Odejít od jádra znamená změnit celou společnost. Možné to je, vzkazují NGOs z Francie

zdroj: Shutterstock; autor: Gilles Paire

Francouzský parlament schválil rozsáhlý energetický zákon, který zavádí přísnou uhlíkovou daň a počítá s výrazným snížením spotřeby energie. Snížit se má i podíl jaderné energie na výrobě elektřiny. Podle francouzských nevládek by měla země opustit jádro úplně, i když zatím na atomovou elektřinu spoléhá nejvíc ze všech zemí na světě. Je ale potřeba změnit myšlení celé společnosti.

Francouzský parlament včera večer schválil konečnou podobu zákona, podle kterého se do roku 2025 sníží podíl jádra na výrobě elektřiny ze 75 na 50 %. O 30 % má do roku 2030 klesnout i spotřeba fosilních paliv.

Zvýšit se má naopak produkce energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2030 by se z nich mělo vyrábět 40 % elektřiny.

Uhlíková daň se má ve Francii do roku 2030 zvýšit na 100 eur za tunu CO2.

Počítá se také se snížením celkové spotřeby energie. Oproti roku 2012 má být v roce 2050 poloviční.

Do roku 2030 by Francie měla podle zákona snížit své emise skleníkových plynů, a to o 40 % v porovnání s rokem 1990. To přesně odpovídá závazku, který na sebe v říjnu vzala Evropská unie jako celek.

Uhlík za 100 eur

Jak upozornil server Carbon Pulse, součástí francouzského zákona je také zvýšení uhlíkové daně na 100 eur za tunu CO2 do roku 2030.

Vnitrostátní uhlíkovou daň zavedla Francie minulý rok. Poplatek v současné výši 14,5 eur za tunu se vztahuje na spotřebu zemního plynu, topného oleje, uhlí a paliv v dopravě.

Nemusí ho platit podniky, které spadají pod unijní systém emisního obchodování (EU ETS). Dopad tak má především na domácnosti.

V roce 2016 se má daň zvýšit na 22 eur za tunu, v roce 2022 na 56 eur za tunu až na výsledných 100 eur v roce 2030, vysvětluje server.

Francouzská ministryně životního prostředí Segolene Royalová podle svých slov doufá, že její země dává příklad ostatním státům před letošní klimatickou konferencí. Během ní má být přijata nová globální dohoda o boji se změnami klimatu.

Právě Francie je hostitelskou zemí, a tak má velký zájem na tom, aby světová klimatická jednání skončila v prosinci úspěchem.

Cílem dohody má být udržet zvyšování průměrné globální teploty pod 2 stupni Celsia.

Od jádra odejít

Snižování závislosti energetiky na jádru a přechod k obnovitelným zdrojům patřily mezi předvolební sliby prezidenta Françoise Hollanda.

Za změnu ve francouzské energetice bojovaly také nevládní neziskové organizace. „Šlo o rozhodnutí, jestli budeme dále investovat do technologie, která je extrémně drahá a není bezpečná ani udržitelná, nebo jestli budeme investovat do energetických úspor a obnovitelných zdrojů, které jsou už konkurenceschopnější než jádro,“ řekla Célia Gauiterová z francouzské pobočky Climate Action Network při setkání s novináři, kterého se EurActiv.cz zúčastnil.

Připomněla, že francouzská společnost Areva se s tříletým zpožděním snaží zatím neúspěšně dostavět nový jaderný reaktor v normanském Flamanville.    

„Původně měl nový blok vyjít na 3,3 miliardy eur. Už se staví osm let, stále není hotov, a už teď víme, že nakonec bude stát 9 až 10 miliard,“ řekla.

Nevládky se staví také za to, aby se v budoucnu neprodlužovala životnost stávajících jaderných elektráren.

Dvě stě tisíc lidí

Proti Hollandovým plánům se na druhé straně v minulosti zvedla opozice zejména v řadách průmyslu. Odporovali mu také někteří zákonodárci, podle kterých částečný odchod od jádra ohrozí energetickou bezpečnost země.

V jaderné Francii jde navíc o celospolečenskou otázku. Země má celkem 58 jaderných reaktorů v 19 jaderných elektrárnách a na jádro spoléhá při výrobě své elektřiny nejvíc ze všech zemí světa. Znamená to také, že sektor zaměstnává velké množství lidí (odhaduje se asi na 220 000 zaměstnanců).

NGOs: Jaderné inženýry Francie považuje za nejlepší odborníky. Mladým lidem je ale potřeba ukázat další možnosti.

„Nejde jen o energetiku, je to sociální otázka. Francie musí vyřešit, co bude dělat se všemi lidmi, kteří v jaderném sektoru pracují. Nehovoříme ovšem jen o dobře placených zaměstnancích EDF (energetická společnost vlastněná z 85 % státem – pozn. red.), ale také o mnohem hůře placených lidech ze subdodavatelských firem,“ řekla Gauiterová. Podle nevládek je veřejnosti potřeba vysvětlovat, že v energetice existují i jiné cesty než ta jaderná.

„Jaderné inženýry samozřejmě ve Francii považujeme za ty nejlepší odborníky. Mladým lidem je ale třeba ukázat, že existují i jiné možnosti. Změnit se proto například musí vzdělávací systém,“ řekla Gautierová EurActivu.

Vládní socialisté přitom slibují, že nový zákon umožní ve Francii vytvořit v nejbližších letech asi 100 000 pracovních míst v čistých odvětvích, uvedla ČTK.

Nízkouhlíková technologie

Ačkoliv se nevládní organizace snaží zemi směrovat k úplnému odchodu od atomu, jaderné elektrárny mají podle jiných názorů významnou roli na cestě k nízkouhlíkové ekonomice.

„Pro ochránce životního prostředí je to velmi obtížná situace, protože řada z nich proti jaderné energetice bojuje. Co když se ale za dvě stě let naši potomci zeptají, proč jsme se nepostavili za rozvoj jádra, a my budeme zodpovědní za špatný stav klimatu a planety? To by byla složitá otázka,“ komentoval tuto problematiku odborník na udržitelný rozvoj a bývalý francouzský politik Brice Lalonde, se kterým se EurActiv také setkal.

Na jadernou energetiku jako prostředek ke snižování emisí CO2 spoléhají i některé další země, včetně České republiky. Sousední Německo se naopak rozhodlo, že do roku 2022 vyřadí všechny své jaderné elektrárny z provozu a energetickou transformaci postaví na obnovitelných zdrojích.

Autor: Adéla Denková