Od varování k omezení hlasovacích práv: co může potkat Polsko, které mění svůj soudní systém

Beata Szydło EU

Polská premiérka Beata Szydłová © Shutterstock / Tomasz Bidermann

Polská vláda se znovu přiblížila ke spuštění článku 7 Smlouvy o EU, které může vést až k omezení hlasovacích práv v Radě EU. Evropská komise tvrdí, že polská reforma soudnictví narušuje nezávislost justice a porušuje základní právní principy Unie.

Polská vláda má měsíc na to, aby uvedla svou kontroverzní reformu soudnictví do souladu s unijním právem. Jinak Varšavě hrozí zahájení procedury, která může vést až k odejmutí hlasovacích práv Polska v Radě EU.

Evropská komise o tom rozhodla na svém středečním zasedání. Do Varšavy zaslala doporučení, kterým doplnila dvě předchozí z července a prosince 2016.

To nejnovější se týká čtyř nových právních předpisů, které už prošly polským parlamentem. Zákon o Nejvyšším soudu a zákon o Národní radě soudnictví v pondělí polský prezident Andrzej Duda vetoval. Podepsal však zákon o organizaci obecných soudů. V platnosti už je od poloviny července zákon o Národní škole pro soudnictví.

Podle Komise tyto zákony oslabují nezávislost justice. Problematické je zejména odvolání soudců nejvyššího soudu. Bruselská exekutiva na polské úřady apelovala, aby žádná opatření k odvolání soudců nebo jejich nucenému odchodu do důchodu nepřijímaly.

V opačném případě je Brusel podle prvního místopředsedy Komise Franse Timmermanse okamžitě připraven spustit mechanismu zakotvený ve článku 7 Smlouvy o EU, známý jako takzvaná „atomová varianta“.

Komise vůči členským zemím celkem běžně zahajuje řízení pro nesplnění povinnosti. Článek 7, který by mohl na určitou dobu zablokovat hlasovací práva daného členského státu, však ještě nikdy spuštěn nebyl.

Polsko sankce

© Shutterstock / DarwelShots

„Atomová varianta“ – historie

Amsterdamská smlouva z roku 1997 umožnila EU aktivovat právní a politické sankce proti členskému státu v případě závažných a trvalých přestupků vůči základním hodnotám Unie.

Jedním z popudů k dalšímu ukotvení takové možnosti v Lisabonské smlouvě, která byla podepsána 13. prosince 2007 a vstoupila v platnost o dva roky později, byl vstup Svobodné strany Rakouska (FPÖ) do vlády v roce 2000.

Lisabonská smlouva, která nahradila nezdařený pokus o vytvoření „evropské ústavy“, zavedla mnoho změn pro rozhodovací a hlasovací procedury, dále upravila roli Evropské centrální banky, Evropské rady a také strukturu Evropského parlamentu. Smlouva také vytvořila dva nové úřady: předsedu Evropské rady a Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnost.

„Atomovou variantu“ smlouva „ukrývá“ v krátkém článku s pěti body a méně než 350 slovy.

V roce 2014 Komise představila tři kroky, které předcházejí spuštění článku 7. Tato procedura, jež zahrnuje posouzení, konzultace, doporučení a monitoring, fakticky posunula práh pro aktivaci článku. Celý proces se zakládá hlavně na dialogu mezi Komisí a příslušným státem. Exekutiva o věci pravidelně informuje Evropský parlament a Radu.

V případě Polska už tato „přípravná část“ před případným spuštěním článku 7 běží.

Polsko Komise

© Shutterstock / llucky78

Kdo rozhoduje o aktivaci článku 7

Ustanovení článku mohou být spuštěna na žádost minimálně jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu nebo Komise.

Rada ministrů pak může čtyřpětinovou většinou rozhodnout, jestli se v daném případě existuje nebezpečí „závažného porušení“ základních hodnot EU: svobody, demokracie, právního státu a respektu pro lidská práva.

O tom, zda k závažnému porušení skutečně došlo, pak ale musí jednomyslně rozhodnout Evropská rada skládající se z prezidentů a premiérů všech 28 zemí. „Provinilý“ stát má přitom nejprve možnost se k obviněním vyjádřit.

Dalším rozhodnutím Rady, která rozhoduje na základě tzv. kvalifikované většiny, může být pozastavení „určitých práv“, včetně hlasovacího práva představitele daného členského státu v Radě. Článek 7 neupřesňuje, jaká práva mají být pozastavena. Povinnosti členského státu každopádně zůstávají zavazující.

Pokud dojde ke změně situace v daném členském státě, Rada rozhoduje, jestli upraví nebo zruší svá opatření.

Polsko obvinění odmítá

Polská vláda se postupu Evropské komise brání s tím, že jde o „vydírání“ a neopírá se o fakta.

Náměstek ministra zahraniční Konrad Szymański uvedl, že nové zákony jsou v souladu s unijním právem. Pochyby Komise podle něj budí jen „administrativní ustanovení“, která však neovlivní rozhodování soudů.

Cílem změn je prý zlepšení práce soudů, které kvalitní právní ochranu v zemi. Szymański také upozornil, že organizace soudnictví je v rukou členských zemí. Komise by na to prý měla pamatovat.

S využitím EurActiv.com