Odchody a nováčci – rok 2013 v Česku i Unii

zdroj: www.cssd.cz

„Evropské unii přeji, aby se přestala zabývat blbostmi a začala se zabývat věcmi podstatnými,“ říká v dalším dnešním článku EurActivu prezident Miloš Zeman. Ať už se podle Vás unie zabývá věcmi více nebo méně důležitými, připravili jsme výběr z toho nejzajímavějšího, co se v EU a v ČR událo v uplynulém roce. A začínáme právě novým českým prezidentem.

  • Česko má „lidového prezidenta“

Na konci ledna si Češi poprvé přímo zvolili svého prezidenta. Stal se jím někdejší premiér Miloš Zeman, který se funkce oficiálně ujal po složení prezidentského slibu 8. března. Od Zemana se mimo jiné očekávalo, že na rozdíl od svého předchůdce Václava Klause by mohl vylepšit vztah České republiky k Evropské unii.

Zeman učinil ve své funkci několik kroků, které měly ledy mezi Českem a EU rozpustit. Připomněl to ostatně i ve svém vánočním projevu. Prezident sám sebe označuje za „eurofederalistu s jistými výtkami vůči konkrétním unijním opatřením“. Podle odborníků však jeho postoj k Unii ve skutečnosti není zcela čitelný. Nedávno se na tom shodli i někteří zástupci politických stran.

  • Stín „Brexitu“ na obzoru

Svůj vztah k Evropské unii velmi intenzivně řeší Velká Británie. V lednu premiér David Cameron oznámil, že v roce 2017 se v zemi bude konat referendum o možném vystoupení z Unie. Dojde k tomu, pokud u moci zůstane Cameronova Konzervativní strana. V létě se pak objevila zpráva, že o takovém všelidovém hlasování uvažují i konkurenční labouristé. Než se referendum uskuteční, pokusí se Británie vyjednat s Bruselem novou podobu vzájemných vztahů.

Na premiéra Camerona tlačí část jeho vlastní strany, která si přeje, aby se referendum konalo již příští rok. Ne všichni jsou ale nadšení z představy, že by Británie z EU opravdu vystoupila. Nelíbilo by se to například celé řadě firem ani finančníkům z londýnské City.  

  • Z EU se stala osmadvacítka

Evropské unii ale také přibývají noví členové. Tím posledním, osmadvacátým, se letos v červenci stalo Chorvatsko. Jde už o sedmé rozšíření v historii evropské integrace. To největší proběhlo v roce 2004, kdy se EU rozrostla o dalších deset členů včetně České republiky. Naposledy pak v roce 2007 do Unie vstoupilo Bulharsko a Rumunsko.

  • Divoká česká politika

Chorvatsko u řady Čechů vyvolává představu bezstarostného léta. Příliš klidu si ale letos Česká republika neužila. Začalo to už v polovině června pádem vlády Petra Nečase. Během léta ještě Poslanecké sněmovna narychlo projednávala některé důležité zákony a v srpnu se pak nakonec sama rozpustila.    

Česko se tak začalo chystat na předčasné parlamentní volby, které proběhly 25. a 26. října. Na prvním místě se v nich umístila ČSSD, která v současné době jedná o vládní koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL. V polovině prosince strany představily svou koaliční smlouvu.

Před volbami EurActiv hovořil s lídry jednotlivých politických stran o tom, jaké místo by podle nich měla mít Česká republika v Evropské unii. Rozhovory i články si můžete přečíst zde.

  • Velká německá koalice

Volby se konaly také v Německu, a to v září. Tam ale nebyly předčasné a celá Evropa je naopak dlouho očekávala. Na novou německou vládu se totiž čekalo s řadou důležitých evropských rozhodnutí. Prvenství ve volbách obhájila dosavadní kancléřka Angela Merkelová se svou Křesťanskodemokratickou unií, na druhém místě skončili sociální demokraté. Tyto dvě strany se rozhodly vytvořit tzv. velkou koalici a 14. prosince se dohodly na vzniku nové vlády.  

  • Na cestě k hlubší integraci

V září europoslanci odsouhlasili vznik jednotného dohledového mechanismu, který má být jedním z pilířů chystané bankovní unie. Ta má Evropě pomoci lépe čelit dalším ekonomickým krizím. Jejími dalšími pilíři mají být systém společného pojištění vkladů a společný systém pro ozdravení a restrukturalizaci bank. O bankovní unii jednali také evropští lídři na svém posledním letošním summitu.

Česká republika se k bankovní unii zatím připojit nechce. Její vznik se českých bank sice dotkne, samotní klienti by to ale neměli nijak zaznamenat. Česko každopádně nechce vznik unie blokovat, říká premiér v demisi Jiří Rusnok.  

  • Spojenci se neodposlouchávají?

Velkou pozornost vzbudila v létě a na podzim aféra s americkými špionážemi. Stala se také hlavní otázkou na listopadovém summitu EU. Vyšlo totiž najevo, že americká tajná služba odposlouchávala telefonní hovory milionů Francouzů a více jak tři desítky politických lídrů. Mezi nimi figurovalo i jméno německé kancléřky Merkelové.

V uplynulém roce přitom mezi hlavní evropská témata patřila ochrana osobních údajů. Europoslanci a členské státy totiž projednávají nové nařízení, které by mělo předpisy pro ochranu dat modernizovat a zpřísnit.

  • Flexibilnější rozpočet na příštích sedm let

V polovině listopadu skončila dlouhá vyjednávání o příštím víceletém rozpočtu EU. Mezi lety 2014 a 2020 bude EU pracovat s 960 miliardami eur.  Rozpočet je tak o 3,4 % nižší, než ten, který právě dobíhá.

Návrh víceletého finančního rámce předložila Evropská komise už v červnu 2011. Cesta ke schválení ale nebyla jednoduchá. Měsíce složitých jednání ukončil až červnový kompromis Evropské komise, Evropského parlamentu a Irska, které předsedalo Radě EU. Dohodly se například na větší flexibilitě v rámci rozpočtu.

  • Ukrajina je Evropa?

Na konci roku se rozvířilo dění na východní hranici Evropské unie. Na listopadovém summitu Východního partnerství ve Vilniusu měla Ukrajina podepsat smlouvu o přidružení k EU. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč se ale na poslední chvíli rozhodl dohodu nepodepsat. V zemi to vyvolalo masové demonstrace, které nezastavilo ani chladné počasí. EU prý nechává Ukrajině dveře stále otevřené, Kyjev se ale musí jednoznačně rozhodnout – mezi přiblížením k EU nebo naopak bližší spoluprací s Ruskem.