Otazníky kolem tří pražských summitů

Zdroj: České předsednictví.

Konec vlády Mirka Topolánka vyvolává řadu otazníků kolem tří summitů, které se uskuteční začátkem května v Praze. Přestože novým premiérem byl minulý týden jmenován šéf Českého statistického úřadu Jan Fischer, květnové summity bude řídit ještě Topolánkův kabinet.

Souvislosti:

Tři summity, které se v Praze uskuteční ve dnech 7. a 8. května budou labutí písní končící vlády premiéra Mirka Topolánka. 9. května se ujme vlády a s ní i českého předsednictví nový překlenovací kabinet Jana Fischera.

Mandát nové vlády bude velmi omezený – dokončit české předsednictví, připravit státní rozpočet a realizovat protikrizová opatření. Vláda bude v čele státu pouze do předčasných voleb, které se budou konat ve dnech 9.-10. října.

Počátkem května bude Praha hostit tři summity:

  • 7. května dopoledne se bude konat „Summit zaměstnanosti“ – ten proběhne ve formátu tzv. sociální trojky složené ze zástupců českého předsednictví, Švédska a Španělska, sociálních partnerů a zástupců podnikatelského sektoru.
  • 7. května odpoledne proběhne „Summit pro východní partnerství“ – na něm se sejdou vrcholní představitelé členských států a vlád sedmadvacítky se zástupci zemí Východního partnerství.
  • 8. května se uskuteční summit k energetické bezpečnosti „Jižní koridor – nová hedvábná stezka“. Na něm se trojka ve složení české předsednictví, Evropská komise a Generální sekretariát Rady sejde se zástupci zemí Jižního koridoru.

Otázka kdo bude předsedat červnovému summitu Evropské rady, na němž má Irsko představit své plány na uspořádání druhého referenda k Lisabonské smlouvě, nemá prozatím jasnou odpověď. Premiér Mirek Topolánek v nedávném rozhovoru pro deník MF Dnes uvedl, že podle něj by měl summit řídit nový premiér Jan Fischer a ne prezident Václav Klaus. Topolánek uvedl, že si nemyslí, že by Klausova přítomnost na summitu přispěla k vylepšení jména České republiky v Evropě.

Témata:

České předsednictví „de facto skončilo“ poté, co Topolánkova vláda nezískala 24. března v Parlamentu důvěru poslanců, řekl ČTK počátkem týdne analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Jsem přesvědčen, že předsednictví Česka de facto skončilo vyslovením nedůvěry české vládě. Tím jsme se připravili o neopakovatelnou možnost prosazování našich národních zájmů v EU,“ uvedl.

Topolánek si v již zmiňovaném rozhovoru s MF Dnes postěžoval, že ve chvíli pádu vlády řada západních médií a některé členské země, jako například Francie, začaly zpochybňovat schopnost malých čelnských zemí předsedat Evropské unii. „Všechny jsme přesvědčili, že malá nebo střední země je opravdu schopna řídit Evropskou unii. A teď najednou má zelenou rétorika, že malé země nejsou schopny to dělat. A že to musí dělat ten velký pantáta, který na to dohlédne. Takový názor je absolutně zjevný ze všech vyjádření, třeba Francouzů, ze všech komentářů západních novin,“ říká v rozhovoru odstupující premiér.

Topolánek bude v květnu předsedat všem třem summitům. Summit zaměstnanosti, který se uskuteční 7. května, proběhne ale v omezenějším formátu než se plánovalo. Původně se jej mělo zúčastnit všech 27 vrcholných představitelů členských zemí a úkolem summitu bylo zhodnotit úspěch plánu hospodářské obnovy a identifikovat nové možnosti restrukturalizace trhu práce v Evropské unii. Nálada na trhu práce je ale stále pod bodem mrazu a to se odrazí i na formátu summitu.

Nově se jej mají účastnit jen zástupci českého předsednictví a dvou členských zemí, které budou Evropě předsedat po něm – Švédska a Španělska.

Kdo přijede na summit Východního partnerství?

Summit Východního partnerství, který se bude konat tentýž den odpoledne bude hostit vrcholné představitele všech členských zemí Evropské unie. Není ale stále jasné, kdo bude v Praze zastupovat země, které budou součástí tohoto partnerství. Jedná se o státy jako je Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán a Bělorusko.

Moldavskem v současné době otřásá politická krize po údajně zfalšovaných parlamentních volbách a vztahy této země s Rumunskem jsou velmi napjaté. V Gruzii opozice volá po rezignaci prezidenta Michaila Saakašviliho a situace není jednoduchá ani na Ukrajině, kde parlament nedávno vyzval k uspořádání předčasných prezidentských voleb. Rozhodnuto není ani o tom, zda Praha na summit pozve běloruského prezidenta Aleksandera Lukašenka, který je považován za posledního evropského diktátora.

Ázerbájdžán, jehož prezident Ilham Aliev si nedávno zajistil faktickou neodvolatelnost, Evropskou unii rozzlobil ve chvíli, když s Gazpromem podepsal memorandum o dlouhodobých dodávkách plynu ze střední Asie do Ruska a tím ohrozil projekt plynovodu Nabucco, který EU usilovně prosazuje.

A právě projekt Nabucco vyvolává další otázky, neboť je to právě tento bod, který zcela chybí na programu třetího summitu s názvem „Jižní koridor – nová hedvábná stezka“. S financováním Nabucca jako evropského projektu dlouhodobě nesouhlasí Německo a proto tento projekt zmizel také ze seznamu projektů, které Unie hodlá podporovat v rámci svého pětimiliardového stimulačního plánu, kterému se nyní přezdívá „jižní plynový koridor“. Na nátlak Polska se ale jméno Nabucco v dokumentu později znovu objevilo.

Mluvčí ovšem uvedli, že fakt, že jméno Nabucco v plánu summitu nefiguruje neznamená, že „tam není“. V souvislosti s Nabuccem Turecko poslalo zemím, které se projektu účastní, dopis, v němž je vyzývá, aby do června podepsaly mezivládní usnesení v němž se zavážou, že plynovod postaví.

Pokud jde o konkurenční projekt South Stream, Gazprom by rád na energetickém fóru, které se uskuteční ve dnech 24.-25. dubna v Sofii podepsal několik dokumentů, které s chystaným projektem souvisí.