ODS: Společných unijních projektů musí být méně než dnes

ODS

@ ODS

Tento článek je součástí Special reportu: České politické strany a EU

Občanská demokratická strana je známá svým odmítavým postojem k euru a často i kritickými komentáři směrem k Evropské unii. Co si ale ODS myslí o bližší spolupráci v oblasti tajných služeb, o konvergenci mezd v EU nebo třeba o zemědělských dotacích?

Chcete znát i odpovědi dalších stran? Přečtěte si celý speciál >>>>

Občanští demokraté mají ve svém vztahu k Evropské unii jasno. „Nepatříme mezi naivní eurooptimisty ani mezi radikální euroskeptiky,“ uvádí ODS na svých webových stránkách. Jaký je však jejich postoj ke konkrétním evropským výzvám a problémům? Zeptali jsme se.

Migrace

EU projednává reformu azylové politiky. Souhlasíte s tím, aby se v této oblasti posílily pravomoci Evropské unie?

Ne.

Jak nastavit azylová pravidla, aby do budoucna nedocházelo k takovému přetížení některých zemí, jako jsou nyní Itálie a Řecko?

ODS podporuje posílení bezpečnostních a informačních aspektů unijní azylové politiky, např.  sdílení dat o osobách z třetích zemí a osob bez ověření totožnosti, které žádají o mezinárodní ochranu – může to zamezit jejich neregulérním pobytům v členských zemích a teoreticky to usnadní jejich navracení.

Podporujeme rovněž myšlenku bezpečných zón, mimo území Evropy, například v některé severoafrické zemi, kde by bylo možné posoudit nárok na azyl daného žadatele.

Nesouhlasíme se sjednocováním azylového řízení dle unijních pravidel, a to proto, že mimo jiné zasahuje do délky a procedury bezpečnostního prověřování osob žádajících o azyl, ale také předjímá sjednocování sociálních a daňových standardů v oblasti migrace, v tomto případě by vláda ČR měla jasně deklarovat, že z takovéto politiky chce trvalou výjimku.

Nesouhlasíme se sjednocováním azylového řízení dle unijních pravidel.  Váda ČR by měla jasně deklarovat, že z takovéto politiky chce trvalou výjimku.

Obrana

Měla by podle vás vzniknout společná evropská armáda?          

Ne.

Jak si do budoucna představujete evropskou integraci v oblasti obrany? Jaké hloubky by měla dosáhnout?

Jakékoliv posilování v oblasti evropské obranné spolupráce nesmí jít na úkor našich závazků vůči NATO – které bohužel dnes ČR neplní. Nejdříve a prioritně musí ČR plnit své závazky vůči NATO a tzn. nesmí docházet k duplicitě kapacit, které by byly určeny pro evropskou spolupráci.

Jako realistický základ pro budoucí mezivládní evropskou spolupráci, který by se mohl rozvíjet, považujeme koncept rámcového národa NATO.

ČR musí prioritně plnit své závazky vůči NATO, což dnes nedělá.

Vnitřní bezpečnost

Souhlasili byste s vytvořením evropské tajné služby?  

Ne.

Jakým způsobem by měly tajné služby jednotlivých zemí spolupracovat? Do jaké míry by měly sdílet své informace? Na jaké priority by se měla tato spolupráce zaměřovat?

Vytvoření jakékoliv evropské tajné služby důrazně odmítáme.  Bylo by porušením principu sdílení se třetí stranou – což je jeden ze základních principů zpravodajské práce, to ovlivňuje i míru sdílení informací, která je také určena politickým zadáním  – na úrovni EU by nebylo jasné, kdo a na základě jaké legitimity by tato zadání udílel a komu by měla případná tajná služba být odpovědná.

Jako určitý prostor pro větší koordinaci na úrovni EU vidíme například sdílení informací pocházejících ze zpravodajské analýzy otevřených zdrojů, která může být zaměřena například na oblast radikalizace a terorismu.

Vytvoření jakékoliv evropské tajné služby důrazně odmítáme.

Turecko

Měla by EU pokračovat v přístupových rozhovorech s Tureckem?         

Ano.

Jak by se měla EU zachovat v případě, kdy by Turecko zavedlo trest smrti? Měla by i přesto pokračovat v rozhovorech, nebo podniknout nějaké kroky pro ochranu lidských práv v zemi?

Rozhovory by měly pokračovat do té, doby, dokud se obě strany neshodnou, že proces ukončí a EU i Turecko se musí shodnout na novém, vzájemně výhodném úzkém rámci spolupráce.  Závazky se mají dodržovat, a to z obou stran. To, že se Turecko stane členem EU je vzhledem k domácí situaci, ale i současnému vývoji uvnitř EU velmi nepravděpodobné.

V první řadě, je na základě dosavadních zkušeností s unijní evropskou politikou  velmi nepravděpodobné, že by se EU 28 shodla na společném postupu vůči Turecku. Míra konsenzu by se odvíjela od charakteru společných opatření.

To, že se Turecko stane členem EU je vzhledem k domácí situaci, ale i současnému vývoji uvnitř EU velmi nepravděpodobné.

Rusko

Měla by EU zrušit sankce vůči Rusku?  

Ne.

Pod jakou podmínkou by k jejich zrušení mohlo dojít? Máme i nadále trvat na tzv. Minských dohodách?

Na Minských dohodách by EU měla trvat, pokud již jednou podmínila zrušení sankcí jejich plněním.

Reálná a politická síla těchto sankcí je ovšem silně podrývána národními ekonomickými a energetickými zájmy některých členských států  – viz projekt Nordstream 2 a tím, odkrývá realpolitické limity společné zahraniční politiky EU. 

Síla sankcí je silně podrývána národními ekonomickými a energetickými zájmy některých členských států.

Visegrádská čtyřka

Měl by formát Visegrádské skupiny přetrvat?  

Ano.

Pokud ano, jaké v něm spatřujete výhody? A měly by státy V4 hlasovat v rámci Rady EU a ER stejně? 

Pro posilování spolupráce v rámci Visegrádu platí to, co pro evropskou integraci obecně: integrace by neměla být cílem sama o sobě.  K Visegrádu bychom měli přistupovat pragmaticky: jeho politická a vyjednávací síla coby platformy v rámci EU je přímo úměrná komplementaritě zájmů všech zúčastněných zemí. Koheze visegrádských států je přirozeně menší, než např. Beneluxu, protože mají přirozeně jiná těžiště svých geopolitických zájmů, ale neshodnou se například i na zásadní otázce budoucnosti EU, jako je přijetí společné měny.

Otázka společného hlasování je otázkou souhry národních zájmů, nikoli členství ve V4. Hledání nových alternativ v regionu je zbytečné.

Spolupráce v rámci Visegrádu by měla přetrvat a hledání nových alternativ v regionu je zbytečné.

Jan Zahradil (ODS): V EU každý brání své zájmy. Na Macronovu rétoriku nenaskakujme. Více >>>>

Konvergence

České mzdy jsou při srovnání s ostatními zeměmi EU podprůměrné. Může s tím EU něco udělat?

Ne.

Jaký je váš návod k tomu, aby se platy v ČR vyrovnaly platům v západních státech EU, nebo se k jejich výši alespoň významněji posunuly?

Zásadní kroky by měly vzejít od vlády ČR – snížení odvodů, zodpovědné hospodaření státu – kdyby současná vláda nepřijala na víc 30 tisíc nových státních úředníků, daly by se ušetřené prostředky, navíc v době ekonomické konjunktury, vynaložit i na zvýšení platů.

Kdyby současná vláda nepřijala 30 tisíc nových státních úředníků, daly by se ušetřené prostředky vynaložit na zvýšení platů.

Dotace

Jsou evropské dotace pro ČR dobré?    

Ani ano, ani ne.

Jak by se měl změnit systém čerpání dotací, aby se evropské prostředky využívaly efektivněji? Na jaké priority by se mělo čerpání zaměřit? Nebo by bylo vhodnější dotace zcela opustit?

Dotace z EU musí splnit dva základní principy. Zaprvé, redistribuce prostředků musí být za všech okolností v souladu s potřebami členských států a jejich občanů, což v současnosti není vždy pravidlem.

Zadruhé, společných unijních projektů musí být méně než dnes, ale ty, které se osvědčily a mají smysl (například tzv. transevropské sítě), musejí být s to čerpat prostředky rychleji a snáze.

Společných unijních projektů musí být méně než dnes.

Euro

Měla by Česká republika přijmout euro?            

Ne.

Myslíte si, že Česká republika může mít v rámci EU v budoucnu významné a výhodné postavení i bez eura?

ODS je toho názoru, že budoucí revizi smluv je nutné využít k tomu, aby se opustil princip společné měny. Euro by mělo být jednou z měn EU a její přijetí by nemělo být povinné.

Členství v eurozóně by mělo být dobrovolnou „nadstavbou integrace“ těch členských států, které tuto cestu považují za výhodnou.

Postavení ČR v EU se bude odvíjet od její celkové parity a vlivu v institucích Unie, zejména jako je Evropská rada, Rada EU a Komise, ale i ve schopnosti vyjednávat v rámci pracovních skupin jako je COREPER atd. Vliv země se neodvíjí a neměl by se odvíjet pouze od členství v eurozóně, ale je nutné jej posuzovat komplexně a pracovat s tímto faktorem i při budoucích změnách institucionálního rámce tak, aby nečlenské státy evropské měnové unie nebyly kvůli své neúčasti právní či politicky diskriminovány.

Vliv země se neodvíjí a neměl by se odvíjet pouze od členství v eurozóně.

Zemědělství

Souhlasíte se zastropováním zemědělských dotací pro velké firmy?     

Ano.

Jak by se podle vás měla společná zemědělská politika (SZP) reformovat, aby EU ušetřila výdaje s ní spojené a mohla více investovat do obrany či řešení migrace?

Chceme zastropovat přímé platby v rámci společné zemědělské politiky. ODS chce rovněž zrušit specificky české výjimky v SZP, které nahrávají velkým provozům a podporují socialistický model hospodaření (omezení maximální výše jednotlivého projektu na evropský standard).

V neposlední řadě chce ODS prosadit narovnání podmínek v čerpání evropských dotací z Programu rozvoje venkova, jež v současné době nahrávají velkým podnikům.

ODS chce prosadit narovnání podmínek v čerpání dotací z Programu rozvoje venkova, jež v současné době nahrávají velkým podnikům.

EurActiv.cz se s otázkami obrátil na strany a hnutí, jejichž podpora podle volebního modelu CVVM ze září 2017 dosáhla alespoň 1,5 %.