Od ČR se v Bruselu zásadní názory nečekají, tvrdí analytik

zdroj: Rada EU

Výsledek nedávných parlamentních voleb a komplikovaná situace ve vedení jejich vítěze, sociálních demokratů, naznačuje, že Českou republiku budou ještě minimálně několik týdnů zastupovat na nejdůležitějších evropských jednáních zástupci vlády v demisi. Může nepřehledná situace poškodit Česko v očích jeho evropských partnerů?

Před deseti dny proběhly v České republice volby do Poslanecké sněmovny (EurActiv 29.10.2013). Avizovaná jednání mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL o vytvoření vládní koalice zatím komplikují problémy uvnitř vítězné strany (o situaci v ČSSD si přečtěte v rozhovoru s Vladimírem Špidlou). Nezdá se tedy, že by se Česko během příštích týdnů dočkalo nové vlády.

Zasedání Rady a pravděpodobně i prosincového summitu lídrů evropské osmadvacítky se tak budou za Českou republiku zatím účastnit členové vlády v demisi. Jak se shodují analytici, které EurActiv oslovil, pověst Česka by tato situace poškodit neměla, protože nestandardní situace po povolebních vyjednáváních jsou běžným a logickým vyústěním.

Podle Víta Dostála, zástupce ředitele Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), se současná vláda chová v evropských otázkách „poměrně předvídatelně“. Dodává, že evropská sekce Úřadu vlády se personálně prakticky nezměnila, a kontinuita v agendě tak nebyla narušena.

„Vůči Evropské unii tedy potížistou nebudeme. Není zde ani téma, ve kterém by Česká republika mohla být potížistou. U České republiky se, na rozdíl od Německa, na žádný zásadní názor nečeká,“ řekl Dostál EurActivu.

VEZ vyvolává očekávání

Prosincový summit, kterého se účastní nejvyšší představitelé evropské osmadvacítky, bude s velkou pravděpodobností již druhým, na který pojede premiér v demisi Jiří Rusnok. Zatímco v říjnu byla na programu digitální ekonomika, podpora konkurenceschopnosti či aféra amerických odposlechů (EurActiv 25.10.2013), v prosinci se očekává především jednání o parametrech hospodářské a měnové unie.

Jak uvádí analytik Dostál, postoj vlády může nyní odrážet politickou realitu, protože bude v té době již zasedat dolní komora Parlamentu.

„Korigující roli by zde mohla sehrát nová Sněmovna, především Výbor pro evropské záležitosti (VEZ), se kterým by měl být mandát, témata a priority podrobně probrány,“ uvádí. Dodává však, že důležitým předpokladem je, aby v tomto výboru zasedli „aktiviní, zkušení nebo alespoň učenliví zákonodárci“.

EU dělícím tématem?

Již delší dobu se odborná veřejnost shoduje na tom, že evropská a zahraniční politika bývají na politické scéně upozaďovány. Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie (MDA), think-tanku blízkého ČSSD, však upozorňuje, že právě vztah k evropské politice byl jedním z dělících kritérií mezi stranami v předvolební kampani.

„ODS, Hlavu vzhůru, KSČM a ANO byly proti další evropské integraci. Mohli jsme se setkat s hesly jako ‘Volím korunu, ne euro‘, či ‘Potřebujeme slabou korunu, ne euro‘. KDU-ČSL a ČSSD naopak silnější evropskou integraci podporují,“ řekl redakci.

Podle Eichlera je právě míra diskuze o evropských otázkách jedním z hlavních rozdílů například mezi Prahou a Varšavou. „V Polsku proto může premiér Tusk nebo ministr zahraničí Sikorski oprávněně očekávat významné místo v příštím vedení EU,“ uzavírá Eichler.