Ochranář Sarkozy chce nové clo, prý kvůli „fér soutěži“

Nicolas Sarkozy; zdroj: Evropská komise

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy volá po zavedení cla, která má podle jeho názoru Unie uvalit na dovozy výrobků ze zemí, kde neplatí tak přísné ekologické zákony jako v Evropě. Tato výzva přišla spolu s plánem na uvalení uhlíkové daně. Švédské předsednictví ani Komise si však nemyslí, že protekcionismus je správnou cestou k ochraně klimatu.

První muž Francie Nicolas Sarkozy minulý týden prohlásil, že nasadí všechny páky k přesvědčení svých kolegů z dalších zemí Unie o nutnosti zavedení nového cla tak, aby bylo možné uchovat konkurenceschopnost evropského průmyslu. „Jsem zastáncem ochrany životního prostředí, ale chci udržet náš průmysl,“ řekl francouzský prezident.

Jinými slovy se ohradil proti tomu, aby Unie zaváděla přísné požadavky (související s ochranou klimatu) na evropské továrny a zároveň tolerovala dovozy zboží ze zemí, kde tak striktní pravidla neplatí. „V tomhle boji budu stát v první linii,“ nechal se slyšet Sarkozy.

Není to poprvé, co se ze země Galského kohouta ozývají podobné protekcionistické hlasy. Minulý rok v prosinci došlo právě za francouzského předsednictví k dohodě o tzv. klimaticko-energetickém balíčku, který má zajistit, že unijní emise skleníkových plynů klesnou do roku 2020 o 20%. Výsledný kompromis byl však vykoupen rozsáhlými ústupky pro energetiky a těžký průmysl, tedy právě pro firmy, které vyhrožovaly, že výrobu přesunou do zemí s méně přísnou ekologickou legislativou (EurActiv 12.12.2008).

Jako kůl v plotě

Nicolas Sarkozy se sice může postavit do čela „boje za evropský průmysl“, jak se ovšem zatím zdá, u svých partnerů v dalších zemích sedmadvacítky moc pochopení nenajde. Švédské předsednictví na konci července zcela jasně řeklo, že protekcionismus by rozhodně nepřispěl k dosažení nové klimatické dohody v Kodani.

Podobnou řečí mluví i šéf Evropské komise José Manuel Barroso: „Myslím si, že je předčasné na evropské půdě vést podobné diskuse, nyní se místo toho musíme pokusit přesvědčit další hráče – Číňany nebo Američany – , aby přijali podobná pravidla jako platí u nás,“ uvedl Barroso pro rozhlasovou stanici RTL.

Bývalý portugalský ministerský předseda se nedomnívá, že by Evropě – s náskokem největšímu světovému exportéru – prospělo budování bariér. Sarkozymu ale podle jeho slov nejde o zavádění protekcionistických opatření, ale o nastolení „férových podmínek hry“. Francouzský prezident argumentuje také tím, že i ve Spojených státech se o zavedení „uhlíkového cla“ diskutuje (EurActiv 7.8.2009).

Všechny vás zdaním

Francouzský prezident minulý týden „uhlíkové clo“ prezentoval jako součást jeho kontroverzního návrhu na zavedení „uhlíkové daně“ na ropu, zemní plyn a uhlí a to jak pro podnikatele, tak pro domácnosti.

Sarkozy se snaží Francouze přesvědčit, že z nich stát nechce svévolně „ždímat“ další peníze, ale že je hodlá motivovat k tomu, aby sami přispěli k boji proti globálnímu oteplování. Daň by měla zpočátku činit 17 eur na tunu CO2 (počítá se s jejím postupným navyšováním), což by přineslo zdražení nafty zhruba o 4,5 eurocentu a plynu asi o 0,4 eurocentu za KWh. Sarkozy společně s francouzskou vládou slibuje, že nová daň bude kompenzována snížením těch stávajících (EurActiv 14.6.2009).

Ekologické organizace okamžitě napadly výši daně: podle nich by bylo lepší, aby se za tunu platilo okolo 32 eur namísto 17 eur, které lépe reprezentují tržní cenu povolenek. Kritiku sklidilo také rozhodnutí o vyjmutí výroby elektřiny. Sarkozy nicméně argumentuje tím, že většina elektrické energie se ve Francii produkuje v nízkoemisních jaderných elektrárnách.

Zavedení uhlíkové daně podporuje i švédské předsednictví; jeho realizace na unijní úrovni nicméně není a v nejbližších letech podle odborníků ani nebude politicky průchodná (EurActiv 12.5.2009).