Obchodní jednání s Mercosurem se protahují. Farmáři mají strach, automobilky cítí příležitost

EU dovoz hovězí

© Shutterstock

Jednání o obchodní dohodě s jihoamerickým sdružením Mercosur se dále protahují. Unijním zemědělcům se nelíbí zvyšování dovozu hovězího, Brazílie má problém s otevřením svého trhu evropským automobilkám. Pokud se však neshody podaří překonat, bude se jednat o zatím nejlukrativnější dohodu, kterou kdy EU uzavřela. Zároveň by se liberalizoval trh pro více než 750 milionů lidí.

V Paraguayi od pondělí probíhá další kolo vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a sdružením jihoamerických států Mercosur. Dohoda přitom měla být hotová už loni. Naposledy se obě strany sešly na začátku února v Bruselu, rozhovory ale opět skončily neúspěchem. Nynější kolo jednání by mělo skončit 2. března.

Největším problémem i nadále zůstávají podmínky dovozu hovězího masa do EU. Právě tento bod je pro státy Mercosuru stěžejní, zároveň však dělá vrásky unijním zemědělcům.

„Problémem byly vždy kvóty na dovoz hovězího masa. Francie, Irsko a jiní se levné konkurenci z Latinské Ameriky pochopitelně brání, takže se jednání neustále protahují,“ vysvětlil EurActivu český europoslanec a místopředseda výboru pro mezinárodní obchod Jan Zahradil (ODS, ECR).

Zatím to vypadá, že EU je ochotna zvýšit dovoz hovězího masa ze zemí Mercosur o 99 tisíc tun ročně. To ale zvedá vlnu odporu mezi unijními farmáři.

„V případě hovězího masa by kvóty neměly přesáhnout dalších 70 tisíc tun ročně,“ prohlásil na počátku února francouzský ministr zemědělství Stéphane Travert. Stejné neshody se přitom objevily i během vyjednávání dohody o volném obchodu s Kanadou. Tehdy se obě strany shodly na zvýšení kvót pro dovoz hovězího ve výši 65 tisíc tun ročně.

Státy Mercosuru však žádají mnohem více. A to i přesto, že už nyní jsou zdaleka největším dovozcem tohoto zboží do Evropy. Každoročně ho ke břehům starého kontinentu připluje kolem čtvrt milionu tun.

Zahradil: V případě výrazného snížení tarifů by se vývoz evropských automobilek mohl zvýšit až osmkrát.

Příležitost pro automobilky

Unijní vyjednavači se ale rozhodli, že tento týden ponechají otázku dovozu hovězího stranou a zaměří se na zájmy evropského automobilového průmyslu. Ten chce do výsledné dohody zahrnout mnohem výhodnější podmínky pro přístup na tamní trh.

„V případě výrazného snížení tarifů by se vývoz evropských automobilek mohl zvýšit až osmkrát.  A nejde jen o automobily, ale i automobilové součástky,“ uvedl Zahradil.

Zde ovšem EU naráží na výrazný odpor Brazílie, která se bojí negativních dopadů na svůj průmysl. Po posledním jednání v Bruselu o kvótách na hovězí maso tak nyní na mrtvém bodě váznou i jednání v Paraguayi a výsledná dohoda zůstává v nedohlednu.

„Pokud budeme chtít dosáhnout dohody letos, bude nutné se shodnout na politické úrovni v horizontu příštích několika týdnů. Brzy se tedy dozvíme, jestli se dohodu podaří uzavřít ještě v letošním roce nebo například až za dva roky,“ prozradila EurActivu česká europoslankyně a místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh Dita Charanzová (ANO, ALDE).

V popředí zájmu EU je ale kromě automobilového průmyslu i export mléčných výrobků nebo přístup evropských firem k veřejným zakázkám a námořním službám. „V neposlední řadě pak Evropská unie jedná o ochraně názvů potravin a nápojů jako šampaňské a parmská šunka, které lze podle EU použít pouze pro výrobky vyrobené v konkrétních oblastech,“ uvedla ČTK.

Charanzová: Mohlo by se jednat o liberalizaci až 90 % vzájemného obchodu.

Dosud nejlukrativnější dohoda

Úspěšné vyjednání dohody by znamenalo výrazné otevření trhu pro více než 750 milionů lidí. Asi největším motivem je pro obě strany vidina rekordního snížení cel. Úspory, které by smlouva mohla přinést, by podle ČTK mohly být až třikrát větší než v případě dohod s Kanadou a Japonskem dohromady.

„Mohlo by se jednat o liberalizaci až 90 % vzájemného obchodu. EU má řadu zájmů v oblastech, kde čelí vysokým dovozním clům jako například 35 % na automobily nebo 20-35 % na strojírenské výrobky,,“ upřesnila Charanzová.

„Průlom by měl nastat právě v oblasti automobilového průmyslu, vývozu chemikálií, strojních zařízení nebo léků. Co se týče přístupu na trh k veřejným zakázkám, tady země Mercosuru společně představují vůbec největší trh na světě,“ doplnil Zahradil.

Sdružení Mercosur tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay. Pokud jde o Brazílii, objem vzájemného obchodu činil v roce 2015 téměř 66 miliard eur. V případě Argentiny se jednalo o necelých 18 miliard eur. Tento sub-regionální celek je nejen zónou volného obchodu, ale také celní unií. Společně s další jihoamerickou celní unií, Andským společenstvím, které tvoří Bolívie, Kolumbie, Ekvádor a Peru, se jedná o pokračující integrační snahy jihoamerického kontinentu.