprecedentní kroky některých evropských států v boji proti koronavirové nákaze jsou přiměřené a země by se o nich měly vzájemně předem informovat. Velký vliv v současné situaci mají dezinformace, na jejichž omezení Evropská komise úspěšně spolupracuje se sociálními sítěmi. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž může virová pandemie ovlivnit i podobu příštího dlouhodobého rozpočtu EU.

Zatímco některé země včetně Česka kvůli šíření viru způsobujícího nemoc COVID-19 vyhlašují výjimečný či nouzový stav a zavírají školy, další státy zatím sahají pouze k doporučením či omezování velkých veřejných akcí. Evropská komise se poslední dva týdny snaží o co nejužší koordinaci jednotlivých opatření, která jsou zcela v kompetenci jednotlivých států.

„Existuje pravidlo i pro tuto krizovou dobu, že opatření mají být přiměřená. Je to na komunikaci těch, kteří rozhodují na národní úrovni, aby se informovali a vedli třeba i diskusi o přiměřenosti těch kroků,“ řekla Jourová, která má v unijní exekutivě na starosti dodržování evropských hodnot.

EU jako bezzubý bojovník proti koronaviru? Komise může dělat jen to, co jí státy dovolí

Státy EU hledají odpověď na to, jak co nejlépe zvládnout současnou krizi okolo koronaviru. Evropská komise nedisponuje dostatečnými pravomocemi, aby na sebe mohla převzít kompletní zodpovědnost. Svoji podpůrnou roli však podle odborníka zvládá dobře.

Evropa podle ní nedospěje ke krokům srovnatelným s totalitním čínským režimem. Čínské úřady mají nad obyvateli země podrobnou kontrolu, mohly tedy monitorovat jejich kontakty a podařilo se jim efektivně uzavřít nejpostiženější oblasti. V unijních zemích je respekt k právům lidí na jiné úrovni.

„S Čínou to vůbec nesnese srovnání. Pracujeme v demokratických režimech, které ale mají pro případy krizí určité možnosti, jak omezit svobody lidí. V současné situaci většina občanů chápe, že určitá omezení jsou potřeba v rámci ochrany zdraví,“ podotkla Jourová.

Problém jsou dezinformace

Evropa se podle ní musí vypořádávat i s masivním přílivem dezinformací, které se neomezují na „tradiční konspirační teorie“. Šíří se například nepravdivé návody, jak se chránit před virem, které mohou ohrozit zdraví. Nebo nabídky výrobků, které jsou předražené a nepomáhají, jen využívají lidského strachu.

„Dezinformace v éře koronaviru mají obrovskou sílu,“ řekla politička, která v EK zodpovídá také za boj proti manipulacím a šíření nepravd. Jourová nedávno jednala s manažery sociálních sítí, aby weby mazaly nepravdivé informace a upřednostňovaly ověřené zprávy zdravotních autorit.

„Monitorujeme to dnes a denně a webové platformy se velice intenzivně zapojily do pravdivého informování,“ řekla česká zástupkyně v Komisi.

Nebezpečné dezinformace o koronaviru přibývají. EU je poprvé připravena použít systém včasného varování

Evropská unie v souvislosti s šířením dezinformací o novém koronaviru vůbec poprvé využila tzv. systém včasného varování (Rapid Alert System).

Pomoc na dvou frontách

EK se nyní snaží podporovat unijní země na dvou frontách. Jednak společným nákupem ochranných roušek či respirátorů, jednak uvolněním financí pro zasažená odvětví. Do projektu hromadného nákupu ochranných prostředků se přihlásily dvě desítky zemí včetně Česka a komise vypsala výběrové řízení. Některé státy však zakázaly svým firmám poskytovat například respirátory do zahraničí, a proto se Komisi na část požadovaného zboží nikdo nepřihlásil a tendr se bude muset vypsat znovu. První kontrakty z úspěšného výběru se budou podle Jourové podepisovat začátkem dubna.

Komise podle ní také poskytla 140 milionů eur (3,6 miliardy korun) na vývoj vakcín či diagnostických a léčebných metod.

„Máme v běhu 17 projektů, které skýtají možnost celkem slibných výsledků v rozumné době,“ uvedla Jourová. Komise rovněž vyčlenila 7,5 miliardy eur na investice do zdravotnictví, cestovního ruchu a dalších oblastí, kam chce celkově poslat až 25 miliard.

Virus podle Jourové může ovlivnit i směr, kterým se bude ubírat rozdělování unijních financí v příštím sedmiletém rozpočtu, o němž se zatím neúspěšně dohadují lídři členských zemí. Ve hře by tak mohlo být posílení fondů na výzkum či bezpečnost, které část států dosud chtěla snížit v zájmu svých národních položek v regionálních fondech.

„Všechno, co teď děláme, na co myslíme, je nějakým způsobem ovlivněno touto novou zkušeností. Takže je jisté, že se jednání o novém rozpočtu budou odvíjet v tomto mentálním rozpoložení,“ dodala Jourová.

Unie chce zmírnit ekonomické dopady koronaviru, vyčlení na to 640 miliard korun

Evropská unie v rámci boje s novým typem koronaviru umožní státní pomoc pro postižené firmy a vytvoří investiční fond v hodnotě 25 miliard eur (asi 640 miliard Kč) s cílem zmírnit dlouhodobý ekonomický dopad současné epidemie.