Evropskou obranu vidí české politické strany odlišně

obrana EU

© Shutterstock / VanderWolf Images

Tento článek je součástí Special reportu: České politické strany a EU

Téma společné evropské obrany se v posledních měsících stává jednou z důležitých oblastí budoucí evropské integrace. Jak na tuto oblast pohlíží strany kandidující do Poslanecké sněmovny?

Chcete znát i odpovědi k dalším tématům? Přečtěte si celý předvolební speciál >>>>

Téma společné evropské obrany se v posledních měsících stává jednou z důležitých oblastí budoucí evropské integrace. Důvodem je nejen ruská agrese na východě Ukrajiny a anexe Krymu, ale také zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem nebo stále větší nestabilita zemí na Blízkém východě či v Africe.

Problematiku společné obranné a bezpečnostní politiky EU si vzala za své i současná česká vláda, která se snažila o to, aby Česká republika byla v této otázce jedním z unijních tahounů. Jaký pohled na budoucnost obrany v EU mají strany s největší šancí zasednout v budoucí Poslanecké sněmovně?

Vytvořeno s využitím aplikace bubbl.us.

Vytvořeno s využitím aplikace bubbl.us.

Otázka: Jak si do budoucna představujete evropskou integraci v oblasti obrany? Souhlasili byste se vznikem společné evropské armády?

Hnutí ANO

Hnutí ANO preferuje spíše evropský klub v rámci NATO, kde by se řešily problémy, jež se týkají evropských členů, ale zase se tolik nedotýkají třeba USA a Kanady. To však neznamená, že by jednotlivé evropské armády neměly úzce spolupracovat a cvičit společné obrané operace. Například evropští členové NATO by měli zasáhnout proti pašerákům v Libyi a zničit jim lodě a infrastrukturu.

ANO: Evropští členové NATO by měli zasáhnout proti pašerákům v Libyi.

ČSSD

Ve věci obrany našeho státu v případě útoku cizí mocnosti se můžeme spolehnout na pomoc našich spojenců z NATO. Na úkoly související s ochranou hranic např. před nelegální migrací není však NATO dobře nastavené. Právě zde by mohla být evropská armáda přínosem. Společné evropské jednotky by také mohly rychle a účinně zasáhnout v sousedních státech EU v situaci zásadního zhoršení bezpečnostní situace, která by mohla mít za důsledek i naše ohrožení.

ČSSD: Společné evropské jednotky by mohly rychle a účinně zasáhnout v sousedních státech EU.

KDU-ČSL

KDU-ČSL odmítá vznik tzv. evropské armády na úkor narušení euroatlantické vazby. Diskutovat o jejím vzniku můžeme pouze v případě, že by se jednalo o platformu, která by měla podpůrnou a doplňovací funkci k našemu členství v NATO. Za současných podmínek, kdy většina států však nedokáže řádně plnit ani závazky v rámci NATO a přispívat 2 % HDP ročně na obranu, považujeme tuto iniciativu za nadbytečnou a kontraproduktivní.

V dalším prohlubování obranné spolupráce členských zemí EU však vidíme smysl. Výsledkem by měla být lepší schopnost Evropy zasáhnout v případě krizových situací. Za tímto účelem podpoříme zřízení Stálé strukturované spolupráce (Permanent Structured Cooperation, PESCO) a členství ČR v ní. PESCO musí být využita především k efektivnějšímu budování potřebných vojenských schopností v Evropě. Další z možných cest je posílení evropské dimenze přímo v rámci NATO.

KDU-ČSL: Podpoříme zřízení Stálé strukturované spolupráce a členství ČR v ní.

KSČM

Bezpečnost Evropy chápe KSČM v celoevropském rozměru. Do evropských bezpečnostních struktur se v tomto pojetí postupně musí zapojovat další státy, které nejsou členy EU nebo NATO. Proto usilujeme o přebudování OBSE a o jeho postavení na pevnější základy – na určitou společnou kolektivní obranu a vojenskou spolupráci evropských států proti rizikům současného světa.

KSČM obezřetně posuzuje společnou zahraničně bezpečnostní politiku EU a vytváření evropského ozbrojeného sboru. Demokratický deficit se zde projevuje především nedostatečnou účastí Evropského parlamentu i národních parlamentů v rozhodování o bezpečnostních otázkách. KSČM požaduje, aby bezpečnostní struktury EU, budou-li vytvářeny, byly pod demokratickou kontrolou celého společenství, jeho volených orgánů a Evropského parlamentu, působily jen v souladu s mandátem Rady bezpečnosti OSN.

KSČM: Usilujeme o přebudování OBSE a o jeho postavení na pevnější základy.

ODS

Jakékoliv posilování v oblasti evropské obranné spolupráce nesmí jít na úkor našich závazků vůči NATO, které bohužel dnes ČR neplní. Nejdříve a prioritně musí ČR plnit své závazky vůči NATO a nesmí docházet k duplicitě kapacit, které by byly určeny pro evropskou spolupráci.

Jako realistický základ pro budoucí mezivládní evropskou spolupráci, který by se mohl rozvíjet, považujeme koncept rámcového národa NATO.

 ODS: ČR musí prioritně plnit své závazky vůči NATO.

TOP 09

Snahy o vytvoření společné evropské armády jsou dlouhodobě neúspěšné. Nelze připustit, aby snění o této instituci narušilo spolupráci evropských států s ostatním členy NATO. Společná spolupráce v obrané politice by se měla soustředit na společné obranné plánování, sjednocení typů využívané vojenské výzbroje a výstroje, spolupráci při výzkumných a vývojových projektech (zejména v oblasti pokročilých vojenských technologií) a sdílení kapacit.

TOP 09: Nelze připustit, aby snění o této instituci narušilo spolupráci evropských států s ostatním členy NATO.

Piráti

Vytvoření společné evropské obrany považujeme za jednu z priorit české politiky ve vztahu k EU. Hlavním cílem evropské armády má být ochrana vnějších evropských hranic a Schengenského prostoru. K tomu účelu by měla mít evropská armáda pravomoc pohybovat se volně v rámci všech států podílejících se na jejím vytvoření („vojenský Schengen“).

Evropská armáda nesmí zasahovat do vnitřního dění členských států, tyto úkoly (typicky zásah proti hybridním hrozbám), považujeme dále striktně za doménu národních armád. Evropskou armádu považujeme za odpověď na tradiční hrozby. Zásahy mimo prostor EU by měly být striktně podmíněny souhlasem Evropského parlamentu (prostou většinu bychom pravděpodobně považovali za nedostatečnou).

Piráti: Hlavním cílem evropské armády má být ochrana vnějších evropských hranic a Schengenského prostoru.

Starostové a nezávislí

Společná evropská armáda již de facto existuje. Evropská bezpečnostní a obranná politika, resp. dnešní Společná bezpečnostní a obranná politika, je na základě selhání Evropy v krizích na Balkáně budována již od roku 1998 a mise Evropské unie EUFOR již úspěšně působily v řadě míst světa.

Je třeba posilovat evropskou obrannou spolupráci coby základní pilíř bezpečnostní spolupráce a zároveň evropský pilíř NATO. Jedná se ostatně o stejné vojáky, kteří jsou jednotlivými členskými zeměmi nasazováni do misí EU a NATO. V rámci Evropského základního cíle byly definovány oblasti intervencí a specializace jednotlivých zemí v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Pokud by vše fungovalo v realitě tak, jako na papíře, jsou kompetence dostatečné, je třeba posílit pouze pilíř ochrany vnějších hranic EU.

STAN: Je třeba posilovat evropskou obrannou spolupráci coby základní pilíř bezpečnostní spolupráce a zároveň evropský pilíř NATO

Svobodní

Koordinaci obranných politik států severoatlantické civilizace řeší NATO, jehož je ČR členem. Je možná podfinancovaná, ale funkční. Jakákoliv integrace v rámci EU nedává smysl a naopak by mohla být škodlivá, zejména, pokud půjdou zájmy členských států EU v otázce obrany proti sobě.

Svobodní: Koordinaci obranných politik států severoatlantické civilizace řeší NATO

Strana zelených

Podporujeme jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU s jednou armádou. Taková armáda by byla efektivnější a levnější než 27 jednotlivých armád členských států.

Podporujeme také federalizaci EU. V takovém případě by společná armáda měla podobnou úlohu jako národní armády národních států. Byla by tedy například garantem společné zahraniční politiky a bezpečnosti.

Zelení: Podporujeme jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU s jednou armádou

EurActiv.cz se s otázkami obrátil na strany a hnutí, jejichž podpora podle volebního modelu CVVM ze září 2017 dosáhla alespoň 1,5 %. Kromě výše uvedených stran redakce oslovila také politické hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura. Jako jediné však ve stanoveném termínu neodpovědělo.