Omezení zemědělských dotací EU již není v zájmu většiny členských států

© Pixabay

Zájmy Česka byly vyslyšeny. Výše přímých plateb pro evropské farmáře by neměla být po roce 2020 omezena. A pokud ano, tak pouze dobrovolně. Při včerejším jednání se na tom shodly dvě třetiny ministrů zemědělství členských států. Takzvaným zastropováním plateb pro největší farmy by jinak Česko přišlo až o pět miliard korun ročně z rozpočtu EU.

Ministři zemědělství ostatních zemí Evropské unie včera dali najevo větší pochopení pro odmítavý postoj České republiky a dalších východoevropských států k určení horní hranice přímých plateb pro zemědělce. Novinářům to v Bruselu řekl český ministr Jiří Milek s tím, že asi dvě třetiny zemí Unie mají nyní na problematiku podobný pohled jako Praha.

Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí začínající debaty o tom, jak bude vypadat Společná zemědělská politika EU po roce 2020.

V rámci příštího víceletého rozpočtu chce Unie nejen udržet své stávající priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje asi 40 procent každého unijního rozpočtu.

Česko přesvědčilo členské státy

„Dnes na jednání bylo vidět, že většina zemí dala na naše argumenty. Nechala se přesvědčit a už neprosazují tvrdé zastropování, ale maximálně na dobrovolné bázi,“ poznamenal ministr Milek. Určení tvrdé horní hranice plateb nyní podle něj už neprosazuje ani Německo nebo Francie.

Milekův maďarský kolega Sándor Fazekas včera na jednání ministerské rady představil společnou pozici zemí Visegrádské skupiny – tedy Česka, Maďarska, Slovenska a Polska – a Chorvatska. Státy se koncem ledna v Budapešti shodly na prohlášení, v němž kromě jiného zdůrazňují, že všechny farmy v EU mají mít k financování shodný přístup.

„Naše zemědělství je na vysoké úrovni a myslím, že i EU nám to trochu závidí,“ podotkl včera český ministr.

Milek: Dnes na jednání bylo vidět, že většina zemí dala na naše argumenty. Nechala se přesvědčit a už neprosazují tvrdé zastropování, ale maximálně na dobrovolné bázi.

Proti pevné horní hranici přímých plateb se nedávno v Bruselu vyslovil i premiér Andrej Babiš. Milek dnes odmítl, že by postoj České republiky byl formován jen tím, že významným příjemcem přímých plateb je koncern Agrofert.

„V ČR je zhruba 1900 velkých firem. Z toho jen několik vlastní jedna osoba. Absolutní většina firem jsou buď akciové společnosti, družstva nebo společnosti s ručením omezeným. Společně tak tyto firmy vlastní asi 150.000 vlastníků,“ vypočetl včera v Bruselu Milek. Kolem 60 procent z nich navíc v těchto firmách pracuje a pevné stanovení horní hranice plateb by znamenalo znehodnocení jejich majetku.

Čtěte také: Zemědělské dotace EU budou v režii členských států. Musí ale splnit cíle Bruselu. ˃˃˃˃

Zastropováním zemědělských plateb by čeští farmáři tratili

Ministr později v tiskové zprávě doplnil, že při horní hranici plateb ve výši 60.000 eur (1,5 milionu korun) ročně, což je jedna z diskutovaných variant, by Česká republika na přímých platbách přišla zhruba o pět miliard korun ročně.

Věc by se podle něj dotkla farem, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu, včetně 89 procent dojnic.

Česká republika, ale také Slovensko, mají v EU z historických důvodů poměrně specifickou strukturu zemědělských podniků. V Česku jsou totiž zemědělské podniky s největší průměrnou výměrou (133 hektarů) a také ekologické farmy patří s průměrnými 120 hektary mezi největší v Unii.

Fajmon: Musíme omezit dotace pro velké podniky a zachránit český venkov. Více ˃˃˃˃